„Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Tak praví Neil Armstrong (1930–2012), když 16. července 1969 jako první člověk stane na povrchu Měsíce. Jenže, je možné, že v reálu se poté ozvalo:

„Stop, dobrá, sjedeme to ještě jednou, Neile!“ Přesně to totiž tvrdí Američan Bill Kaysing (1922–2005)!

Bill Kaysing nebyl žádný nezasvěcený křikloun. Mezi lety 1956–1963 je zaměstnancem firmy Rocketdyne, která se zabývá návrhy raketových motorů potřebných pro vynesení kosmonautů z povrchu zemského až ke hvězdám.

A právě hvězdy představují jeden z bodů, který podle Kaysinga potvrzuje, že bylo celé přistání zinscenované. Na fotografiích pořízených z Měsíce je totiž nikde nevidíme! Jako kdyby někdo zhasl nekonečno rozprostírající se kolem naší planety.

Dále se Kaysingovi nezdají různoběžné stíny na snímcích, prý jsou úplně jak od studiových světel. Konec obzoru Měsíce vypadá tak ostrý, jako kdyby byl po pár metrech prostě utnutý, zřejmě zakončený černou stěnou natáčecího studia.

Nepřirozeně působí rovněž až příliš ostré otisky stop na povrchu Měsíce a také americká vlajka, slavnostně vlající, jako kdyby se do ní opíral vítr. Ve vakuu Měsíce přitom něco takového není možné.

Samozřejmě se v průběhu let na všechny Kaysingovi pochybnosti našly odpovědi, které je vyvrací, ale není to tak s každou konspirační teorií?

Technologicky na to neměli?

Kaysing v roce 1994 pro magazín Wired zmiňuje i další zajímavý důvod, proč je podle něj přistání na Měsíci jen secvičená komedie: „Dobře se ví, že NASA byla od svého založení roku 1958 špatně vedená, kontrola práce zde byla mizerná.

A pak jsme najednou v roce 1969 dostali člověka bez problémů až na Měsíc? To je proti veškeré statistické pravděpodobnosti.“ Kaysing má pravdu v tom, že svého času není USA ve vztahu k vesmíru skutečně žádnou velmocí.

Když Sovětský svaz vypouští ke hvězdám Sputnik 1, první umělou kosmickou družici v historii lidstva a následně Sputnik 2 s fenkou Lajkou, obojí v roce 1957, tak americký vesmírný program ještě ani neexistuje!

Prezident John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) na začátku 60. let prohlašuje, že by se „USA mělo zcela odevzdat snaze o dosažení jasného cíle – do konce dekády dostat člověka na Měsíc a bezpečně ho vrátit zpátky na Zemi.“ Jak víme, stihlo se to na poslední chvíli.

Padlo někde rozhodnutí, že se slova oblíbeného prezidenta musí naplnit? A kde jinde podobnou událost bezpečně natočit, než v jednom z nejpřísněji střežených míst na světě, jako je Oblast 51?