Zřejmě prokletý diamant, jenž svým majitelům rozhodně štěstí nepřinesl, se původním názvem jmenuje Oko Brahmy. Ostatně jak již jeho jméno napovídá, původně se nacházel v indickém městě Pondicherry v hinduistickém chrámu v soše boha Brahmy.
V polovině 19. století byl však jedním mnichem uloupen. Až do počátku 20. století je jeho další osud neznámý. Tehdy se pak prvně objevuje v Evropě jako majetek amerického obchodníka Parise, který se zároveň stává jeho první známou obětí…
Sebevražda za sebevraždou…
Paris si diamant přivezl do Spojených států amerických, kde ho později prodal. Peníze z prodeje drahokamu si však dlouho neužil, neboť krátce poté skočil z newyorského mrakodrapu. A komu diamant vlastně prodal?
Koupila ho od něj ruská šlechtična Nadia Vyegin-Orlov v roce 1932, po níž se později diamant i přejmenoval na Černý Orlov. V té době už pobývala ve své římské vile, když utekla, jako ostatně i mnoho dalších ruských šlechticů, z Ruska.
Tento černý prokletý diamant si užila 15 let, tedy poněkud déle než jeho předchozí majitel. Skončila však stejně jako americký obchodník, když v prosinci roku 1947 spáchala sebevraždu skokem z jedné římské výškové budovy…
Kletba prolomena?
Diamant pak přešel do vlastnictví její rodinné přítelkyně Leonilly Viktorovny Bariatinské, která si jeho vlastnictví užila jen pouhý jeden měsíc. I ona prý svůj život ukončila skokem z okna.
Dalším majitelem Oka Brahmy, tedy vlastně již Černého Orlova, se stal americký obchodník s drahými kameny Charles F. Wilson, který však nechal vzácný drahokam rozřezat na jeden větší kus a několik dalších menších kousků.
Podle jeho vlastních slov tak chtěl prolomit tajemnou, velice pravděpodobně hinduistickou kletbu, která prý byla s tímto drahým kamenem spojena.
Je tedy snad možné, že tímto zásahem do struktury diamantu se mu to skutečně podařilo, protože Černý Orlov poté ještě několikrát změnil majitele a už ani jeden z nich sebevraždu nespáchal?
