V Česku koluje řada mýtů a pověstí, v nichž vystupují zvláštní tvorové. Kteří jsou ty nejznámější? A jde opravdu jen o bájná stvoření?

Jiskrnáč: Co je zač okřídlený, pestrobarevný had?

Má se vyskytovat na východě naší republiky a na Moravě. Říká se mu Jiskrnáč a jde o barevného a dokonce okřídleného hada. Jak uvádí redaktor a pedagog Antonín Šolta:

„Když se takový had vyhřívá na slunci ‚tak hraje třema barvama, až oči z toho přecházejí.’“ Na našem území byl spatřován především v 19. století. V roce 1894 byl údajně viděn na Rychnovsku, kde ho pozorovala jistá Františka Jungrová.

Ta dosvědčovala, že hada doprovázelo i jakési zvonění a létaly prý kolem něj jiskry. Podle legend se v Jiskrnáče změní had, kterého už sedm let nikdo neviděl. Může na tom něco být?

Swiza: Nebezpečná stařena ze Šumavy

Pokud zavítáte na Šumavu, měli byste si dát pozor zejména na jednu bytost, která se tu údajně vyskytuje. Říká se jí Swiza, a pokud ji prý potkáte, znamená to, že se blíží nějaká katastrofa.

Vypadá jako vrásčitá stařena, která je oblečená ve vlčí kůži a na hlavě má jelení parohy. Také prý neváhá útočit, přičemž ohroženi jsou především mladí a atraktivní lidé. Ty Swiza na místě promění v kámen. Jaké je pozadí těchto pověstí?

Údajně se její přítomností v šumavských lesích vysvětlovala záhadná zmizení, k nimž dříve někdy docházelo. Navíc, každé hory musejí mít svého „strážce“ a Šumava není výjimkou.

Šplhavec: Děsivý přízrak Kašperku

Má mrtvolné vzezření, leze po hradních zdech šumavského hradu Kašperk a prý lační po krvi turistů. To je přízrak zvaný Šplhavec. Podle pověstí dokonce neváhá návštěvníky trhat na kusy!

Žádné důkazy o takových událostech sice nemáme, průvodci na Kašperku však na hradě v minulosti vídali podivné úkazy. Údajně se jednalo o zjevení, která odpovídala popisu Šplhavce. Může snad na legendách být něco pravdy?

Had hvízdák: Tajemný hadí král

Napříč českou historií se objevují vyprávění o zvláštním hadovi, který se vyznačuje vyluzováním zvuku, jenž připomíná hvízdání. Údajně je podobný užovce, ale jeho tělo pokrývají stříbrné, zlaté, někdy prý i duhové šupiny.

Bývá zavěšen na větvích stromů, ze kterých skáče na své oběti. Podle svědectví má mít na hlavě korunku, proto se mu říká hadí král. Přestože vyprávění o hadovi se zdají být jasnými pohádkami, mnoho lidí je o jeho existenci přesvědčeno.

Bludičky: Záhadná světla z českých lesů

Jde prý o duše zemřelých, kteří z tohoto světa byli sprovozeni násilnou smrtí. Často prý zejména děti, jež zemřely ještě předtím, než byly pokřtěny. Projevují se jako světélka objevující se v bažinách, močálech, ale také třeba v lesích či na hřbitovech.

To jsou bludičky, fenomén známý po celém světě, který je ale hojně rozšířen i v Česku. Vědecké vysvětlení je, že jde o světlušky, unikající metan, či statickou elektřinu.

Štrakakal: Skřítek z Lokte

Známou bájnou postavičkou Česka je Štrakakal, rozcuchaný mužík, který se má vyskytovat v západočeském Lokti. Říká se, že mívá dlouhý šat, v jedné ruce drzí knihu a ve druhé hřeben. Honí prý hlavně rozcuchané děti.

Snaží se je učesat a do toho je bije knihou do zad. Úsměvná historka se v kraji velice proslavila a Štrakakalovi je věnována i část expozice na zámku Loket.

Kuhán: Předpovídá počasí?

Zejména v oblasti Tetína se měl vyskytovat bájný pták zvaný Kuhán, který prý byl charakteristický voláním kuhů-kuhů. Mezi lidmi se v minulých stoletích vyprávělo, že pokud se jeho hlas ozýval ze skal, znamenalo to, že bude pršet.

Když naopak přicházelo z lesa, značilo to teplé počasí. Kuhán je prý veliký jako house a jeho peří má černé zbarvení. Je to masožravec, rád prý požírá žáby a hady. Člověku by však údajně neublížil. Mohl Kuhán opravdu existovat? Možná prý šlo o sovu, to však odporuje několika jeho popisům.