Nejsou jen záležitostí Evropy. Tajemná pohřebiště s posmrtně zhanobenými těly najdeme po celém světě. V historii existovalo mnoho podobných případů, kdy obyvatelstvo sužované strachem z bytostí ze záhrobí muselo takové problémy řešit.

A některé jsou dokonce hmatatelně doložené. Jak se lidé v minulosti bránili před upíry?

V rámci archeologických nálezů v kombinaci s doklady z písemných pramenů se při soudobých vykopávkách podařilo nalézt spoustu kreativních způsobů, jak si s vampirismem poradit:

„Mrtvý byl kupříkladu probodnut kůlem, byla mu zacpána ústa (kamením nebo železem), byl zabalen do rybářské sítě, obrácen na břicho nebo pohřben ve skrčené poloze, případně dokonce probodán šípy.

Výjimkou nebylo ani setnutí hlavy zesnulého a její pohřbení v samostatném hrobě.“ Takováto pohřebiště můžeme nalézt i v našich končinách, například blízko Lahovic u Prahy, kde se nalézá jedno pocházející z raného středověku.

Rodina Rayova z Jewett City podle všeho nebyla postižena prokletím vampirismu jako první. V sousedním Hopeville bylo odhaleno dalších 29 hrobů z neoznačeného hřbitova rodiny Waltonovy, která žila sotva pár kilometrů od Rayovy farmy, pouze o 50 let dříve.

Po archeologické exhumaci bylo zjištěno, že jedno z těl bylo vykopáno brzy po pohřbu. Mělo oddělenou hlavu od zbytku těla, které bylo otočeno zády vzhůru, a navíc ještě s hrudníkem překrytým zkříženými stehenními kostmi.

I další členové Waltonovy rodiny zjevně zemřeli na „stejnou nákazu“. Bylo to nutné? Odpovědi jsou už dost možná pohřbeny v minulosti spolu s těly, která svůj příběh již nikdy nepřevypráví.

Podobný příběh je spojen také s případem Mary Brown z Exeteru na Rhode Islandu. I zde docházelo k podivným úmrtím, dnes spojovaným s tuberkulózou.

Zajímavé je, že po exhumaci mrtvých, bylo právě tělo Mary Brown nalezeno i po dvou měsících takřka netknuté s ještě tekutou krví v srdci (které jí bylo později vyňato a spáleno) a s nehty, které údajně dorůstaly i v rakvi. Jde o další povídačky, nebo na děsivých příbězích může být něco pravdy?

Zajímavé případy vampirismu se objevovaly i v českých zemích. Z Neplachovy kroniky se můžeme dozvědět i o zvláštních případech upírů v Čechách, a to ze 14. století.

Jedním z těchto případů byl pastýř Myslata, který poté, co v obci Blov u Kadaně zemřel, vstával v noci z hrobu, aby obcházel po okolních vesnicích a vraždil tamní obyvatele.

Místní ho prý vykopali, probodli a jeho tělo spálili – mrazivé na tom je ovšem to, že podle svědků celou dobu křičel.

Podobně i o několik let později v obci Levín v okrese Litoměřice zemřela žena, která se údajně po pohřbu vrátila mezi živé, několik z nich uškrtila, a nad oběťmi údajně tančila.

Čekal ji stejný osud jako pastýře – probodnutí a spálení, jen tak už se nemohla vracet.

Příběhy o upírech a způsoby, jak se s nimi lidé v minulosti vypořádávali, nám dávají nahlédnout do děsivého světa pověr a strachu.

Ať už za těmito případy stála nevědomost, nemoc, nebo něco nadpřirozeného, je zřejmé, že pro lidi v té době byly tyto události velmi reálné a děsivé.

Dnes, s našimi vědeckými poznatky, se nad tím můžeme pousmát, ale zároveň si uvědomit, jak tenká je hranice mezi realitou a fantazií, když nám chybí racionální vysvětlení.