Skip to content

Našli archeologové legendárního trojského koně?

Poslední archeologický objev na tureckém pahorku Hisarlik naznačuje, že příběh o Trojském koni nebyl pouhou smyšlenou legendou. Jak se celý příběh ve skutečnosti odehrál? Co zde archeologové doopravdy nalezli?

Když trojský princ Paris unesl krásnou Helenu, manželku spartského krále Menelaa, shromáždili Řekové pod velením krále Agamemnona obrovské vojsko. Čítalo 1184 lodí a 100 000 mužů. Po celých deset let Řekové obléhali Troju a drancovali její okolí. Samotná Troja ale obléhání odolávala. Válečníci byli unavení, stále hlasitěji se mluvilo o návratu domů. Tehdy navrhl Odysseus, aby se pokusili Troju dobýt lstí. Jeho plán byl odvážný a troufalý: Postavit velkého dřevěného koně, v němž se ukryjí vybraní nejlepší bojovníci. Tohoto koně potom dostat za nedobytné hradby města.

SMRTÍCÍ DAR NA USMÍŘENOU

Stavby dutého dřevěného koně z lodních trupů se ujal zkušený tesař Epeios. Na jednom boku byly skryté dveře, na druhém boku nápis s velikými rytými písmeny: „V naději na bezpečný návrat domů věnují toto vděční Řekové bohyni Athéně.“ Do koňského břicha se ukryla skupina odvážných bojovníků – uvádí se počet 23 až 50 mužů. Zbytek vojska odplul z dohledu z trojského pobřeží. Po rozednění viděli Trojané jen kouřící zbytky tábora, prázdné moře a velikého koně před branou. Byli přesvědčeni, že Řekové obléhání vzdali, a koně považovali za dar na usmířenou. Vtáhli jej proto za hradby města a celou noc divoce oslavovali své vítězství. Když nad ránem tvrdě usnuli, vylezli Řekové z koně, dali znamení svým lodím a otevřeli městské brány. Společnými silami pak rozespalé obyvatele pobili a město zapálili.

Řekové měli vylézt v noci z koně, obyvatele pobít a město zapálit.
ZBYTKY TROJSKÉHO KONĚ

Na tureckém pahorku Hisarlik, kde Hermann Schliemann v roce 1871 objevil Homérovu Troju, našli archeologové v roce 2014 několik desítek prken a trámů z jedlového dřeva, stlučených do poněkud zvláštního tvaru. Desky z jedlového dřeva se přitom používaly ke stavbě námořních lodí. A protože obrovská dřevěná konstrukce odpovídá Homérovým a Virgiliovým popisům, domnívají se archeologové, že jde o zbytky legendárního Trojského koně. Otázkou zůstává, jestli skutečně sloužil tak, jak se uvádí v legendách – tedy jako „Trojský kůň“. Nešlo ve skutečnosti o obyčejné gigantické beranidlo, kterým se Řekové snažili prorazit bránu? Ve prospěch Trojského koně z legend hovoří nález poškozené bronzové desky s nápisem „V naději na bezpečný návrat domů věnují toto vděční Řekové bohyni Athéně.“. Přesně o tomto nápisu se, jak už víme, zmiňují i starověké báje. „Radiokarbonová metoda a další analýzy svědčí o tom, že tyto kusy dřeva a další nalezené artefakty pocházejí z 12. a 11. století před naším letopočtem,“ uvedla americká archeoložka Christine Morris z university v Bostonu. „To se shoduje s daty, kdy podle mnoha starověkých historiků měla trojská válka probíhat. Také to odpovídá popisům z mnoha zdrojů. Nechci, aby to znělo přespříliš sebejistě, ale jsem si docela jista, že jsme objevili skutečného Trojského koně,“ prohlásila archeoložka.

KŮŇ, HROCH, NEBO LOĎ?

Italský profesionální potápěč Francesco Tiboni působí současně jako výzkumník na francouzské univerzitě v Aix-Marseille. Svůj čas dělí mezi podmořský průzkum vraků starověkých námořních lodí a mezi studium starověkých textů a ikonografie. Podle něj žádný dřevěný kůň nikdy neexistoval, jde o chybu v překladu. „Trojským koněm“ totiž podle něj ve skutečnosti byla obchodní loď. Jak k chybě došlo? Podle Tiboniho se výraz „kůň“ nebo také „hroch“ (pro oba pojmy existovalo v řečtině jediné slovo hippos), používal přeneseně pro označení obchodní lodi, kterou na přídi zdobila galionová figura, připomínající koňskou hlavu. „Teorii, že slovo kůň či hroch bylo ve skutečnosti použito jako námořnické slangové označení pro loď, zastávala během lidských dějin už řada vědců. Vždycky ale něco chybělo. Mně se teď coby námořnímu archeologovi podařilo dát dohromady všechny dílky skládačky,“ vysvětlil Tiboni.

JAK VZDÁT HOLD VÍTĚZI

Řecký geograf Pausanias už ve 2. století našeho letopočtu píše, že je nevěrohodné, aby Řeky napadlo použít jako dar koně, a to dokonce ani tehdy, kdyby socha koně byla použita jen v rámci legendy. Naopak myšlenka, že se dobyvatelé rozhodli věnovat městu jako zrádný dar loď, je podle Tiboniho mnohem logičtější a smysluplnější. Takzvaní námořní „hroši“, tedy obchodní lodě, totiž prý byli v té době spolu s drahými kovy běžnou poctou, kterou poražení vzdávali hold svému silnějšímu nepříteli. Upravené lodní podpalubí navíc podle Tiboniho skýtá lepší možnosti úkrytu než břicho dřevěného koně. „Odkaz ve Vergiliově eposu Aeneis, kde se mluví o ostražitých Trojanech, kteří volají po tom, aby byl řecký dar „potopen“ (ne spálen, jako je tomu v Homérově verzi příběhu), se v jiném než lodním kontextu jeví dost divně,“ dodává výzkumník.

Mohla být místo sochy Trojanům věnována loď?
CO DOOPRAVDY ZNIČILO TROJU?

Posledním velkým otazníkem kolem trojské války je její ukončení. Dopadlo to opravdu tak, že řečtí válečníci v noci vylezli z obřího dřevěného koně (nebo z lodi) a pobili obyvatele Troje? Podle archeologů mohlo být vše úplně jinak. Už dlouhou dobu probíhají v Turecku, kde pozůstatky Troje leží, rozsáhlé archeologické výzkumy. A vědci přišli s tvrzením, že město nezničili Řekové, ale zemětřesení. Ovšem právě v hradbách byly nalezeny důkazy, že město postihlo silné zemětřesení. Podle rozlámaných kamenů je to jasně patrné. Osud města tak byl zřejmě jiný, než jak ho líčí ve své Illiadě starověký básník Homér. Zemětřesení město poničilo natolik, že ho místní obyvatelé raději opustili a už ho nikdy znovu nevystavěli. A tím skončila i celá trojská válka.

Foto: shutterstock.com a wikimedia.org
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky historie Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Petr Štěpánek a Zlata Adamovská: Byla prý tuctová, ani si jí nevšiml
nasehvezdy.cz

Petr Štěpánek a Zlata...

Myslela si, že svého manžela očarovala...
TOP 5 nejhloupějších zlodějů historie
epochaplus.cz

TOP 5 nejhloupějších...

Být zlodějem a naplánovat loupež...
Geny ovlivňují délku působení očkovacích látek
21stoleti.cz

Geny ovlivňují délku působení...

Vědcům se podařilo odhalit genetické varianty, které mají...
Záhada japonské školy: Straší tu duchové zmizelých dětí?
epochalnisvet.cz

Záhada japonské školy: Straší...

Pozorována byla záhadná světla, děsivé zvuky,...
Promyšlená souhra světla a stínu
rezidenceonline.cz

Promyšlená souhra světla a...

Jasné oddělení společenské části a...
Hodinářská ikona Breguet na pražském veletrhu SEW
iluxus.cz

Hodinářská ikona Breguet na...

Šestý ročník výstavy SEW se ponese v tak...
Každý člověk sní za týden v průměru 5 gramů plastu
21stoleti.cz

Každý člověk sní za týden v...

Nová studie světového fondu na ochranu přírody...
Udělejte si pohodlí: Záchodové sedátko, které ohlídá správnou funkci srdce
epochalnisvet.cz

Udělejte si pohodlí: Záchodové...

Zkuste si to představit. Nepotřebujete...
Je možné si zvýšit IQ? Prozradíme vám jak!
epochaplus.cz

Je možné si zvýšit IQ?...

Inteligentní člověk si s větší pravděpodobností...
Proč měla pražská porodnice dvoje dveře?
epochaplus.cz

Proč měla pražská porodnice...

Nenápadná žena s velkým bříškem vklouzne...
Snaží se milence dohnat ke svatbě?
nasehvezdy.cz

Snaží se milence dohnat ke...

Skoro jako dvě hrdličky působili na nedávné...
Krevních dárců je málo. Kanadští vědci našli řešení!
21stoleti.cz

Krevních dárců je málo. Kanadští...

V současné době se mnoho nemocnic po celé ČR,...