K Římu se rychle blíží silná bouřka. Když si zlověstných mraků všimne šílený císař Caligula, zavyje a běží se schovat pod postel. Hromů se totiž děsí. Navíc věří, že když blesk uhodí do jeho sochy, nebo do paláce, bude to znamenat jeho brzký konec. „Tak tomu alespoň bylo u mých předchůdců,“ říká si Caligula. Lze z hromů a blesků vyčíst budoucnost?

V neděli před svátkem svatého Mikuláše roku 2021 přichází do kostela v severoitalském městě Vicenza neznámá žena. Jakmile zasedne do zpovědnice něco se v ní zlomí a začne běsnit, jako by ji snad posedl démon. Přesně to se nakonec potvrdí a následuje náročný, devět hodin dlouhý exorcismus, do kterého se i na dálku zapojují kněží z celé země. Zpoza zav

Školní třída ve Vinci je nacpaná k prasknutí. Všichni pečlivě naslouchají učiteli vysvětlujícímu složité matematické vzorce. Jen jeden z nich je duchem nepřítomný. Mladý Leonardo da Vinci kouká z okna na poletující ptáky, kteří krouží zcela svobodně po blankytně modré obloze. „Tak dávej přece pozor! Nebo z tebe nikdy nic nebude!“ vykřikne na něj učitel. Chlapec si z toho nic nedělá.  [gallery i

Muž si vyděšeně zakrývá oči. Přímo k němu se totiž pomalým krokem přibližuje tajemná šedivá bytost mimozemského vzezření. „Co-co po mně chceš?“ vykoktá ze sebe nakonec.  Chvíli se nic neděje a pak se mu odpověď ozve přímo v hlavě: „Půjdeš se mnou. Ukážu ti věci, o kterých jsi dosud neměl ani tušení.“ Údajně se s ním právě telepaticky spojil vesmírný návšt

Mandragora patří k nejpodivuhodnějším rostlinám evropských dějin. Po staletí budila strach, úctu i zvědavost. Lidé věřili, že její kořen připomínající lidskou postavu ukrývá nadpřirozenou moc, dokáže přivolat lásku, bohatství i ochranu před zlými silami. Kde se vzala její magická pověst a proč se o ní šeptá dodnes? Mandragora, latinsky Mandragora officinarum, roste především ve Středomoří a na

Na tváři se mu objevuje potutelný úsměv. Leonardo da Vinci je s výsledkem své několikaleté práce na fresce Poslední večeře více než spokojen. „Jen málokdo odhalí můj skutečný záměr,“ pomyslí si.  Výsledek jeho mistrovské práce zachycuje okamžik, který následoval poté, co Ježíš Kristus oznámil svým dvanácti apoštolům, že ho jeden z nich zradí. Na této fres

Je to doba starých a mocných říší. Za Středozemním mořem se rozpíná bohatý a mocný Egypt, v Mezopotámii zase říše kolem mocného města Babylónu a na Krétě směřuje k zániku fascinující Mínojská kultura. Vedle těchto dnes známých a mnohými zkoumaných národů však ve 2. tisíciletí před naším letopočtem existují i další méně známé kultury.   

Leonardo da Vinci si s přimhouřenýma očima prohlíží obraz Mony Lisy. „Ještě to není úplně ono. Musím provést další úpravy,“ říká svým učedníkům, kteří chtějí, aby ho co nejdříve prodal.  I přes svůj obrovský věhlas se totiž slavný umělec potýká s bídou a nouzí. Leonardo na portrétu tajemně se usmívající ženy pracuje mezi lety 1503–1506 během svého pobytu

Sopka v italské provincii Roccamonfina na jihu země právě začíná dštít oheň a síru. „Zachraň se, kdo můžeš!“ křičí zdejší obyvatelé. Hrůza, kterou sopka rozpoutá, se nedá slovy popsat.  Když je peklo konečně u konce, všichni se z toho snaží vzpamatovat. Jen jedna skupinka lidí se tváří zcela nevzrušeně. Jak je možné, že s nimi hrůzné události nic nedělají

Sibyla je orákulum, k němuž si do jeho věštírny obvykle ukryté v jeskyni mnozí panovníci a vojevůdci chodí pro rady. Dokáže totiž předvídat budoucnost. Mnohá proroctví byla zkompletována a uchována ve spisu Sibylina proroctví, který zachycuje věštby vynesené v letech 150 př. n. l. a rokem 300 n. l. Ve skutečnosti totiž jméno Sibyla neoznačuje jednu konkrétní osobu. [gallery size="full" ids="167