Už sám nález mumie mladé ženy zhruba z roku 500 př. n. l. vyvolal rozporuplné reakce. Archeologové si mnuli ruce, že velmi zachovalé tělo našli v mohyle, ve srubu připomínajícím přístřešek dávných pastevců.

Když archeologové otevřeli rakev plnou ledu, bylo jim jasné, že se jedná o ženu z vyšších vrstev. Pohřbili ji v košili z indického hedvábí. Na hlavě měla paruku z koňských žíní, na předloktích objevili vědci vzácná tetování se zvířecími motivy.

Na poslední cestě ji provázelo šest obětovaných koní. Podle některých tehdy vykopali z ledové skrýše kněžku, podle jiných dokonce princeznu.

VYSTAVIT, NEBO NAOPAK ZNOVU PIETNĚ POHŘBÍT?

Místní obyvatelstvo nadšení archeologů zrovna nesdílelo. Zdejší pověrčiví lidé byli a jsou přesvědčeni, že vědci narušili věčný spánek ochránkyně vchodu do podsvětí zvané Ak-Kadyn. Báli se toho, aby ochránkyně národa naopak neuvalila na svůj lid těžkou kletbu.

Když vědci přišli s tím, že vystaví Ukok či Oči-balu, jak mladou ženu nazývají, v muzeu, schylovalo se dokonce k povstání. Lid žádal opak – aby byla mumie zase se všemi poctami pohřbena.

PRINCEZNA PRÝ ZASYPALA NEVDĚČNÝ NÁROD KROUPAMI

Situace se vyhrotila 19. srpna roku 2014, kdy se Rada starších Republiky Altaj rozhodla vyslyšet přání svého lidu a mumii pohřbít.

Jako důvod bylo uváděno podezření, že Ledová princezna stojí za živelními pohromami, které zemi během posledních dvaceti let postihly. Nakonec ale z velkolepého pohřbu sešlo.

Na konci roku pak Republiku Altaj postihly ničivé záplavy a krupobití, jaké tento národ údajně nezažil. Opravdu za tím stojí bájná Oči-bala?