V dávných časech starověku i středověku byla rozsáhlá území neprobádaná, ať již šlo o floru či faunu. Všechno neznámé bylo ovlivňováno magickými vjemy. U neznámých živočichů to byla celá řada zvířat, které si lidé připodobňovali k těm již známým.

A tak vznikaly zprávy o různých složeninách, popisujících neznámé tvory s prvky např. koní, ovcí, vlků, ryb, lvů apod.

Tyto hybridy dostávali i svá jména a setkání s nimi dalo vzniknout celé řadě pověstí, neboť jak se říká, strach má velké oči.

A tak tyto bytosti ožívali v myslích lidí a v jejich vyprávění například jako různí kentauři, mořské panny, vlkodlaci, pooky, draci apod. Nelze se jim divit, obvykle šlo o střetnutí v nepříliš přátelské atmosféře.

Jistě lze pochopit reakce tehdejších obyvatel, ale přesto se vkrádá otázka, zda opravdu vše lze zařadit do oblasti mýtů?

Tak například, pokud si vezmeme mutanta člověka s koněm, kde jsou pouze nohy a ocas koňské, máme před sebou pooku. Ale co říci na zprávy z ne tak vzdálené doby o setkání s touto obludou.

V roce 1966 v hrabství Louth Irské republiky se setkal John Farrel a Margaret Johnsová s tvorem, od-povídajícímu popisu pooky. Ten jim za šera zatarasil silnici a prý jim asi dvě minuty nenávistně hleděl do okénka auta. Naštěstí po chvíli odešel.

Také v listopadu roku 1974 v USA ve státě Washington u Bald mountain opět na dvojici v autě zírala pooka z nedalekého křoví.

Ale rovněž u nás, pouze před několika lety se podobná příhoda stala mladé dvojici, která jela na výlet po trase z Mostecka na Českou Lípu. Projížděli zrovna kolem bájného kopce Ortel, když z křoví na silnici vyskočila podobná příšera.

Podle jejich popisu byla asi dva metry vysoká, připomínající vzepnutého koně. Horní část byla lidská s podlouhlým obličejem a hustou hřívou, nohy a ohon však byly jednoznačně koňské. Přiblížila se asi na deset metrů a po zvědavé obhlídce zase zmizela v porostu.

Původně chtěli mladí lidé událost nahlásit policii, ale rozmysleli si to, prý by jim stejně nikdo nevěřil.

Ať stojí za těmito záhadami kopec v USA či u nás, nebo zjitřená mysl z náhlého setkání s čímsi nepoznaným, budeme si muset ještě počkat. Dnešní mobilní prostředky jsou přece jen vhodnější k dokumentování takovýchto setkání, než pouhé líčení události.