22. listopadu 1963: V Dallasu je zastřelen americký prezident J. F. Kennedy. Dodnes se spekuluje, kdo byl skutečný pachatel.
Domů     Posvátná geografie jihoamerické Bolívie: Kdo vytvořil záhadné linie Sajama?
Posvátná geografie jihoamerické Bolívie: Kdo vytvořil záhadné linie Sajama?
od 15.12.2024
3.2tis
Hora Sajama
330
SDÍLENÍ
3.2tis
ZOBRAZENÍ

Vulkán Sajama nacházející se v jihozápadní části jihoamerické Bolívie dodnes obestírá velké tajemství. Jeho vrchol je pokrytý sítí tisíce dokonale rovných přímek vyrytých do země. Není jasné, proč byly vytvořeny, ani kým. 

Hora Sajama Aimé Félix Tschiffely s „Manchou“, jedním ze dvou koní, na kterých jezdil během plavby Buenos Aires-New York, která trvala 3 roky, od roku 1925 do roku 1928. Alfred Métraux, 1932

Jejich stáří se odhaduje na tisíce let, přesto za nimi musel stát někdo, jehož znalosti dalece překračují naše chápání. 

Argentinský dobrodruh Aimé Felix Tschiffely (1895–1954) je předurčen k neklidnému životu plnému dobrodružství. „Vy mi tedy chcete tvrdit, že to nejsou cesty?“ ptá se zvýšeným hlasem ajmarských indiánských průvodců Tschiffely.

„Tak k čertu, co to tedy je, kdo je udělal a proč vedou až na vrchol sopky?“  A zase stejná odpověď: „Ale pane, to jsou Sajamas, ty jsou tady odpradávna.

To ony vedou sílu z nitra země do světa.“ Švýcarského cestovatele teď jistě napadala nejedna peprná věta o „dlouhém vedení“. Ale jen díky jejich pomoci se totiž mohl jako sedmý cizinec v pořadí podívat na náhorní plošiny Altiplana ze samotného vrcholu.

A jako první vůbec si všimne pravidelné sítě bílých linek, které se v náhodných paprscích i přesných rovnoběžkách rozbíhají od sopky Sajama do celého kraje.

Aimé Félix Tschiffely s „Manchou“, jedním ze dvou koní, na kterých jezdil během plavby Buenos Aires-New York, která trvala 3 roky, od roku 1925 do roku 1928.
Aimé Félix Tschiffely s „Manchou“, jedním ze dvou koní, na kterých jezdil během plavby Buenos Aires-New York, která trvala 3 roky, od roku 1925 do roku 1928.

Linie ze Sajamy

S pomocí jednoduchého fotografického přístroje badatel pořizuje pár snímků tohoto fenoménu a cestou dolů ještě na několika místech odebírá vzorky. Snad je to z toho řídkého vzduchu, ale hlavu má mnohem těžší, než když stoupal k oblaky zahalenému vrcholu.

„Jestli to vyjde, bude to mnohem větší poprask než celá planina Nazca se svými neumělými animálními obrazci,“ myslí si Tschiffely, když začíná klepat na dveře archeologických ústavů.

Jeho fotografiím a vyprávěním o „bílých pěšinách, které vedou v liniích odnikud a nikam“, se však většina odborníků vysměje. 

Švýcaři se dálek nebojí

Jediný, kdo je vyprávěním unesen, je antropolog Alfred Metraux (1902 –1963). Svou roli tu možná hrají i „národní“ sympatie, protože se jedná také o Švýcara.

Během několika dní ve švýcarském městě Lausanne se svou ženou organizuje vše potřebné pro expedici, a vyrážejí do Bolívie. Metraux je trochu jiný kalibr, a tak jeho zprávy rázem otřásají evropskou učenou společností.

První depeše z Bolívie ukazují, že ten „koňák z Buenos Aires“ rozhodně nepřeháněl.  Bílé cesty prý měří ne stovky, ale hned desítky tisíc kilometrů!

Metraux jako první přichází s celou řadou informací, které jsou pro výzkum fenoménu geoglyfů (motivy vytvořené na zemském povrchu) nedocenitelné.

Alfred Métraux, 1932
Alfred Métraux, 1932

Příliš mnoho cest

Ve svých zprávách z terénu Metraux popisuje průzkum 426 hlavních linií a upozorňuje na fakt, že toto číslo není konečné. Stovky dalších jsou v okolí dochovány jen ve fragmentech a mnohem více jich už zmizelo.

Nejběžnější délka jedné takové cesty činí přibližně 20 kilometrů, ovšem výjimkou nejsou ani stokilometrové „dálkové“ trasy.  V průměru je bílá linie široká jeden až tři metry, přičemž tloušťka této „tepny“ prý zdaleka není náhodná.

Jejich výskyt byl zaznamenán na 22 525 kilometrech čtverečních (zhruba jako dva Středočeské kraje). Nejhustší koncentrace je přitom v těsném okolí sopky, kde bychom prý napočítali na 160 kilometrů dlouhé bílé linie.

Víme, jak stezky vznikly, toť vše

Metraux udává i pravděpodobný výrobní postup, který sám v rámci experimentu předvádí. Spočívá v odkrývce svrchní vrstvy zeminy a odhalení kamenitého substrátu, jenž vlivem okolních podmínek oxiduje a zesvětlá.

Dodává, že celé „dílo“ není patrné ze země, ale jen z vyvýšených míst, skal a kopců. Odtud tedy musel být celý stavební proces řízen! Samotné útvary jsou liniového charakteru, přímé, rovné a neodchylují se od svého směru.

Nezobrazují sice nic konkrétního, energie vynaložená na jejich vytvoření však musela být ohromná. Metrauxovi, který už za sebou měl profesně úspěšné „řešení záhad Velikonočního ostrova“, teď zůstala k zodpovězení ta samá otázka, co předtím Tschiffelymu. „Kdo to udělal a proč?“

Otázku „Kdo?“ má pomoci odhalit datace artefaktů. Jenže badatelé záhy narazí. Ty nejstarší geoglyfy lze zařadit do období 3000 př. n. l., mladší pak mezi 900 př. n. l.– 200.

Toto široké časové pásmo však pokrývá období tří různých národů (Ajmarové, Čipajové, Karangasové) a desítek dynastií domorodých panovníků. A potomci všech dodnes shodně tvrdí: „My je neudělaly, ty jsou tady odpradávna.“ 

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 22.11.2026 318
Představte si, že dorazíte do vesnice, kde ještě před několika hodinami žili lidé, ale nyní nenajdete jediného člověka. V ohništích údajně dohasíná oheň, příbytky zejí prázdnotou a po obyvatelích jako by se slehla zem. Přesně takový příběh se ve 30. letech 20. století šíří o inuitské osadě Anjikuni v odlehlé kanadské divočině. Zmizí desítky lidí beze stopy? Nebo se zrodí jedna z nejvytrvalejších n
od 21.11.2026 1.5tis
Skupina chlapců pronásledovaná pro svou víru nachází úkryt v jeskyni kdesi na Blízkém východě. Vyčerpaní usínají, a když se znovu probudí, zjistí, že venku mezitím uběhlo několik staletí! Jejich příběh je mnohými považován za pravdivý, vysvětlení pro něj ale neexistuje. Narazili snad na nějakou anomální zónu, kde dochází k deformaci času? [gallery ids="173873,173874,173876,173877,173878,173880,
od 20.11.2026 2.7tis
Hluboko v ekvádorské džungli se nachází jeskynní systém, který už desítky let jitří fantazii dobrodruhů, archeologů i milovníků záhad. Cueva de los Tayos je spojována s obrovskými podzemními chodbami, neznámou civilizací a údajnou knihovnou tvořenou kovovými deskami. Někteří badatelé dokonce tvrdí, že v jejích útrobách leží důkazy o dávných návštěvnících z jiných světů. Co se skutečně skrývá p
od 18.11.2026 3.5tis
Ohlušující výbuch. Před obličeje pasažérů letu MH17 vypadávají kyslíkové masky. Vzduchem létají drobné předměty, teplota rychle klesá na minus 50 stupňů. Většina cestujících okamžitě omdlévá.  Jen několik z nich cítí, jak se letadlo naklání a načíná spirálu smrti směrem k zemi. Tři minuty trvá, než dopravní Boeing s 298 osobami na palubě dopadne na východ
od 16.11.2026 3.4tis
Legendy o záhadných vodních tvorech kolují po celém světě. Zatímco Britové vyprávějí o lochneské příšeře a Američané o tajemném Ogopogovi, také jižní Afrika má své vlastní vodní monstrum. Podle místních obyvatel se v tamních řekách ukrývá neznámý tvor, který svým vzhledem připomíná dávno vyhynulé pravěké dravce. Jde jen o další legendu předávanou z generace na generaci, nebo se pod hladino
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
21stoleti.cz
Tak trochu jako z hororu: Dávní viroví vetřelci v lidské DNA
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
epochalnisvet.cz
Pobouřili Švédové Poláky útokem na svatyni?
„Vraťte se, odkud jste přišli!“ křičí dav rozlícených lidí. Švédští vojáci porušili svůj slib a zaútočili na polskou národní svatyni. To si však Poláci nenechají líbit. Povstanou proti okupantům ze severu a vyženou je ze země… Mezi Švédskem a Polskem panují již několik let ostré spory o pobaltské oblasti. Polský král Jan II. Kazimír
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz