9. srpna 1969: V Los Angeles probíhá vražedné běsnění satanistického gangu vedeného Charlesem Mansonem, při němž umírá i těhotná herečka Sharon Tate.
Domů     Záhady historie
Neurochirurgové doby kamenné: Pravěcí lidé úspěšně prováděli trepanaci lebky
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 4.2.2021
5.3tis
342
SDÍLENÍ
5.3tis
ZOBRAZENÍ

Zní to neuvěřitelně, přesto se počátky neurochirurgie datují již do období paleolitu, tedy starší doby kamenné. Už tehdy byly úspěšně prováděny operace, které jsou v lékařství využívány dodnes.

Lebky po trepanaci vystavené ve francouzském muzeu, foto Wikimedia Commons Trepanace zachycená štětcem Hieronyma Bosche, foto Wikimedia Commons Nástroje pro trepanaci z 18. století, foto Wikimedia Commons

Četné nálezy kosterních pozůstatků dokládají, že se v Evropě již v 10. století př. n. l. hojně prováděla trepanace lebky, což je procedura, při níž je v lebce vytvořen otvor, který pomáhá například při otocích mozku.

Lebky nesoucí známky operativního otevření se totiž v počtu několika desítek našly i na našem území. Že nešlo o náhodná zranění, která si nešťastník přivodil v boji nebo při lovu, dokládá nejen četnost podobných nálezů, ale i jejich provedení.

V takových lebkách se totiž nachází jeden až pět přesně tvarovaných otvorů. Jak toho naši předci bez moderních lékařských prostředků dosáhli?

Lebky po trepanaci vystavené ve francouzském muzeu, foto Wikimedia Commons

NÁROČNÁ TECHNIKA

Když je v roce 1873 v údolí řeky Lozere ve stejnojmenném jihofrancouzském kraji objeveno asi deset uměle navrtaných lebek z doby kamenné, reagují vědci s neskrývaným překvapením. Nejdříve odhadují, že otvory byly do lebek vytvářeny až po smrti v rámci jakýchsi rituálů.

Jenže podrobné analýzy dochovaných pozůstatků dokážou, že operace podstupovali živí pacienti. Komplikovaný chirurgický zákrok byl údajně ve více než polovině případů úspěšný, rána se hojila a pacient přežil zpravidla několik dalších let.

Nezvratně to potvrzují nově vytvořené kostní tkáně v otvoru. Jeho vyvrtání do lebeční kosti tak, aby nedošlo k poranění tzv. tvrdé pleny mozkové, která chrání mozek, vyžaduje obrovskou zručnost a mnoho znalostí.

Přesto pravěcí lékaři dosahují vynikajících výsledků. K zákroku jsou pravděpodobně využívány nástroje z vybroušeného kamene, kterými se postupně prohlubuje otvor do požadované velikosti. Je přitom pravděpodobné, že trepanace nemocnému skutečně ulevila. Věděli snad naši předchůdci, jak funguje lidský mozek a jak ho léčit?

Nástroje pro trepanaci z 18. století, foto Wikimedia Commons

ZNOVUOBJEVENÍ MODERNÍ VĚDOU

Ještě ve středověku slouží trepanace k léčbě bolestí hlavy, epilepsie či některých duševních chorob. Od 14. století se od zákroku postupně upouští a v první polovině 19. století je přední německý chirurg Johann Karl Ernst Dieffenbach (1811–1855) přesvědčen, že „ve většině případů je to bezpečný prostředek, jak nemocného přivést na onen svět.“ Na scénu se trepanace znovu vrací se zavedením anestezie (umělé uspání pacienta nebo znecitlivění určité části těla – pozn.

red.) a prostředků zamezujících nákaze, které minimalizují zdravotní rizika. Dnes je nedílnou součástí moderní neurochirurgie a využívá se například při otocích mozku způsobených úrazem či nemocí. Takových úrazů se v paleolitických bojích o přežití musel udát bezpočet.

Výzkumy prokázaly, že mnoho trepanací bylo skutečně provedeno po zranění hlavy. Zdá se, že tehdejší léčitelé si s následky úrazů, které by jinak mohly být smrtelné, uměli poradit. Měly primitivní kmeny vědomosti, které nyní znovu objevujeme?

Trepanace zachycená štětcem Hieronyma Bosche, foto Wikimedia Commons
Foto: Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Michaela Holubová 8.8.2022 1.6tis
Hájem plným stromů a květin se prochází dívka. Z nenadání se ozve hlas. Promlouvá přímo k ní. Ve chvíli, kdy pohlédne do koruny stromu, pochopí. Jde o hada.     Svádí ji k ochutnání zakázaného ovoce ze stromu uprostřed zahrady. Děvče se jeho nabídkám brání. Má obavy ze smrti, která je se sladkými plody spojována. […]
od Pavel Polcar 8.8.2022 2.1tis
Ostrov McNabs v přístavu Halifax je dnes krásnou přírodní rezervací, ale ve své historii měl řadu zvěrstev, které vedly k pověstem o přízracích strašících jeho písečné pláže a bujné parky. McNabs byl v roce 1866 použit k přepravě nákladu britských cholerou trpících, z nichž mnozí zemřeli a skončili pohřbeni v hromadných hrobech na ostrově. Mrtví […]
od Pavel Polcar 7.8.2022 2.7tis
Odlehlá vesnice Kisiljevo je domovem pro méně než 800 obyvatel – a jeden strašidelný příběh o upírech. V roce 1725 zemřel obyvatel jménem Petar Plogojowitz a v následujících osmi dnech došlo k devíti úmrtím. Vrahem je mrtvola Devět zemřelých na smrtelné posteli řeklo, že je napadla Plogojowitzova mrtvola. Kněží a úředníci se shromáždili do Kisiljeva, […]
od Mirek Brát 6.8.2022 3.2tis
Kamikaze bylo jméno legendárního tajfunu, který ve třináctém století údajně hned dvakrát rozmetal mongolskou flotilu a zachránil Japonsko před invazí. Byla to jen legenda, nebo takový tajfun opravdu v minulosti vznikl? Jméno božské bouře bylo ve druhé světové válce propagandisticky využito v zoufalé snaze japonského císařství odvrátit vojenskou porážku. Sebevražedné útoky pilotů měly být právě tím božským […]
od Mirek Brát 5.8.2022 3.1tis
Křížové výpravy do Svaté země nebyly jen prostou vojenskou akcí. Jejich účastníci se dostávali do kontaktu s poznatky jiného civilizačního okruhu. Z křížových výprav si tak rytíři mohli přivézt nejen kořist hmotnou, ale i bohatství představované nově nabytými vědomostmi. Jedna stopa vede i do Českého ráje. Místem, kde bychom možná narazili i na stopy křížových výprav, je […]