Snad každý někdy toužil po tom, aby se mu sen z předešlé noci vyplnil. Nebo chtěl alespoň z části prožít to, co se mu odehrávalo během spánku v hlavě. Jenže to nemá být tak nedosažitelný cíl, stačí jen dobře rozumět vlastní hlavě a naučit se ji poslouchat. A sny se mohou skutečně stát.

Své o tomto fenoménu ví věda neurologie. Mezi nejznámější teoretiky hovořící o tom, že lze sny skutečně splnit, patří Albert Einstein. Právě ten přišel s tvrzením, že minulost, přítomnost a budoucnost neexistují, a že se jedná jen o určitou iluzi.

I když za to sklidil nepříjemnou kritiku a výsměch, neodradilo ho to a i nadále trval na tom, že mozek veškeré informace třídí tak, jak se naučíme. Ale ani jedno z toho v realitě neexistuje.

SLEDOVÁNÍ MOZKU

Neurologie a nespočet pokusů skenování mozku skutečně potvrdilo, že se sny a vize vznikající v naší hlavě vytváří pouze v jedné části mozku. V té, ve které vznikají emoce. Svým způsobem by mohl Eisntein mít skutečně pravdu.

Jestliže by se člověk a jeho vědomí dokázalo odbourat od času a popřít ho, naše nevědomí by mohlo svým způsobem ovlivňovat naši budoucnost. S něčím podobným už dříve přišel i Carl Gustav Jung, který ve svých teoriích hovořil o jakémsi IDu a vnitřním EGU, které nás formuje, přestože ho ignorujeme. Měli snad oba pánové pravdu a naše sny mohou být nakonec i splnitelné?

SLEDUJTE I MALIČKOSTI

Následně i tvrdí, že pokud se sny opakují, je dobré je zaznamenávat a zkusit si rozpomínat na sebemenší maličkosti, které nám napomohou se lépe zorientovat v čase i v symbolice snu. Magnetické rezonance u několika lidí sice potvrdila určitou aktivitu a nepopírá, že slova psychologů či vědců nejsou alespoň z části pravdivá, ale nepřišla na to, jak přesně by se myšlenky a sny měly formulovat tak, aby nás ovlivnily.

A s tím ovlivnily i naši budoucnost a náš sen se stal skutečností. Podle Einsteina se jedná o frekvenční vnímání, kdy mozek a nevědomí musí být na jiné frekvenci, než je při vědomí a než jsme schopni zpočátku přirozeně vnímat.

SNOVÍ PROROCI

Mezi snové proroky patří například egyptský faraón Tuthmosis IV. a prezident Abraham Lincoln. Mohou se tedy naše sny skutečně vyplnit, nebo mluvíme o něčem jiném, co se dá vysvětlit i jiným způsobem, na který nikdo nepřišel?

Třeba by se mohlo jednat i o další smyslovou soustavu či dokonce o vrozený dar u některých jedinců.