Jsou lidé, kteří tvrdí, že zažili něco neuvěřitelného: zcela zničehonic na ně začaly padat mince z oblohy. Papírové bankovky se sice nikdy neobjevily, ale i tak tyto zvláštní peněžní přeháňky budí pozornost. Co stojí za tímto nevysvětleným jevem?
Může za to tornádo?
Roku 1940 se Ruskem prožene děsivé tornádo. Když živel otupí svou děsivou sílu, dojde na obloze k podivnému úkazu.
Z čistého nebe se k zemi začnou snášet drobné kovové mince. O 16 let později se podobný jev vyskytne i v Londýně. Tamní obyvatelé vyděšeně pozorují, jak s hřmotným cinkáním padají z oblohy hromady půlpencí.

Meteorologové si s takovými jevy dlouho lámou hlavu. Někteří tvrdí, že monstrózní víry dokážou nasát lehčí předměty ze země nebo otevřených pokladen trhů, unést je vysoko do atmosféry a pak je „vyplivnout“ na zcela jiném místě.
Jiní poukazují na to, že podobné deště mincí bývají popisovány i v dobách, kdy o tornádech nikdo nevěděl – a tak vznikají nejrůznější teorie, od neobvyklých vzdušných proudů až po záhadné energetické úkazy.

Zavaleni mincemi
Finský student z Helsinek Ester Hallio uslyší, jak dole v hale jeho podnájmu spadne na podlahu cosi kovového. Bouřlivá noc roku 1917 mu pak přinese proud mincí, které prý do místnosti padají oknem co deset minut.
V březnu 1963 bombardují mince penzion na Novém Zélandě tři dny. O čtyři roky později spadne z nebe asi 50 mincí ve městě Ramsgate v anglickém Kentu. Jejich původ zůstává ve většině případů neobjasněný.
Badatelé, kteří se podobnými jevy zabývají, upozorňují, že v řadě těchto případů nebyly nalezeny žádné stopy po žertu ani důkazy o tom, že by mince někdo házel zblízka.
Některé události jsou navíc tak dlouhodobé nebo rozsáhlé, že by vyžadovaly účast více osob, což se nikdy neprokázalo.
Právě proto dodnes vznikají nejrůznější teorie – od neobvyklých atmosférických jevů až po hypotézu, že mince mohou být unášeny vzdušnými proudy na značné vzdálenosti, aby se pak zničehonic snesly tam, kde je nikdo nečeká.
