Dokáže lidstvo ovládat počasí? Uměle vyvolat déšť, vítr nebo krupobití? Teorií na toto téma existuje nespočet. Rozvoj znalostí o fungování atmosféry tomu jen přispěl.

Nejčastěji se hovoří u vytvoření umělých oblaků, do kterých se cíleně přidávají částice, jež pak mohou vyvolat srážky, rozpustit oblačnost nebo mlhu.

Nejčastějším důvodem, proč se lidé snaží ovlivnit počasí, je zabránění krupobití. Ty totiž způsobují obrovské škody na úrodě nebo majetku, a společnostem se tak vyplatí investovat obrovské sumy do technik, které krupobití zabrání.

Jedním ze způsobů by mohlo být vytvoření umělých ledových jader v oblaku a následné vypuštění jodidu stříbrného. Ledové částice pak nemohou narůst do krup velkých rozměrů.

SRÁŽKY NA POVEL

Další typy mraků podporují vyvolávání srážek. Pokud je v oblacích přítomna přechlazená voda a vloží se do ní krystalky jodidu stříbrného, lze vyvolat srážkotvorný proces. Tyto částice narůstají, až následně začnou padat ve formě srážek z oblaku. Podobným způsobem se dá vyvolat i rozpuštění mlhy při teplotách pod nulou.

OBCHODNÍK S DEŠTĚM

V roce 1916 přišel do kalifornského San Diega jistý Charles Hattfield, který tvrdil, že město zbaví katastrofálního sucha.  K obloze tehdy vypustil směs chemikálií a skutečně začalo na celý měsíc pršet.

To ale vyvolalo obrovské záplavy, při kterých došlo k protržení hrází. Přišlo kvůli tomu o život několik lidí.

INVESTICE DO DEŠTĚ

Na základě toho se vyvolat déšť pokoušely i Spojené státy americké už po 2. světové válce. Zdali úspěšně, se můžeme jen dohadovat. Dnes je prokázáno, že dlouhodobá sucha chtějí podobným způsobem vyřešit i soukromé firmy.

Například země s rozsáhlými pouštními oblastmi, jako jsou Spojené arabské emiráty, do tohoto výzkumu investují obrovské množství financí. Velký prostor se otevírá v oblasti nanotechnologií, které mohou přinést nové materiály použitelné pro „osévání“ mraků.