Pracovat jako ostraha v areálu Deeringovy usedlosti na Floridě je za trest. Nábytek se tu pohybuje, rozléhají se tu něčí hlasy, technika se najednou zapíná a vypíná, do těla šťouchají neviditelné ruce, zjevují se duchové. Není divu, že tu žádný strážný dlouho nevydrží.

Americký magnát Charles Deering počátkem 20. století následuje další zazobané boháče, kteří se vydávají na jih a na slunné Floridě skupují nemovitosti s výhledem na moře.

Deering si tu koupí pozemek u Biscayne Bay a postaví si tu sídlo, kam se nastěhuje v roce 1922.

Pomsta neklidných duší?

Bohužel ale Deering své honosné sídlo postaví na starém indiánském hřbitově. Ani dělníci při stavbě s ostatky nezachází zrovna v rukavičkách a nalezené kosti vyhazují s odpadky.

Indiáni jsou jedněmi z duchů, kteří na pozemku straší, a s nimi i duchové dětí, služek, a v druhém patře se zjevuje sám Deering.

Celkem v Deeringově domě bydlí až 12 různých duchů, a tak se sem z blízka i daleka sjíždí lovci duchů jako můry za světlem. Duchové jsou tu zvlášť výřeční a jejich hlasy zaznamenává citlivé zařízení. Ne všichni jsou ale z přítomnosti tolika duchů nadšení.

Úprk ze strašidelného domu

Ostraha objektu tu často cítí, jak do nich šťouchala neviditelná ruka. Vídají podivné stíny. Jindy se nemůžou zbavit dojmu, že někdo postává vedle nich. Telefonní hovory náhle přeruší čísi hlas.

„Nejméně dvakrát za rok jsme tu měli hosty, jenže někteří z nich nedokážou vydržet všechnu tu paranormální aktivitu… prostě to vzdají, klidně i uprostřed noci a vezmou do zaječích,“ popisuje zážitky jeden z bývalých členů ostrahy.