13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Nastane již brzy nová doba ledová?
Nastane již brzy nová doba ledová?
od 13.2.2025
2.9tis
Čeká nás změna života? Budeme se muset přizpůsobit mnohem chladnějšímu klimatu? Nebo je to naopak?
311
SDÍLENÍ
2.9tis
ZOBRAZENÍ

V katastrofických velkofilmech může globální oteplování spustit prudkou změnu počasí, která má pro svět naprosto tragické následky. Po celé planetě se ochladí a nastane nová doba ledová.

Množství vody z tajících polárních ledovců totiž naruší mořské proudy stabilizující klimatický systém. Následná globální změna přijde zcela nečekaně a nikdo na ni není připraven.

Mnozí současní klimatologové tvrdí, že něco podobného se může stát i ve skutečnosti!

Čeká nás změna života? Budeme se muset přizpůsobit mnohem chladnějšímu klimatu? Nebo je to naopak? Nastane opět doba ledová, jak se domnívají někteří vědci? V jak blízké době bude muset člověk čelit mrazu? Zatím ledovce Země roztávají, a mění tak světové podmínky. Kdy se to otočí, pokud vůbec někdy?

Většina lidí se utěšuje tím, že pokud mají někdy v budoucnu opět nastat kruté zimy, budeme mít čas se na to nějak připravit. Podle kanadského geologa z kanadské provincie Saskatchewan Williama Pattersona je ale všechno jinak.

V listopadu roku 2009 vydává společně se svým týmem studii, ve kterém upozorňuje na skutečnost, že nástup doby ledové netrvá vůbec dlouho. Ta poslední prý na Zemi udeřila během půl roku! Dříve se přitom uvádělo, že to trvalo deset let.

„Podnebí Země je velmi nestabilní. Doba ledová může přijít tak náhle, že si to nikdo z nás neumí představit,“ říká Patterson.

Uznávaný geolog k tomu došel na základě analýzy usazenin z jezera Lough Monreagh v západním Irsku, z něhož postupně seškraboval půl milimetru tenké vzorky. „Každá vrstva představovala tříměsíční usazování sedimentů.

Jejich porovnáváním jsem změřil, jak se měnila teplota. Poslední doba ledová nastoupila během pouhých šesti měsíců,“ uvádí Patterson.

Nastane opět doba ledová, jak se domnívají někteří vědci?
Nastane opět doba ledová, jak se domnívají někteří vědci?

Návrat ledovců

Podle výzkumu z března roku 2010, které provedla skupina vědců z Německa, Ruska a USA, je současné globální oteplování předzvěstí blížící se doby ledové.

V historii Země se totiž střídají doby ledové trvající kolem 100 000 let s kratšími, teplejšími meziledovými obdobími, jež trvají asi 10 000 let. A na konci jednoho z těchto období se prý právě ocitáme.„Přibližně před 115 000 lety končilo meziledové období.

Podle současných poznatků jej také provázely výrazné výkyvy klimatu,“ říká hlavní autorka studie Němka Tatjana Böttger. Jako důkaz podle ní slouží analýzy vzorků získaných z jezerních usazenin. Opravdu se blíží naše zkáza?

V jak blízké době bude muset člověk čelit mrazu?
V jak blízké době bude muset člověk čelit mrazu?

Děsivý scénář

Když před asi 115 000 lety nastala poslední doba ledová, znamenalo to pro mnohé živočichy naprostou katastrofu. Nedokázali se totiž změněným podmínkám přizpůsobit a vymřeli.

Kruté období nakonec skončilo přibližně před 15 000 lety a od té doby je na světě mnohem tepleji. Kdy opět přijde krutá zima? Pokud doba meziledová skutečně trvá v průměru 10 000 let, jak se většinou uvádí, už by tu dávno měla být.

Znamená to, že se děsivě znějící scénář může naplnit každým dnem? „Mohu jen zopakovat, že konec meziledové doby vždy doprovází globální oteplování. Skutečně se tedy zdá, že se blíží doba ledová,“ tvrdí Tatjana Böttger.

Proč by ale mělo právě globální oteplování doprovázet příchod doby ledové? Možnou odpověď přináší výzkum britských vědců z Univerzity v Southamptonu z října roku 2015…

Zatím ledovce Země roztávají, a mění tak světové podmínky. Kdy se to otočí, pokud vůbec někdy?
Zatím ledovce Země roztávají, a mění tak světové podmínky. Kdy se to otočí, pokud vůbec někdy?

Připravte si kožich!

„Pokud bude globální oteplování v příštích několika desetiletích pokračovat, pak kolaps systému teplých oceánských proudů v Atlantiku opravdu vyvolá příchod nové doby ledové,“ uvádí šéf výzkumu britských vědců Sybren Drijfhout. Tyto klíčové vodní proudy totiž pomáhají udržovat mírnější zimy, jelikož zjednodušeně řečeno vlivem pohybu vody a vzduchu oteplují ovzduší nad pevninou.

Je tedy příchod nové doby ledové nevyhnutelný? Pokud opravdu nastane, bude člověk nucen změnit svůj dosavadní způsob života. Celá řada živočichů vymře, což lidem zásadním způsobem ochudí jídelníček.

Není jasné, zda se podaří zachovat současný technologický vývoj. Jako pravděpodobné se jeví hromadné stěhování národů, neúroda, a možná i války…

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 13.11.2026 119
New York ochromí série brutálních útoků a policie dlouhé měsíce marně pátrá po jejich pachateli. Když je David Berkowitz konečně dopaden, přijde s děsivým vysvětlením. Vraždit mu prý přikazoval démon, který promlouval skrze sousedova psa. Šlo o skutečné posednutí, nebo si chladnokrevný vrah jen připravoval cestu k léčebně? Mezi červencem 1976 a červen
od 12.11.2026 1.7tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 1.8tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
od 11.11.2026 2.7tis
Americký senzibil a amatérský vědec Edgar Cayce se celý svůj život zabývá výzkumem zážitků blízké smrti. Zajímá ho zejména to, co se s člověkem děje poté, co zemře. Jeho teorii o oblastech posmrtného života a znovuzrození nyní po letech znovu rozebírají vědci. Jak podle Cayce vypadá posmrtný život? Může být na jeho teorii něco pravdy? Sp
od 11.11.2026 2.8tis
Zvoní. Příliš dlouhá hodina na jedné z amerických základních škol na Long Islandu právě skončila. Za bouřlivého jekotu svých spolužáků ze třídy vychází také zhruba osmiletý chlapec jménem Antonio.  „Jdeme si hrát na hřiště. Půjdeš s námi?“ zeptá se ho jeden z jeho kamarádů. „Hned jsem u vás,“ odvětí Antonio, ale místo toho se vydá na toaletu. Tam se posta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz