18. ledna 1986: Končí podivuhodný případ Kena Webstera, který si měl dopisovat s mužem ze 16. století.
Domů     Záhady historie
Neurochirurgové doby kamenné: Pravěcí lidé úspěšně prováděli trepanaci lebky
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 4.2.2021
5.3tis
342
SDÍLENÍ
5.3tis
ZOBRAZENÍ

Zní to neuvěřitelně, přesto se počátky neurochirurgie datují již do období paleolitu, tedy starší doby kamenné. Už tehdy byly úspěšně prováděny operace, které jsou v lékařství využívány dodnes.

Lebky po trepanaci vystavené ve francouzském muzeu, foto Wikimedia Commons Trepanace zachycená štětcem Hieronyma Bosche, foto Wikimedia Commons Nástroje pro trepanaci z 18. století, foto Wikimedia Commons

Četné nálezy kosterních pozůstatků dokládají, že se v Evropě již v 10. století př. n. l. hojně prováděla trepanace lebky, což je procedura, při níž je v lebce vytvořen otvor, který pomáhá například při otocích mozku.

Lebky nesoucí známky operativního otevření se totiž v počtu několika desítek našly i na našem území. Že nešlo o náhodná zranění, která si nešťastník přivodil v boji nebo při lovu, dokládá nejen četnost podobných nálezů, ale i jejich provedení.

V takových lebkách se totiž nachází jeden až pět přesně tvarovaných otvorů. Jak toho naši předci bez moderních lékařských prostředků dosáhli?

Lebky po trepanaci vystavené ve francouzském muzeu, foto Wikimedia Commons

NÁROČNÁ TECHNIKA

Když je v roce 1873 v údolí řeky Lozere ve stejnojmenném jihofrancouzském kraji objeveno asi deset uměle navrtaných lebek z doby kamenné, reagují vědci s neskrývaným překvapením. Nejdříve odhadují, že otvory byly do lebek vytvářeny až po smrti v rámci jakýchsi rituálů.

Jenže podrobné analýzy dochovaných pozůstatků dokážou, že operace podstupovali živí pacienti. Komplikovaný chirurgický zákrok byl údajně ve více než polovině případů úspěšný, rána se hojila a pacient přežil zpravidla několik dalších let.

Nezvratně to potvrzují nově vytvořené kostní tkáně v otvoru. Jeho vyvrtání do lebeční kosti tak, aby nedošlo k poranění tzv. tvrdé pleny mozkové, která chrání mozek, vyžaduje obrovskou zručnost a mnoho znalostí.

Přesto pravěcí lékaři dosahují vynikajících výsledků. K zákroku jsou pravděpodobně využívány nástroje z vybroušeného kamene, kterými se postupně prohlubuje otvor do požadované velikosti. Je přitom pravděpodobné, že trepanace nemocnému skutečně ulevila. Věděli snad naši předchůdci, jak funguje lidský mozek a jak ho léčit?

Nástroje pro trepanaci z 18. století, foto Wikimedia Commons

ZNOVUOBJEVENÍ MODERNÍ VĚDOU

Ještě ve středověku slouží trepanace k léčbě bolestí hlavy, epilepsie či některých duševních chorob. Od 14. století se od zákroku postupně upouští a v první polovině 19. století je přední německý chirurg Johann Karl Ernst Dieffenbach (1811–1855) přesvědčen, že „ve většině případů je to bezpečný prostředek, jak nemocného přivést na onen svět.“ Na scénu se trepanace znovu vrací se zavedením anestezie (umělé uspání pacienta nebo znecitlivění určité části těla – pozn.

red.) a prostředků zamezujících nákaze, které minimalizují zdravotní rizika. Dnes je nedílnou součástí moderní neurochirurgie a využívá se například při otocích mozku způsobených úrazem či nemocí. Takových úrazů se v paleolitických bojích o přežití musel udát bezpočet.

Výzkumy prokázaly, že mnoho trepanací bylo skutečně provedeno po zranění hlavy. Zdá se, že tehdejší léčitelé si s následky úrazů, které by jinak mohly být smrtelné, uměli poradit. Měly primitivní kmeny vědomosti, které nyní znovu objevujeme?

Trepanace zachycená štětcem Hieronyma Bosche, foto Wikimedia Commons
Foto: Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Filip Appl 17.1.2022 947
Odvážný král Artuš, mocný čaroděj Merlin a bájný hrad Camelot, kde se scházeli rytíři kulatého stolu. To vše patří do legendy, kterou zná bezpochyby téměř každý. Už jen málo lidí však tuší, že s ní souvisí ještě jiný, mnohem méně známý příběh. Příběh o tajemném království Lyonesse. V malé pracovně osvětlené svíčkami sedí zamyšlený anglický učenec Richard […]
od Lucie Kubešová 16.1.2022 737
Runy jsou znaky, které údajně pochází z písma Etrusků a Řeků. Runové nápisy jsou velice staré, používaly se přibližně od 2. století našeho letopočtu a omezeně je bylo možno najít až do roku 1100. Runy se objevují především u Germánů, ve Skandinávii a Británii. Vyřezávaly se do dřeva, tesaly do skal či kamenů. Runový kámen […]
od Pavel Polcar 15.1.2022 1.9tis
Hledat mezi našimi předky makaka nebo třeba šimpanze by bylo velice mylné. Vše se má totiž tak, že jak lidské pokolení, tak i druh např. goril má pouze „společného předka“. Oba druhy se následně v průběhu let vyvíjely a měnily odděleně. K mylnému přesvědčení mnohé jistě vede známé vyobrazení evoluce člověka, kde je v jedné řadě […]
od Matěj Soukup 15.1.2022 2.5tis
Japonský hrad Maruoka je jeden z mála, který si dodnes zachoval svou tradiční podobu. Postaven byl v roce 1576 poblíž města Sakai na severním pobřeží Japonska. Hrad vystavěný Shibato Katsutoyem však skrývá jedno děsivé tajemství. Podle legendy je pod jeho základy pohřbena chudá vdova. NUTNOST OBĚTI PRO BOHY Traduje se, že když se Katsutoyo v […]
od Jiří Nechanický 14.1.2022 2.4tis
Přitahují vás tajemná místa obestřená záhadami? Nemusíte za nimi cestovat přes půlku světa. Víc než dost jich najdete i v Evropě. Třeba taková Itálie. Archeologické nálezy na Apeninském poloostrově, Sicílii a Sardinii nepřestávají udivovat dodnes. Když před vámi někdo pronese „dovolená Itálie“, nejspíš si jako první vybavíte moře, pláže a pizzu. Stát na Apeninském poloostrově […]