Třetí nádvoří Pražského hradu je spjaté s celou řadou záhad. Právě zde se kdysi nacházel tajemný pahorek Žiži, o jehož posvátném a kultovním významu se mluví již delší dobu. Prováděli zde naši předci tajemné rituály? A je možné, že se na pahorku nacházelo jakési energetické centrum?

Pražský hrad s dominantou katedrály sv. Víta je jedním z nejznámějších symbolů hlavního města České republiky. Nachází se na vrchu Opyš, který od 9. století býval sídlem českých knížat, později králů a od roku 1918 prezidentů republiky.

Třetí nádvoří Pražského hradu je spjaté s pahorkem Žiži. Jde o prastaré pohanské kultovní místo, možná i pohřebiště, jehož počátky sahají do doby kolem roku 3200 před Kristem. Stála zde prý skála, skrze kterou údajně proudila z hlubin země posvátná energie. Dochází k tomu i v současnosti?

Pozemská a nebeská sféra

„O třetím nádvoří Pražského hradu, jehož podobu dotvořil ve dvacátých letech 20. století architekt Josip Plečnik (1872–1957), se říká, že je nejkrásnější.

Hned při vstupu vás svou gotickou vznešeností ohromí mohutný masiv katedrály sv. Víta,“ uvádí česká spisovatelka a cestovatelka Soňa Thomová (*1947).

Podle ní elegantní a štíhlé věže tvoří přirozenou spojnici mezi pozemskou a nebeskou sférou a znásobují mysteriózní atmosféru místa; rozšklebené tváře chrličů prý odhánějí veškeré zlo.

„Za katedrálou, v nejvyšším bodě hradní ostrožny, se v minulosti rozkládal posvátný okrsek Žiži, na němž se odehrávaly obřady k uctění pohanského boha Svantovíta,“ přibližuje Thomová.

Pahorek Žiži se snad nalézal v místě, kde dnes stojí Mrákotínský monolit (nebo také obelisk – pozn. red.), štíhlý čtyřboký komolý jehlan, který byl na místě odhalen při příležitosti výročí 10 let od vzniku Československa.

Energie všude kolem

Badatelé se neshodnou, jak vlastně název vrcholku Žiži vznikl. „Existuje jen celá řada teorií,“ uvádí současná česká průvodkyně Tereza Václavíková. Podle první z nich pojmenování pochází ze slova „žhnouti“.

V dřívějších dobách bylo totiž místo považováno za energeticky silné, a proto zde podle všeho docházelo k různým rituálům, během nichž se zapalovaly ohně.

Jiná teorie praví, že se slovo „žhnouti“ spíše vztahuje k údajné neaktivní sopce, jejíž žár kdysi ústil právě v místech, kde dnes stojí Mrákotínský monolit.

Vyloučit prý nelze ani variantu, že je název Žiži odvozován ze slova „zříti“.

„Vladaři zde prý kdysi sedávali, aby zřeli, tedy naslouchali nebesům,“ vysvětluje Václavíková. Ještě jiná verze spojuje Žiži se staroslověnským slovem „sieža“ (sezení).

Na místě se měl totiž nacházet kamenný stolec, na kterém kdysi docházelo ke korunovaci knížat a králů. Která z teorií je pravdivá?

Co říká legenda?

Posvátná energie v místech pahorku Žiži už zde dnes podle některých názorů neproudí.

„Přitom prý dříve celé místo chránila. Během stavebních prací na Mrákotínském monolitu byl ale vrcholek pahorku Žiži částečně useknut. Prostor byl vybetonován a v roce 1928 na něm byl vztyčen obelisk.

Posvátná síla vrchu tak byla podle některých názorů přiškrcena,“ uvádí Václavíková.

Jen o rok později vypukla velká hospodářská krize, jedna z příčin druhé světové války (1939–1945).

Během ní bylo Československo obsazeno vojsky nacistického Německa. Legenda praví, že tragické události po vztyčení Mrákotínského monolitu byly následkem neuváženého narušení posvátného prostoru. Může na tom být něco pravdy?