Z lomu Rano Raraku v severní části Velikonočního ostrova se ozývá zvuk primitivních nástrojů narážejících do kamene. Mezi lety 1250 až 1500 totiž zdejší vyhaslý kráter využívají Rapanujci k tesání svých slavných soch moai.  Zajímavé jsou mimo jiné i tím, že je tvoří jen velká a dobře opracovaná hlava a lehce naznačené tělo. Nohy nemají žádné. Některým se

Na rozoraných zvlněných políčkách je vidět několik domorodých rolníků. Rapanujci se totiž na ostrově záhy zabydlí a začnou se zde věnovat zemědělství… Klima je příznivé, a tak jejich počet postupně roste. Okolo roku 1550, kdy jejich civilizace dosahuje největšího rozmachu, žije na Velikonočním ostrově okolo 12 000 domorodců. Rapanujci se však dopustí osud

Jen něco málo přes šest tisíc lidí žije dnes na slavném Velikonočním ostrově, který má rozlohou pouze asi 163 kilometrů čtverečních. Jenže co nemá na velikosti, to tento ostrov ve východní části Polynésie na jihu Tichého oceánu dohání tajemností. Nedávný nález navíc ukazuje, že záhady spjaté s Velikonočním ostrovem jsou a budou stále živé. [gallery ids="168245,168246,168247,168248,168249,168250

Na rozoraných zvlněných políčkách je vidět několik domorodých rolníků. Rapanujci se na Velikonočním ostrově začnou věnovat zemědělství. Klima je příznivé, a tak jejich počet postupně roste. Okolo roku 1550, kdy jejich civilizace dosahuje největšího rozmachu, žije na Velikonočním ostrově okolo 12 000 domorodců. Rapanujci se však dopustí osudné chyby. [gallery size="full" ids="149301,149300,14929

Kamenné sochy zvané moai na Velikonočním ostrově jsou obestřeny mnoha záhadami. Nikdo přesně neví, koho znázorňují ani jak byly postaveny. Nyní se však zdá, že alespoň jeden otazník s nimi spjatý byl zodpovězen. Podařilo se vědcům odhalit, jak byly na hlavy soch vyzvedávány klobouky z červené horniny, které váží i několik tun? V dubnu r

Kamenní obři chrání Velikonoční ostrov vzdálený tisíce kilometrů od nejbližší civilizace. Proč byly sochy moai vystavěny, je dodnes záhadou. Domorodci sestupují do kráteru sopky Maunga Terevaka s těžkými kamennými palicemi. Vyberou největší skálu, která je přes 22 m vysoká, 7 m široká a váží 270 tun. Měsíce tvrdé dřiny, než se z ní zrodí další moai – kamenný obr bez nohou s naznačeným tělem a

Proč domorodci riskovali životy, aby sochy vytesali přímo ze skály a pak je dopravili ostrovem desítky kilometrů daleko? Nebo s tím nemají lidé nic společného? Rýče archeologického týmu Thora Heyerdahla, který v 50. letech řídil na ostrově vykopávky, se zakusují do země. „Máme ji,“ zazní z úst domorodců, kteří týmu pomáhají. Moai spatří po stovkách let světlo světa. „Je to socha s vousy a v kle

Rapa Nui, běžněji známý jako Velikonoční ostrov, je zvláštní a tajuplné místo. To se týká i zdejších soch moai. Jsou totiž nesmírně těžké a navíc byly na své místo dopravovány ze vzdálených míst. Jak to dělali lidé, kteří neměli k dispozici žádnou moderní techniku?   Český technik a experimentální archeolog Pavel Pave

Muži hromadí kameny a zeminu, se zadní částí si dají záležet a promění ji ve stabilní zeď. Ta je ve většině případů orientovaná k moři. Pak prostranství u zdi zarovnají a vydláždí plochými kameny nebo oblázky.     Těmto zvláštním obdélníkovým plošinám na Velikonočním ostrově se říká ahu a na ostrově je jich víc, než 300. K čemu jsou? Minim

Pátrání po mystériích Velikonočního ostrova jsou skutečně intenzivní. Asi největší pozornost se soustředí na sochy moai. To, jak byly přemisťovány, dosud 100procentně zřejmé není, současní badatelé však tvrdí, že ostrované pravděpodobně pracovali se systémem lan.     Ale není to jen tato záhada. Podivuhodným faktem se zdá být rovněž to, ž