Zvláštní zvuky, připomínající lidské hlasy, zpěv nebo dětský smích, je prý možné zaslechnout na místě někdejšího Fantova mlýna. Ten kdysi stál na břehu Botiče. Jaká je jejich příčina?

CO SLYŠEL CYKLISTA?

Slýchává je tady i pan J.K., který tudy jezdívá brzy ráno na kole do práce. „Nejprve jsem si myslel, že pocházejí od bezdomovců, kteří zde dřív pobývali. Ale pak jsem si uvědomil, že už tu žádní nežijí.

Navíc co by mezi lidmi bez domova dělaly děti?“ vrtí hlavou zdatný cyklista. Tento sportovec na místě dokonce jednou zastavil a rozhlížel se, zda neuvidí nějaké pejskaře nebo jiné lidi. „Široko daleko ale nikdo nebyl. Jen ty zvuky.

Nepůsobilo to strašidelně, jen tak trochu podivně,“ říká pan J.K. Možná nám příčinu těchto zvuků poodhalí historie tohoto místa…

PAMATUJE KRUTÝ STŘEDOVĚK!

Fantův mlýn byl nejstarším mlýnem na Botiči.

Doložen je poprvé v 16. stol., pravděpodobně zde ale stál už ve století 14. Jeho prvním známým mlynářem byl Samuel Fanta Nuselský roku 1659. Ve dvacátých letech minulého století si mlýn dokonce zahrál ve filmu, v prvním, ještě němém, zpracování Jiráskovy Lucerny.

Pak ale mlýn stíhala katastrofa za katastrofou – v roce 1960 vyhořel, poté byl přestavěn na stáje a využíván k chovu koní.

JDE O „BRÁNU“ DO ZTRACENÝCH DOB?

V devadesátých letech došlo k tahanicím mezi jeho majiteli, mlýn zpustl a byl vybydlen bezdomovci. V současné době mlýn připomíná jen několik holých zdí, které stojí mezi pražskými čtvrtěmi Petrovice a Křeslice.

Jsou hlasy, které se mezi nimi ozývají, vzpomínkou na jiné, lepší časy? Může se zde nacházet jakási pomyslná „brána“ do starých dob? Nebo se cyklista J.K. a další lidé, kteří je zde zaslechli, stali obětí sluchového klamu?