„Hlava se mi motá, držím se na nohou jen s námahou. Cítím, že moje hodiny jsou sečteny,“ píše Wolfgang Amadeus Mozart v listu svému příteli.
Smrt hudebního genia dodnes zahaluje nejedno tajemství. A některá vyvstanou i po smrti.
Ač byl Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791) pohřben v hromadném hrobě ještě s několika dalšími lidmi, hrobník Joseph Rothmayer, který Mozarta pohřbíval, si prý pamatoval přesné místo jeho spočinutí. Hrob údajně v roce 1801 znovu otevřel a vyňal z něj Mozartovu lebku.
Lebku měl získat mědirytec Joseph Hyrtl a poté v roce 1902 přešla do držení salzburské nadace Mozarteum. Jde ale skutečně o lebku Wolfganga Amadea Mozarta?
CO PROZRADIL LABORATORNÍ TEST?
V roce 2004 je tajemná lebka podrobena důkladné expertíze. Odborníci z univerzity v rakouském Innsbrucku spolu se svými kolegy z amerického Rockvillu porovnávají genetický materiál z lebky s pozůstatky z hrobky Mozartovy rodiny. Má se jednat o Mozartovu neteř a jeho babičku.
Jaké jsou výsledky laboratorních vyšetření? Ostatky nepatří pokrevním příbuzným! Znamená to snad, že v hrobce Mozartovy rodiny spočívají cizí lidé? Anebo spíše tajemná lebka z hromadného hrobu nepatří Mozartovi, ale nějakému bezejmennému tulákovi?
