Vědci v africkém Gabonu nalezli stopy materiálu, který podle všeho prošel jadernou reakcí. Nejde však o odpad z nějaké utajené jaderné elektrárny. Jak ukáže další výzkum, k reakci muselo dojít před dvěma miliardami lety!
Vědci tvrdí, že planeta dokázala vytvořit přírodní reaktor. Další oponují. Muselo jít o uměle nastolené podmínky! Kde je pravda?
Gabonská republika v Africe má bohaté zásoby uranu. V roce 1972 tu provádí výzkum tým francouzských vědců pracujících v závodě na výrobu paliva pro jaderné elektrárny. Právě oni ložiska uranu objeví.
Při analýze izotopového složení uranu si však všimnou nepatrného rozdílu. Ve vzorku je nižší obsah izotopu U-235, než se očekávalo. Když se pak vědci této zdánlivě drobné odchylce začnou věnovat, s překvapením zjistí, že izotop byl již z rudy vyloučen a použit.
Zjednodušeně to znamená, že v podzemí Gabonu existoval a fungoval jaderný reaktor a uran, který už byl použit ve štěpné reakci. Jenže už před dvěma miliardami let! Vědci zatím dokázali lokalizovat celkem 16 reaktorových zón.
Část z nich leží v uranovém nalezišti Oklo v jihovýchodní části Gabonu a několik dalších v asi 30 km vzdáleném Bangombe. Nikde jinde na Zemi se podobný úkaz nenachází! Jak mohlo k jaderné reakci na tehdy neobydlené planetě dojít? Možná přece jen nebyla až tak pustá.
![Tmavá plocha je podle vědců natavená hornina z doby, kdy reaktor fungoval. Dohlížela na něj tehdy nějaká tajemná civilizace? Foto: WORLDKINGS](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/05/gabon-nuclear-reactor-768x437.jpg)
Příroda vytváří elektrárny!
O štěpení atomů se dlouho předpokládá, že nemůže vzniknout jinak než přičiněním člověka. Objev reaktorů v Gabonu však nutí vědce změnit názor.
Před dvěma miliardami let, tedy v době, kdy jedinými živými organismy na Zemi jsou bakterie, silice a první řasy či mnohobuněčné organismy, jiná než přírodní cesta nepřipadá v úvahu.
„Pokud je nám známo, máme důkaz přírodních reaktorů, které vznikly a fungovaly, jen z jednoho místa v Gabonu, ale to ukazuje, že mohly existovat, a naše výpočty naznačují, že jejich výskyt byl v dávné historii Země pravděpodobnější,“ tvrdí Jay Cullen z University of Victoria v Kanadě.
Zjednodušeně řečeno, podle Cullena existuje jen jediné místo, kde v dávné historii probíhala jaderná reakce.
A přestože nejsou přesně známy mechanismy, na základě kterých mohl přírodní reaktor fungovat, vědecké výpočty připouštějí, že to kdysi dávno nebylo nemožné.
Podle oficiálních tvrzení vědců došlo k naprosto jedinečnému prolnutí různých faktorů, které umožnily spuštění reakce. Jiní odborníci ale oponují. Jak by to celé mohla být jen náhoda?
![Vědci jsou připraveni změnit své tvrzení, že jaderná reakce nemůže proběhnout bez přítomnosti člověka. Co když na ni ale skutečně někdo před miliardami let rovněž dohlížel? Foto: Dr. Matthias D. Knill/Swiss Journal of Geosciences, https://sjg.springeropen.com/articles/10.1007/s00015-015-0190-3](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/05/professor-7.jpg)
Kdo na proces dohlížel?
Ti, kteří teorii přírodního procesu zpochybňují, mají pro svůj postoj argumenty.
Na základě geologických a radiochemických analýz bylo zjištěno, že ložiska uranu v tamních skalních masivech umožnila vznik a udržení se štěpné jaderné reakce se stabilním výkonem po velice dlouhou dobu. Každý reaktor byl aktivní zhruba 150 tisíc let.
Štěpné reakce v celém regionu pak probíhají asi 500 000 let. Během celé této dlouhé doby je reaktor stabilní a drží si poměrně nízké hodnoty.
Jak je možné, že reakce nikdy nepřerostla v nekontrolovanou produkci energie, která by mohla vyvrcholit roztavením ložisek, či dokonce jadernou explozí? A to není vše!
Přestože reaktory zabírají poměrně velkou plochu a ve své aktivní době se táhnou až několik kilometrů, tepelný dopad na okolní prostředí je omezen na pouhých 40 metrů na každé straně.
Ještě podivnější je fakt, že nedošlo k rozšíření radioaktivního odpadového materiálu do okolí. Podle vědců odpad zadržely horniny kolem reaktoru. Podle jiných na proces musel dohlížet kdosi inteligentní.
![Okolí dávného reaktoru je zaplavené vodou, což je podle vědců klíčové pro bezpečnou reakci. Jde opět o náhodu, způsobenou jen přírodou? Foto: Curtin University, https://smarcell1961.blogspot.com/2020/01/lunico-caso-naturale-di-reazione.html](https://enigmaplus.cz/wp-content/uploads/2024/05/simples.jpg)
Kdo vyrobil pravěké atomovky?
O působení neznámé mimozemské civilizace, která je dobře obeznámena s jadernou energií, nevypovídá jen existence gabunského reaktoru. Myšlenku mají podporovat i další indicie.
Mezi nimi jsou například stopy po jaderné explozi, která se mohla odehrát v dávné historii. Nejsilnější známky o ní existují v případě náhle zaniklého starobylého indického města Mohendžodaro, obývaného v letech 3000 až 2000 let př. n.
l., jehož pozůstatky byly odhaleny v roce 1922. Britsko-italská dvojice vědců Jayce Davenport a Enrico Vincenti zjistili, že starověké město pohltil silný žár přesahující 1500 °C. V předpokládaném epicentru byly všechny domy srovnány se zemí a s narůstající vzdáleností rozsah škod klesal.
Uprostřed ruin bylo nalezeno množství úlomků zeleného radioaktivního skla, které se objevuje i v Nevadské poušti, kde armáda USA testuje jaderné zbraně. Desítky zkoumaných koster navíc vykazují padesátinásobně vyšší množství radiace, než je běžné. Stalo se snad prastaré město cílem jaderného mimozemského útoku?