Vědci zkoumající stáří tohoto ostrovního divu světa se nemohou přesně shodnout v jeho dataci ani původu. A to přesto, že mezi nimi nechybí slavný český etnograf Miloslav Stingl a britský archeolog Frederick W. Christian.

Zatímco Angličan kolem roku 1880 prováděl v této odlehlé části světa jako první vědec historický výzkum, český badatel šel později částečně v jeho stopách a tento mikronéský „zázrak“ proslavil.

Podle stáří popela nalezeného v ruinách americkými vědci bylo zjištěno, že „Benátky Pacifiku“ byly zřejmě obydleny nejméně ve 13. století.

Samotný Nan Madol vznikl podle některých expertů mezi 6. a 14. stoletím, ale další o něm hovoří jako o mnohem starším, starověkém „současníku“ megalitických staveb. Proč je zde tolik rozporů?

Mimozemská hypotéza

Možnost, že se levitace kamenů, kterou popisují dávné legendy o stavbě Nan Madolu, může zakládat na pravdě, je možná až příliš fantastická. Ale mohli znát jeho stavitelé nějaké moderní technologie?

Příznivcem této hypotézy je například švýcarský spisovatel Erich von Däniken (*1935), který „Benátky Pacifiku“ připisuje tradičně mimozemšťanům. Jen odvážná spekulace? Ale i domorodci považují tyto ostrovy za podivně prokleté.

Jedním z důvodů mohou být záhadné kostry obřích lidí, které zde jsou prý občas nalézány.

„Před pár lety našel můj přítel v džungli přiléhající ke zříceninám lidskou stehenní kost,“ tvrdí domorodý průvodce Mikronésan Walter Ringlen, pocházející z ostrova Pohnpei.

Ostrovy dávných obrů?

A jeho překvapivé vyprávění pokračuje: „Ležela mezi balvany a byla třikrát větší než kost běžného člověka.“ Muž si bohužel neuvědomuje důležitost svého nálezu a kost odhazuje bez pořízení dokumentace.

Pokud si nevymýšlí, mohou být velké kosti indicií, že v Nan Madolu kdysi žili (a snad ho i stavěli) lidé neznámé obří rasy! Kdo byli tito „obři“ a odkud přišli? Zajímavé je, že mýty o obřích lidech se vinou napříč celou lidskou historií.

Navíc jsou kosti „obrů“ prokazatelně nalezeny na několika místech světa! Naznačuje to, že Ringlen mluví pravdu? Také Mackerleho výprava tyto kosti bohužel neúspěšně hledá. Tím však zdejší tajemství zdaleka nekončí!

Rakve z platiny

Podle zprávy německého cestovatele Herberta Rittlingera (1909–1978) prý japonští potápěči nacházejí ve 30. letech 20. století v moři u Nan Madolu potopené ulice kamenných domů.

Mezi nimi i v mnoha legendách popisovaný „Dům mrtvých“, který má být hlavní budovou ztraceného podmořského města. Uvnitř tehdy údajně nacházejí platinové (jeden z nejvzácnějších kovů – pozn. red.) rakve s obřími kostrami dávných králů!

Některé rakve rozbíjejí a drahou platinu odváží pryč. Je to pouze výmysl? Navíc je zarážející, že v té době je mezi vývozními artikly z Pohnpei také mnoho platiny! O této příhodě se zmiňuje i uznávaný český etnograf Stingl.

Jaká tajemství ještě Nan Madol skrývá? A může být posledním pozůstatkem potopené země – snad bájného kontinentu Mu?