Královská cesta. Snad žádný turista mířící do matičky měst tu trasu vynechá. Téměř 516metrový Karlův most vítá návštěvníky Staroměstskou mosteckou věží a na druhé straně se loučí její malostranskou sestrou. Jde o raritu: Vždyť jsou na konci věže dvě, navíc propojené bránou! Málokdo ví, že jedna z nich skrývá jednu z největších pražských záhad… Píše se rok

Když se řekne český hrad, většina lidí si představí kamenné věže, cimbuří a rytíře. Jenže první české „hrady“ vypadají úplně jinak. Jsou ze dřeva, hlíny a kamení, obepínají je mohutné valy a příkopy a jejich vznik se ztrácí v době, kdy ještě neexistuje české království. Kdo je staví? Přemyslovci? Nebo na českém území stojí opevněná sídla dávno před nimi? Největší záhada spočívá v samotném slově

Na jižním okraji Prahy naproti obci Zbraslav leží pozůstatky keltského hradiště Závist, ve své době největšího oppida v Čechách. Místo dnes pokrývá les, zbytky po kdysi monumentálním hradišti jsou ale v terénu patrné stále. Co dalšího tu po Keltech zůstalo? Prozkoumejte to spolu s ENIGMOU! Na vrch Hr

Nejsou to jen staré pověsti vyprávěné u ohně. Po celé naší republice stojí domy, statky a zámky, které mají pověst míst, kde se zjevují přízraky, ozývají nevysvětlitelné zvuky nebo se dějí podivné jevy. Zatímco historici většinou hledají racionální vysvětlení, záhadologové upozorňují, že některé lokality vykazují nápadně podobná svědectví po celé generace. A právě tato opakující se svědectví ud

Alchymistickou proměnu kovů považuje většina současných vědců za nesmysl. Proč tedy i přesto badatelé připouštějí hypotetickou možnost transmutace? Mohl její podstatu odhalit anglický alchymista, vědec a dobrodruh Edward Kelly? Shromážděný dav napětím téměř nedýchá. Měšťané pozorují konání muže, který se stává nesmrtelnou legendou již během

Legendární alchymistická laboratoř Edwarda Kelleyho nemizí z mapy Prahy navždy, ale transformuje se do podoby fascinující muzejní expozice pod střechou starobylého malostranského domu. Místo, kde slavný magistr v dobách císaře Rudolfa II. míchá tajuplné lektvary, vyrábí homunkuly a pokouší se o transmutaci obecných kovů v čisté zlato. Skutečné historické prostory na Jánském vršku, opředené desí

Vědecké průzkumy jednoznačně potvrzují, že v tajuplné hrobce pod Svatováclavskou kaplí v pražské katedrále svatého Víta spočívají skutečné a autentické kosti knížete Václava. Spekulace o tom, zda svatováclavské ostatky jsou pravé, které se mohou u skeptiků a pochybovačů objevit, definitivně vyvrací moderní antropologicko-lékařská věda. Lebka i zachovalé fragmenty těla knížete Václava (907-935)

Tajuplné podzemí staroslavného Vyšehradu neskrývá jen chladnou tmu, ale opatrovává spletitý labyrint barokních vojenských kasemat, zapomenuté chrámy a vzácné národní poklady. Hluboko uvnitř mohutné skály nad řekou Vltavou pulzuje skrytá historie, která se dodnes úspěšně vyhýbá shonu moderní metropole. Místo, ke kterému se vážou nejstarší české mýty, ve svých temných útrobách střeží monumentální

Nad stověžatou Prahu stoupá zlověstný dým. Ulice Starého Města totiž stravují plameny. „Dobrotivý Bože!“ křižují se lidé a snaží se uhasit, co se dá. 21. června 1689 zažívá naše metropole jedny z nejhorších chvil v dějinách. Řada obyvatel Prahy si navíc myslí, že požár nevypukl nešťastnou náhodou, ale někdo ho úmyslně založil. Mají pravdu? Z

Zatímco část ostatků první české světice odpočívá na Pražském hradě dodnes, kolem dalších relikvií se po staletí vznáší otazník. Zničili je husité? Ukradli je hledači pokladů? Nebo je mniši ve zmatku válek ukryli na tajném místě, odkud se už nikdy nevrátily? Odpověď zatím nikdo nezná. Příběh začíná už v 10. století. Po Ludmilině (860-921) násilné smrti na Tetíně nechává kníže Václav (907-935) p