Poslední večeře byla důležitou událostí Ježíše Krista, protože den před svým umučením slavil se svými učedníky velikonoční slavnost Pesach, nejdůležitější židovský svátek.
Tento biblický výjev se v křesťanském umění stal jedním z nejzobrazovanějších. Většina malířů ztvárňovala Ježíše Krista a jeho učedníky u stolu jen s chlebem a vínem. Pravděpodobně proto, aby výjev odpovídal středověkým církevním dogmatům. Jak ale vypadala poslední večeře doopravdy?
Dva italští archeologové G. Urciuoli a M. Berogno prostudovali mnoho historických dokumentů, biblických textů a židovských záznamů.
Na jejich základě zjistili, že většina malířů zobrazovala tento slavný výjev idylicky a neodpovídá tudíž historickým reáliím.
Ve skutečnosti probíhala poslední večeře asi takto: během posledního setkání s Ježíšem Kristem seděli apoštolové v kruhu na zemi na větších polštářích u velmi nízkého stolu.
Jejich večeře se skládala z nekvašeného chleba (macesů), pečeného jehněčí, dušených fazolí v omáčce a vína určeného pro slavnostní příležitosti.
Večeřeli tedy podle tradičních zvyklostí nejdůležitějšího židovského svátku-Pesach, kterým si Židé připomínali vyvedení Izraelitů z egyptského otroctví.
