O mizení lodí se hovoří nejčastěji v souvislosti s legendárním Bermudským trojúhelníkem. Jenže nejasný konec dánské lodi Kobenhavn potvrzuje, že tajemné případy, kde figurují ztracené a opuštěné lodě, najdeme nejen tam.

Prozkoumejte spolu s námi záhadnou tragédii lodi, o které se věřilo, že je nepotopitelná. Jaký osud ji potkal?

Křik racků, troubení a šplouchání vln. Na molu v dánském přístavu Nørresundby se vše připravuje k velkému vyplutí.

Ze břehu mávají lidé zkušenému kapitánovi Hansi Andersenovi, který povede na svou desátou plavbu kolem světa velkou plachetnici København.

Tato chlouba dánského loďstva toho má za sebou už mnoho a většina námořníků věří, že s dobrou posádkou je v podstatě nepotopitelná. Zanedlouho po ní už ale nebude ani vidu ani slechu.

Ohlásil se naposledy

Plavba v roce 1928 má být celkem desátou cestou této majestátní barky kolem světa. Na palubě plachetnice je celkem 75 osob, z toho 26 členů posádky a kadetů.

Cílem je vyložit v Buenos Aires náklad v podobě pytlů cementu a naložit zde pro změnu jiný náklad, se kterým má pak pokračovat do australského Adelaide.

Jenže v argentinské metropoli se situace zkomplikuje a loď nakonec vyráží na cestu do Austrálie bez nového nákladu. Kapitán Andersen tak nechce ztrácet čas a volí tu nejkratší možnou cestu, která vede přímo skrz jižní Atlantik a následně Indický oceán.

Přitom právě místo, kde se mísí jejich proudy, bývá námořníky považované za nebezpečné kvůli častým bouřkám. Toho se však kapitán nebojí a loď se tedy vydává 14. prosince na cestu.

O osm dní později si ještě vyměňuje jeho posádka optimistické zprávy s nedalekým parníkem William Blumer. O pár hodin později už vyznívají snahy kontaktovat Kobenhavn naprázdno. Potkala ho snad nějaká havárie?

Nedostatek stop

I přes různá svědectví a mnoho záchranných výprav se ztracenou loď se nikdy najít nepodařilo. Z pýchy dánského námořnictva se stala jedna z největších záhad v historii severské země. Celý případ navíc doprovází řada podivností.

Pokud loď poškodila a později potopila bouře, proč nepřišlo z její silné vysílačky do okolí žádné tísňové volání? Nikdy navíc nebyly objeveny žádné trosky, žádné zbytky záchranných člunů nebo stopy, které by dosvědčily její potopení.

Z těchto důvodů se část expertů shoduje na teorii, že loď narazila – podobně jako Titanik, který měli tou dobou všichni v paměti – na ledovec a potopila se velmi rychle.

Jenže skutečně by se mohla potopit tak bleskově, že by její zkušená posádka nedokázala vůbec zareagovat?

Zvláštní nálezy

Na tajemnosti celému případu dodávají hlavní zprávy o jejím pozorování z pozdějších let. Už v červenci 1930 hlásí několik chilských rybářů, že spatřili během jedné vichřice podivný pětistěžník bez posádky.

Ještě v tom samém týdnu se objevila další hlášení z Velikonočního ostrova a z peruánského pobřeží. Dokládá to, že se loď nepotopila a místo toho pouze zmizela její posádka?

Další střípek do mozaiky přichází v roce 1934, kdy novináři z deníku New York Times oznamují, že byl nalezen na jednom z menších ostrovů v jižním Atlantiku deník kadeta z Kobenhavnu.

Z něj údajně vyplývá, že posádka opustila loď na záchranných člunech v domnění, že se potápí. Vše má ještě potvrdit nález částí záchranného člunu a lidských pozůstatků v písku na jihozápadním pobřeží Afriky.

Ačkoliv teorie, že posádka prostě opustila loď, která se však nepotopila a po desetiletí brázdila a možná stále brázdí oceány, má nejvíce zastánců, mnozí poukazují na nevěrohodnost všech zaznamenaných nálezů. Záhada slavné dánské lodi tak trvá a počet možných vysvětlení jen narůstá…