Skip to content

Nečekaná záhada: Odkud se vzala pozemská voda

Dosud vládla teorie, že vodu na naši planetu zanesly v dávných dobách komety. Jenže výzkumy Evropské vesmírné agentury tuto teorii vyvrátily. Odkud tedy pozemská voda pochází? Vědci přiznávají, že nemají tušení.

Sonda Philae odebrala vzorky na kometě Čurjumov-Gerasimenko, které ukázaly, že vodu na Zemi komety nepřinesly. Foto: lunarscience.nasa.gov

Když 12. listopadu 2014 s velkým očekáváním pozemská sonda poprvé v historii dosedá na povrch komety, vědci si od ní slibují mnohé odpovědi. Do této doby však sonda přinesla spíše mnoho otázek. Velké naděje byly vkládány zejména do zodpovězení otázky původu pozemské vody, která pokrývá více než 70 % zemského povrchu.

Ve vědeckých kruzích do té doby převažovala teorie, podle níž vodu před mnoha miliardami let přinesly komety dopadající na povrch mladé planety. Od sondy se tak spíše očekávalo potvrzení této hypotézy.

Jenže poté, co modul Philae provedl rozbor nasbíraných vzorků a odeslal výsledky do střediska Evropské vesmírné agentury, bere obecně přijímaná teorie za své. Voda na kometě má totiž jiné složení. Pokud ale Zemi nepřinesly vodu komety, kde se vzala?

JINÁ VODA

Modul Philae, který přistál na kometě Čurjumov-Gerasimenko a následně odebral několik vzorků, potvrdil, že voda z komety je od té pozemské odlišná. Obsahuje totiž těžký vodík – deuterium. Část vědců se domnívá, že složení se mohlo změnit vlivem agresivního kosmického záření.

Jiní to ale popírají. „Poměr mezi těžkou a lehkou vodou je velmi charakteristický, nelze jej snadno měnit a zůstává tak po dlouhou dobu,“ tvrdí profesorka Kathrin Altwegg z bernské univerzity ve Švýcarsku.

Podle ní jde zatím o nejtěžší naměřenou vodu v naší sluneční soustavě. „Je třikrát těžší než voda na Zemi, což znamená, že tento typ komety nemohl přinést vodu na Zemi,“ dodává odbornice. Před pár lety byla ovšem provedena také analýza vody na kometě Hartley 2 a ta napovídá, že voda na kometách může mít rozdílné složení.

Více světla tak do debaty může přinést japonská sonda Hajabusa 2, která se v červnu 2018 dostane k planetce 1999 JU3 a dopraví zpět na Zemi odebrané vzorky, s nimiž přistane v roce 2020.

Hypotézu o asteroidech mohou podpořit i vzorky odebrané na asteroidu 191955 Bennu, objeveného v roce 1999. Foto: pinterest.com
MOHLY TO BÝT ASTEROIDY?

Kometa Čurjumov-Gerasimenko byla pro průzkum vybrána, neboť podle přesvědčení vědců pocházela z raného období vzniku sluneční soustavy. Jestliže voda nepochází z komet, kde se tedy vzala? Nejnadějnějšími favority jsou nyní asteroidy.

„Už něco víme o charakteristice asteroidů díky studiu meteoritů, které jsou vlastně kusy asteroidů – a charakteristika asteroidů je velmi podobná naší vodě,“ vysvětluje Atlwegg. Zároveň dodává, že u asteroidů je také větší pravděpodobnost srážky se Zemí, než je tomu u komet, neboť ty jsou vzdálenější.

Tuto hypotézu mohou podpořit i vzorky odebrané na asteroidu 191955 Bennu, objeveného v roce 1999. Ten představuje časovou kapsli z období před 4,5 miliardy let. Tedy přesně z doby, kdy planeta Země vznikala!

Dozvíme se někdy, jak to přesně bylo se vznikem vodstva na Zemi?

Autor článku: Eva Soukupová

Foto: earthspacecircle.blogspot.com, 2physics.com, lunarscience.nasa.gov, antonystanleyclarke.com, wikipedia commons, earthsky.org, pinterest.com
AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky záhady Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články