Poklad „kata z Breslau“: Po stopách nacistického zlata v Dolním Slezsku

V současnosti patří Dolní Slezsko Polské republice, před druhou světovou válkou však mělo převážně německý charakter. V závěru války se tento region měl stát jednou z posledních bašt nacistické hrůzovlády.

Legendy o tajných vědeckých projektech, které zde měly probíhat, se střídají s pověstmi o ukrytých nacistických pokladech.

Golinsk se nachází jen dva kilometry od česko-polské státní hranice.

Mohou se v opuštěných objektech v Golinsku ukrývat poklady z druhé světové války?

Ve sféře zájmu gauleitera Hankeho byl rovněž region okolo současného města Kamienna Góra.

Na mapě potenciálních lokalit, kde by se mohly ukrývat cennosti z nacistické éry, je i Křešov, který je proslulý rozlehlým areálem cisterciáckého kláštera.

V Dolním Slezsku fungoval nacistický koncentrační tábor Gross Rosen. Otrockou práci vězňů nacisté využili při realizaci záhadných armádních projektů. Je možné, že se vězni z tohoto tábora podíleli i na budování tajných skrýší pro naloupené cennosti? Pokud ano, stálo je to bezpochyby život, protože se ocitli v roli „nepohodlných svědků“ .

Nedaleko česko-polské hranice se nachází Kochanów. Ano, i tato lokalita je spojena s pověstmi o tajných nacistických skrýších.

Společným jmenovatelem mnoha tajemných příběhů o ukrytých nacistických pokladech je Karl August Hanke (1903-1945). Tento fanatický nacista si v době svého působení v dolnoslezské metropoli (nyní polská Vratislav) vysloužil přezdívku „kat z Breslau“.

Hanke měl být po válce zadržen na území Československa a 8. června 1945 zde zastřelen při pokusu o útěk ze zajateckého tábora.

Naloupené poklady

Hanke dosáhl v hierarchii hitlerovského Německa významných postů. V roce 1941 byl jmenován do funkce gauleitera Dolního Slezska. Dodejme, že gauleiter byl vůdce regionální pobočky nacistické strany NSDAP. Do této funkce byl jmenován přímo Adolfem Hitlerem.

S Hankeho jménem je spojováno ukrytí uměleckých děl, zlata a dalších cenností. O původu tohoto pokladu nemusíme pochybovat. Jednalo se o kořist nacistů pocházející z válečných tažení i perzekuce obyvatel z okupovaných území.

Tajné úkryty

Obávaný gauleiter vlastnil značný nemovitý majetek – pozemky a budovy v Golinsku, Křešově i Jelení Hoře. Právě v těchto lokalitách měly v závěru války probíhat horečné, ale přísně utajované stavební aktivity.

Hanken na tyto projekty prý osobně dohlížel v rámci pravidelných inspekčních cest. Co se zde budovalo v časech, kdy tisíciletá říše prožívala poslední měsíce existence?

Badatelé se domnívají, že se jednalo o „sejfy“, kde Hanke plánoval ukrýt svoje bohatství. Jedná se o území, které nyní těsně přiléhá k hranici České republiky.

Nacistický prominent patrně správně předpokládal, že po skončené válce tudy povede hranice s Československem. Přístup k ukrytým pokladům by pak měl i z našeho území.

Záhadné bedny

Po Hankeho inspekčních cestách se pak v řádu několika dní objevovaly v těchto místech i záhadné nákladní automobily. Jaký náklad přivážely? Nikdo obsah masivních beden neviděl. Mohly obsahovat zlato, stříbro, umělecká díla?

Kdoví… Na přelomu března a dubna 1945 se měl manipulace s objemnými bednami účastnit Hanke osobně. To vede ke spekulacím, že se jednalo o náklad s nejvyšší prioritou – Hankeho zlatý poklad.

V devadesátých letech měl Golinsk opakovaně navštívit Hankeho syn. Byla to jen návštěva míst, kde se nacházely kořeny jeho rodiny, nebo bylo cílem připsat si alespoň úroky z obsahu „tajných sejfů“?

Putování po záhadách z druhé světové války v Dolním Slezsku je cestou, kde o tajemství není nouze, a to ani 80 let od skončení tohoto strašného válečného konfliktu.