Městečko Cairate najdeme v Itálii v provincii Vares. Původně zde v 1. století našeho letopočtu stála římská vila. V 6. století se toto místo mění na lombardskou vojenskou pevnost a poté středověkou vesnicí velkého strategického významu.

Stával zde však prý také kdysi starobylý klášter, který údajně založila tajemná lombardská princezna Manigunda, jež byla také jeho první abatyší.

Zázračné uzdravení

Mladá žena, která byla vážně nemocná, měla obdržet proroctví, že bude uzdravena pouze tak, když se napije ze zázračného pramene. Manigunda na oplátku slíbila, že složí řeholní sliby.

Když se skutečně uzdravila, stala se jeptiškou – a jak praví pověst, roku 737 n. l. nechala postavit tento klášter.

Duch princezny abatyše

Zdá se, že ani dnešní klášter, který je pod ochranou UNESCO, nechce duch této ženy opustit. Po celá dlouhá staletí se našli jedinci, kteří přísahají, že ji viděli bloudit mezi temnými místnostmi a chodbami.

Navíc také často slyšeli i její sténání a viděli nevysvětlitelné pohyby dveří a oken za naprosté nepřítomnosti jakéhokoliv větru nebo průvanu…

Další nevysvětlené záhady?

Při pohledu na jednu z místností se zářivými freskami ze 16. století, které se dochovaly v poměrně dobrém stavu – a je pravděpodobné, že zdobily právě pokoj abatyší, které nastoupily po Manigundě, však vyvstává několik dalších, poněkud znepokojujících otázek.

Místo náboženských námětů, které by se lépe hodily k zaměření tohoto prostředí, jsou zde vymalovány hudební nástroje, různá exotická zvířata, rostliny a výzdoba, která prozrazuje nejen překvapivý vkus, ale i jakousi nekompatibilnost s pověstnou strnulostí mnišského řádu…

Je snad tedy možné, že ti, kdo vládli tomuto místu, vykonávali velice odlišnou funkci než zahrnuje pouze ono „ora et labora“ (modli se a pracuj) a zřejmě tedy měli i světskou moc? A co všechno ještě dodnes mohou tajit starobylé klášterní zdi?