3. prosince 1967: Američan Herbert Schirmer spatří v Nebrasce podivný oválný objekt s červenými světly, jak se vznese a odletí.
Domů     Pohled do historie: Jak se v Česku odcházelo na věčnost?
Pohled do historie: Jak se v Česku odcházelo na věčnost?
od 11.3.2022
2.9tis
301
SDÍLENÍ
2.9tis
ZOBRAZENÍ

Konec v plamenech… Ještě v dobách Rakouska-Uherska nejsou pohřby žehem vítané a mnohdy jedinou možností, jak odejít na věčnost, je pohřeb do země.

Již roku 1899 však na území Česka existuje Společnost pro spalování mrtvol vycházející z rakouského spolku Die Flamme (v překladu plamen).

První české krematorium vzniká v Liberci mezi roky 1915 a 1917, ale k oficiálnímu spalování dochází až o dva roky později. Zatímco v Rakousku je dodnes kremace stále ožehavým tématem, v Česku se nebožtíci pálí ostošest.

reklama

Pohřeb žehem je u nás nejrozšířenějším typem pohřbívání, přičemž popel pak často putuje do urny. Kremace se v Česku dočká 75 procent zemřelých.

Desítky let pod zemí – a tělo je zachované!

V důsledku katolické víry je u nás dlouho jedinou oficiální možností pohřeb do země. Ačkoliv dnes už katolická církev považuje za rovnocennou k ukládání do země i kremaci, většina věřících stále raději zůstane vcelku. Kremace ale není žádnou novinkou.

reklama

Ukládání celého těla do země ji střídá až v 9. století právě s příchodem křesťanství na naše území. Na špici ve variantách pohřbívání vydrží dokonce až do 60. let minulého století! Takový pohřeb do země ale má svá úskalí.

Tělo musí být uloženo v hrobě alespoň 10 let po takzvanou tlecí dobu. Ta ale závisí na složení půdy na pohřebišti i na výskytu podzemních vod, a tak ji dokonce musí určovat okresní hygienik.

Zamokřená půda může dokonce způsobit takzvané zmýdelnatění měkkých tkání, které udrží tělo zachovalé i dlouhé desítky let!

Po vzoru starých Egypťanů

Chcete po smrti vypadat, jako když jen spíte? „Ošálit“ smrt pomocí balzamování jde už i v Česku. Balzamování obyčejných smrtelníků začíná svou historii psát v Litoměřicích.

reklama

Služba pohřebních ústavů, která je zcela běžná už ve Spojených státech nebo Velké Británii, se před pár lety usídlila i na našem území. Zvyk vystavovat tělo zemřelého, který známe především ze zahraničních filmů, je u nás zatím poměrně raritou.

I balzamovači, kteří se starají o to, abychom odcházeli na věčnost ve vší kráse, musejí na nezbytné kurzy cestovat do Německa. Snad nejznámější československý pokus o balzamaci se odehraje před 60 lety a skončí fiaskem.

Zesnulý a zakonzervovaný komunistický prezident Klement Gottwald (1896–1953) je vystaven na pražském Vítkově, ale po zpackané práci balzamovačů tělu uhnijí končetiny. Po devíti letech jsou jeho ostatky spáleny.

Sbohem a šáteček

Česká republika skrývá ve svých zvyklostech i minulosti nejednu raritu a v pohřbívání tomu není jinak. Na rozdíl od zbytku světa silně zakořeněný ateismus v Češích ubíjí touhu po rituálním rozloučení s mrtvými, a tak stále více pohřbů probíhá bez obřadu.

Přitom podle psychologů i antropologů hraje pohřební obřad nepostradatelnou a důležitou roli během vyrovnávání se se smrtí blízké osoby i smrtí obecně.

Pohřby bez obřadu jsou ale finančně výhodnější a zároveň ve společnosti úspěšně potlačují jakékoliv myšlenky na naši smrtelnost. Náboženství, které člověku pomáhá překonat strach z konečnosti, pro Čechy není důležité.

Zejména z obyvatel měst se vytrácí smysl pro rituály a chuť loučit se se zemřelými.

Odpočívej v pokoji

Pohřbívání má svá pravidla stejně jako samotné hroby. Zákon myslí i na přesné rozměry takzvaných míst pohřbení. U dospělých osob musí být hrob hluboký alespoň 1,5 metru a od toho sousedního jej musí dělit minimálně 30 centimetrů.

Přímo na hřbitově ale zůstat nemusíte, to jen v případě pohřbívání celého těla do země. Co se týče urny s popelem, tu je možné umístit klidně i na vlastní zahradu. Místa pohřbení se nacházejí na veřejných či neveřejných pohřebištích.

Foto: PX FUEL
Štítky:
reklama
Související články
od 3.12.2022 248
Historie pevnosti Akershus v norské metropoli Oslo je dlouhá již sedm století. V minulosti hrad býval i vězením, což vysvětluje i přítomnost mnoha paranormálních jevů v lokalitě. Kromě řinčení řetězů vás však může vyděsit i setkání se zlým psem a dámou bez tváře. Pozor, tito duchové zvaní Malcanisen (zlý pes) a Mantelgeisten (dáma bez tváře), mohou přivodit i smrt! [gallery ids="112787,112788,1
od 1.12.2022 2.0tis
Jen jediný Necronomicon dokázal zamotat hlavu i expertům. Říká se mu Simonův. Má být temným učením až ze starověké Mezopotámie. Knihu ukořistili mniši a poté dali na překlad okultnímu knihkupectví Magickal Child. Pravda je ale trochu jiná, kniha vznikla kolem roku 1976 v USA v kruhu špičkových mágů z Warlock Shop jako funkční grimoár, který otestuje ad
od 30.11.2022 1.5tis
Období antiky je spojeno i se zbraněmi, které patří do sféry záhad. Patří k nim údajné parní dělo, jehož konstruktérem měl být slavný Archimédés. Opravdu existovala starověká zbraň, která využívala sílu páry? Archimédés (287 př. n. l. – 212 př. n. l.) se proslavil výrokem: Udejte mi pevný bod a já pohnu celou Zemí. Jeho ctižádost se však neomezoval
od 30.11.2022 3.1tis
Jednoho večera v červnu 1950 uprostřed rušné křižovatky na Times Square umírá neznámý chodec. Při pátrání po jeho identitě policisté s překvapením zjišťují, že jde o muže, který beze stopy zmizel před 74 lety.     Asi třicetiletý muž má na sobě starodávné oblečení a boty s výraznými přezkami, jaké se nosily před sto lety, a působí nanejvýš
od 29.11.2022 2.9tis
Stále další archeologické nálezy na našem území dosvědčují plány starověkého Říma vytvořit severně od Dunaje novou římskou provincii. Pronikání římských legií do oblasti Moravy začalo již za vlády císaře Tiberia a vrcholilo v časech panování císaře Marca Aurelia. Záhadou zůstává, zda se na naše území tehdy dostaly i tajné rituály související s uctíváním exotického boha Mithry? [gallery ids="112