Na tváři se mu objevuje potutelný úsměv. Leonardo da Vinci je s výsledkem své několikaleté práce na fresce Poslední večeře více než spokojen. „Jen málokdo odhalí můj skutečný záměr,“ pomyslí si.  Výsledek jeho mistrovské práce zachycuje okamžik, který následoval poté, co Ježíš Kristus oznámil svým dvanácti apoštolům, že ho jeden z nich zradí. Na této fres

Je to doba starých a mocných říší. Za Středozemním mořem se rozpíná bohatý a mocný Egypt, v Mezopotámii zase říše kolem mocného města Babylónu a na Krétě směřuje k zániku fascinující Mínojská kultura. Vedle těchto dnes známých a mnohými zkoumaných národů však ve 2. tisíciletí před naším letopočtem existují i další méně známé kultury.   

Leonardo da Vinci si s přimhouřenýma očima prohlíží obraz Mony Lisy. „Ještě to není úplně ono. Musím provést další úpravy,“ říká svým učedníkům, kteří chtějí, aby ho co nejdříve prodal.  I přes svůj obrovský věhlas se totiž slavný umělec potýká s bídou a nouzí. Leonardo na portrétu tajemně se usmívající ženy pracuje mezi lety 1503–1506 během svého pobytu

Sopka v italské provincii Roccamonfina na jihu země právě začíná dštít oheň a síru. „Zachraň se, kdo můžeš!“ křičí zdejší obyvatelé. Hrůza, kterou sopka rozpoutá, se nedá slovy popsat.  Když je peklo konečně u konce, všichni se z toho snaží vzpamatovat. Jen jedna skupinka lidí se tváří zcela nevzrušeně. Jak je možné, že s nimi hrůzné události nic nedělají

Sibyla je orákulum, k němuž si do jeho věštírny obvykle ukryté v jeskyni mnozí panovníci a vojevůdci chodí pro rady. Dokáže totiž předvídat budoucnost. Mnohá proroctví byla zkompletována a uchována ve spisu Sibylina proroctví, který zachycuje věštby vynesené v letech 150 př. n. l. a rokem 300 n. l. Ve skutečnosti totiž jméno Sibyla neoznačuje jednu konkrétní osobu. [gallery size="full" ids="167

Do ztichlých a vlhkem nasáklých katakomb v centru Palerma vstupuje několik turistů. Ti si sem přišli prohlédnout stovky bizarně nainstalovaných mumií zdejších mnichů. Nejvíce je ale zaujmou nebývale dobře zachovalé ostatky dvouleté Rosalie Lombardové. „Bože, vždyť ona pohnula očima!“ vykřikne jedna z návštěvnic. Je něco takového možné?     Z lůžka umístěn

Zdánlivě nezastavitelná expanze Osmanské říše začíná v 16. století ohrožovat také Evropu. Na podzim roku 1571 se osmanská armáda v bitvě utká se Svatou ligou a navzdory výrazné početní přesile se dočká své první velké porážky. Podíl na tom podle věřících má tehdejší papež Pius V. a jeho modlitby k Panně Marii. Italský kněz Antonio Ghislieri (1504–1572),

Kleopatra je v zoufalé situaci. Vypadá to, že si ji Octavianus odveze do Říma, kde bude vystavována v ponižujícím vítězném pochodu jako jeho trofej. Nakonec se údajně rozhodne k překvapivému kroku… Nechá si do svého paláce, kde je uvězněná, propašovat kobru, která jí 12. srpna roku 30 př. n. l do těla vpálí smrtící dávku jedu. Těsně předtím pošle Octavian

Je to jeden z nejmrazivějších a nejkontroverznějších náboženských zázraků. Lidem postiženým stigmaty, se spontánně otevírají rány kopírující ty, které údajně utrpěl Ježíš během svého ukřižování. Přestože jsou mnozí stigmatici podrobeni důkladným lékařským prohlídkám, příčina jejich krvácení zůstává nejasná. Spolu s posedlostí a

Na adresu archeologického parku ve stínu italské sopku Vesuv je každoročně doručováno velké množství zásilek s omluvnými dopisy. Pisatelé se v nich svěřují s nešťastnými událostmi, které je provázejí od okamžiku, kdy si z místa odnesli něco, co mělo zůstat ležet v Pompejích. Nosí kameny a úlomky dláždění či budov z Pompejí smůlu? Starověké Pompeje i s jeh