Na vrcholu prastaré mayské svatyně v Chichén Itzá leží bezvládné lidské tělo. Patří mladému americkému archeologovi Dennisu Pulestonovi, který před pár okamžiky za záhadných okolností zemřel. Ke Kukulkánově pyramidě, kde k neštěstí došlo, se sbíhají lidé. Nikdo z nich nechápe, jak vlastně Puleston přišel o život.
Dlouhé minuty si už archeolog a ekolog Dennis E. Puleston (1940–1978) prohlíží ornament na jedné z mayských staveb. Je na něm vyobrazen proslulý bůh deště Chaaca.
Postava má v ruce sekeru, na nose podivný zobec a v puse cosi, co připomíná kly. Už na první pohled vypadá děsivě. Figura ale 37letého vědce moc nezajímá. Mnohem více ho zaujala podivná postava vedle. „Komu asi patří?“ vrtá hlavou proslulému archeologovi.
Z doprovodného glyfu se přitom dozví, že jde o božstvo jménem Pauatun. „Puleston toto jméno přeložil jako Kamenný buben a dalším pátráním zjistil, že šlo o nadpřirozenou bytost,“ píše český záhadolog Arnošt Vašíček (*1953). Přivede ho hledání až na onen svět?
HRAJE NA KRÁPNÍKY
„Pokud je Chaaca bohem deště, figura vedle něj by mohla být bohem hromu a blesku,“ uvažuje Puleston. Při dalším pátrání se jeho teorie potvrdí. Úkolem bytosti je v období sucha přivolávat boha deště hrou na zvláštní kamenné bubny.
„Ty ale nebyly vyrobené uměle. Šlo vlastně o vápencové krápníky, které pod údery holou rukou hluboce rezonovaly a vydávaly temný zvuk,“ je uvedeno v knize Italské záhady.
Puleston se přitom doslechne, že na jeden z exemplářů je možné narazit také v mayském svatém městě Chichén Itzá na mexickém poloostrově Yucatán. Okamžitě se tam proto rozjede.
OSUDOVÁ CHYBA?
Puleston v doprovodu své asistentky vstupuje do jeskynní svatyně pod Chichén Itzá. Netrvá to dlouho a narazí na krápníky, které má mayský bůžek používat na přivolání deště.
Mladý archeolog, který před pár dny oslavil 38. narozeniny, se zřejmě dopustí osudové chyby. „V tak nádherný, bezmračný den nedokáže déšť, hromy a blesky přivolat ani to nejmocnější božstvo,“ zasměje se a pak několikrát krápník rozezní.
Přímo ve svatyni, v níž Mayové podle všeho prováděli své temné rituály, pokouší samotného Pauatuna. Jen co kamenné bubny utichnou, zamíří Puleston se svojí asistentkou na povrch.
Z ČISTÉHO NEBE
„Když už jsme tady, musíme určitě zdolat 91 schodů Kukulkánovy pyramidy,“ prohlásí americký archeolog a začne stoupat k vrcholu nejvyšší stavby Chichén Itzá. Je krásný letní den.
V kalendáři je psaný 29. červen roku 1978. Jakmile Puleston se svojí asistentkou stanou na špici pyramidy, stane se něco naprosto nečekaného. Ozve se zaburácení a ve stejný okamžik sjede z blankytně modré oblohy blesk.
Ten udeří do římsy svatyně a po ní přeskočí až na nároží, kde vědec zrovna postává. Ačkoli tu Puleston není sám, blesk zabije jen ho.
KONTAKT S PODSVĚTÍM
Podle očitých svědků se následně mayským posvátným areálem rozlehne cosi, co připomíná smích. Jde snad o chechot Pauatuna? Na odvetu magický sil to rozhodně vypadá.
Podle některých záhadologů ovšem Pulestona nezabil mayský bůh blesku a hromu, ale archeolog nechtěně při hraní na kamenné bubny cosi aktivoval. „Později se ukázalo, že obřady s kamennými bubny obklopuje množství nevysvětlitelných otazníků.
Podle jistých indicií nesloužily jen k přivolání Pauatuna, ale souvisely také s dosud blíže neobjasněnými pokusy o kontakt s podsvětím,“ píše Arnošt Vašíček.