Na rozoraných zvlněných políčkách je vidět několik domorodých rolníků. Rapanujci se na Velikonočním ostrově začnou věnovat zemědělství. Klima je příznivé, a tak jejich počet postupně roste.

Okolo roku 1550, kdy jejich civilizace dosahuje největšího rozmachu, žije na Velikonočním ostrově okolo 12 000 domorodců. Rapanujci se však dopustí osudné chyby.

Stále více totiž nahrazují někdejší palmové lesy políčky s cukrovou třtinou a sladkými batáty, čímž si zadělají na problém. Díky erozi totiž půda postupně ztratí téměř veškerou svou úrodnost. Rapidní úbytek palem navíc zapříčiní vysychání vodních zdrojů.

Rapanujci tak za pár let nejsou schopni prakticky nic vypěstovat a po ostrově se začne šířit hladomor. Socha moai se zakymácí a pak spadne na zem. Jsou to zřejmě sami Rapanujci, kteří začnou s jejich ničením.

Ostrov totiž nemá jednotnou vládu, ale je rozdělen do sfér vlivu několika různých kmenů. Ty spolu po dlouhá staletí relativně vycházejí a účastní se rituálů i závodů Ptačích mužů.

Když však Velkou zemi, jak své nové domovině Rapanujci říkají, zasáhne neúroda, rozhoří se mezi nimi krvavá válka. Během ní zřejmě zemře velká část populace ostrova. A to nejen na následky bojů, ale také hladem.

„Je pravděpodobné, že se vyčerpaní obyvatelé tehdy hojně dopouštěli kanibalismu,“ připomíná současný americký antropolog Terry Hunt. Vyloučit nemůže ani to, že část Rapanujců postaví ze zbývajících palem lodě a vypraví se opět na moře.

Podle záhadologů mohli v jejich relativně náhlém zmizení sehrát roli i jejich bohové. Odnesli je snad ke hvězdám, jak se někteří z nich domnívají?

Dojde i na střelbu

Na dohled od Velikonočního ostrova je možné spatřit trojici lehkých holandských plachetnic. Jejich námořníci spustí čluny na vodu a vydají se ke břehu. Na Velikonoční pondělí 5. dubna roku 1722 přistávají na ostrově první Evropané.

Jde o posádku holandského admirála Jacoba Roggeveena (1659–1729). Ten nově objevený kus země samozřejmě důkladně prozkoumá.

Podle zápisků na něm najde okolo 2000 či 3000 domorodců, kteří však nerozumí pojmu vlastnictví, a z lodí mu tak začnou odnášet věci. Nakonec proto dojde i na střelbu. Roggeveen zde vidí i nějaké palmy. Z původních 10 milionů jich však zbývá už jen několik tisícovek.

Mohou za zkázu krysy?

Holými zelenými pláněmi se prohání vítr. V následujících desetiletích totiž z ostrova zmizí i těch několik málo zbývajících palem. Dlouho se přitom neví proč. Domorodci ani připlouvající Evropané totiž stromy nekácejí.

Se zajímavou teorií přichází před nedávnem Terry Hunt. „Za vyhynutím palem stál podle všeho nenápadný nepřítel – krysy, které na ostrov přivezli Evropané,“ myslí si americký antropolog.

Těm totiž neobyčejně zachutnají palmová semínka, která vždy do posledního sežerou, a stromům tak znemožní množit se. Je tedy tajemství rozluštěno? Jenže Velikonoční ostrov skrývá záhad ještě víc než dost.