Po smrti Caesara o moc soupeří dva vlivní státníci: Marcus Antonius a Octavianus. Především prvně jmenovanému se neobyčejně daří. Chce totiž společně s Kleopatrou připojit k jím ovládané části Říma celý Egypt, což je pro mnohé nepřijatelné. 

„Kleopatra je čarodějka. Caesara i Antonia si kolem sebe omotala svými kouzly a díky tomu získává čím dál více moci nejen ve své domovině, ale dokonce i v Římě!“ rozčiluje se Octavianus. Do jaké míry myslí slova o čarodějnictví vážně?

Jde snad jen o nenávistné výroky? Údajně je možné, že Kleopatra si skutečně zahrávala s černou magií…

Jak ovládnout muže?

O Kleopatře koluje celá řada temných příběhů. „Šířil je především Octavianus, který ji opravdu nesnášel.

Označoval ji za „orientální“ královnu, které nejde o nic jiného než o destrukci Říma a zničení celé říše,“ poznamenává americká publicistka a odbornice na starověké kouzelnictví Kimberly B. Stratton.

Mezi Egypťany se šíří zvěsti o tom, že Kleopatra praktikuje černou magii a oddává se temným rituálům. Během nich údajně nalézá způsob, jak si kolem sebe omotat prakticky jakéhokoli muže. Jako mávnutím kouzelného proutku jí prý díky tomu padají do náručí.

Vyváří jim snad jakési čarovné lektvary? Nebo je to ještě jinak?

Vítězství v nedohlednu

Někteří badatelé považují Kleopatřin údajný smysl pro magii za jediné možné vysvětlení toho, že se jí povedlo svést Caesara i Marka Antonia. Skeptici ale celou záležitost označují za jen málo historicky podloženou. V roce 31 př. n. l.

vítězí Octavianus v rozhodující námořní bitvě u Actia a Kleopatra prchá do Egypta. Zasílá svému milovanému Antoniovi zakódovaný vzkaz, který mylně vyznívá tak, že spáchala sebevraždu. Antonius nalehne na meč, aby ukončil svůj život.

Když se dozví svůj omyl, je dvěma otroky přenesen ke Kleopatře a umírá jí v náručí. „Teď už mi nic nebrání, abych se s tou čarodějkou konečně vypořádal. Dostane, co si zaslouží,“ prohlašuje Octavianus, který mezitím ovládne poslední zbytky Egypta.

Proč nyní Kleopatra nevyužije svých údajných čarodějnických schopností k záchraně své říše? Opustily ji snad v tu nejméně vhodnou chvíli?