Plačících obrazů je nepočítaně a roní prý slzy, krev či pot před zraky celé řady svědků. Že je to nesmysl? Jeden takový obraz údajně máme i v Čechách! Zhruba takto se má projevovat malba s motivem Panny Marie Bolestné pocházející z konce 17. století.

Nachází se v kostele Nanebevzetí Panny Marie v obci Přeštice (asi 20 km jižně od Plzně) a je oficiálně uznána za zázračnou. Navíc podle pověstí obraz neroní jen slzy a pot, ale postavy na jeho plátně údajně mrkají a mění výrazy ve tvářích. Co je pravdy na těchto zvěstech, jež proslavily celé městečko?

Uhrančivý obraz

Za vším hledej ženu – tímto pořekadlem lze začít příběh o obraze Bolestné Panny Marie Přeštické, nazývané též Přeštická Divotvůrkyně. Nechá si ho totiž zhotovit Alžběta, žena přeštického měšťana Jakuba Hoffmeistera.

Ten jednoho dne přinese domů tisk obrazu, jehož originál visí v kostele sv. Michala v Praze a který Alžbětu něčím neuvěřitelně zaujme. Portrét Marie držící v náručí svého mrtvého syna Ježíše (pieta) si objedná jako olejomalbu.

Práce se ujme místní malíř Matěj Pazourek, který pochází z nedaleké obce Dobřany. Jeho dílo má rozměry 34,5 x 45,7 centimetru a pro manžele Hoffmeisterovy je doslova klenotem.

Pověsí si ho na význačné místo ve svém domě na náměstí a chovají se k němu s láskou a úctou. Zázraky se začnou dít, co nevidět…

Divotvornost potvrzena!

Prvním, kdo si všimne něčeho neobvyklého, je poutnice Ludmila Berrová, která se u Hoffmeisterových zastaví roku 1700 během své pouti do Říma. Modlí se před obrazem, když najednou vidí, že Kristus otevírá a zavírá oči a roní cosi, co připomíná slzy!

Dokonce se prý také potí. O podivných jevech hovoří i další svědci, a manželé Hoffmeisterovi se proto rozhodnou celou záležitost utajit. V roce 1710 daruje Alžběta divotvorné dílo přeštickému kostelu Nanebevzetí Panny Marie a obraz projeví svou sílu znovu.

Místní benediktini tajemnou událost prošetřují a nevycházejí z údivu. Nenaleznou žádné vysvětlení, a tak se přikloní k tomu, že popisované zázraky jsou skutečné. Dne 27. dubna 1711 uzná církev obraz Přeštické Divotvůrkyně za zázračný.

Z přeštického kostela se tak stává vyhlášené poutní místo a množí se zvěsti o tom, že pieta léčí nemoci všeho druhu. Z dobových záznamů se dočteme dokonce o 324 zázračných uzdraveních! Skutečně se takové věci děly?

Podivný nález v rámu

První logickou námitkou proti údajnému mystickému chování obrazu je, že naši předkové na podobné jevy zkrátka věřili. Božská velikost pro ně byla tak ohromující, že nebylo vůbec těžké si zázraky vsugerovat.

Jenže již počátek 18. století je poznamenán nástupem osvícenství, tedy doby racionality a rozvolnění přísné náboženské ortodoxie. Nedá se tedy říci, že by tehdejší doba podobným událostem nahrávala.

V roce 2011 projde přeštický obraz výzkumem spojeným s restaurátorskými pracemi a historici odhalí překvapivou skutečnost. V rámu je ukryto ještě jedno naprosto totožné dílo! Může být stopou, která odkryje dlouholeté tajemství?

Podle odborníků zřejmě sloužila skrytá kopie pro porovnání s měnícím se originálem. Ovšem jelikož se údajné změny na plátně vždy později vrátily do původního stavu, případná současná komparace nám o nich již nic nevypoví.

Poslední popsaný případ uzdravení Přeštickou Divotvůrkyní je popsán na konci 19. století a od té doby nemáme o ničem podobném zprávy. Závěr je tedy dvojznačný: Jak je možné, že se pozorování tajemných jevů udržela tak dlouho? A pokud snad byla skutečná, proč náhle ustala?