Geometrie je plná netušených tajemství a podivuhodných obrazců. Vzor, který se nazývá Květina života, má prý prostupovat celým naším okolím, stejně jako námi samými. Základních 13 kruhů, jež se protínají v dokonalé symetrii a tvoří vzor připomínající květinu, je podle milovníků mystiky základním principem všeho. A skutečně, nacházíme ho i tam, kde bychom to ani v nejmenším nečekali!

Geometrický obrazec, který se skládá ze 13 a více kruhů, jež mají stejný průměr a vzájemně se protínají, má být symbolem posvátné geometrie. Střed kruhů tvoří vždy obvody kruhů sousedních, které mají stejný průměr a vzniká tak vzor podobný šestiúhelníku.

Tento nákres se nazývá Květina života a má být dokonalým symbolem. Pokud budeme stále přidávat další a další kruhy, můžeme obrazec prakticky nekonečně dlouho zvětšovat. Květ života nalezneme v přírodě v nejrůznějších podobách.

Objevuje se však také v umění a v náboženství, kde má představovat posvátné propojení všech bytostí s životem. Je údajně záznamem akáši, což má být princip, který v esoterice znamená „éter“, nositel všech informací lidstva a událostí, které se kdy odehrály.

Jak tato mystická „květina“ vlastně vznikla? A co ve skutečnosti představuje?

PŮVOD NEZNÁMÝ

„Myslím, že ji nazvali Květina života, protože jako květina vypadá a protože představuje zákony a proporce všeho živého i neživého, všeho, co se nějak projevuje,“ říká o obrazci duchovní učitel a spisovatel Drunvalo Melchizedek (*1941).

Jeho vznik lze vystopovat v daleké historii. První vzorec Květiny života známe z období kolem roku 645 př. n. l. z jednoho z paláců asyrského krále Aššurbanipala (685 př. n. l.–627 př. n. l.), kde byl nalezen na sádrovcovém prahu.

Jisté prameny však naznačují, že se vzorcem se můžeme setkat už dříve, dokonce o několik tisíc let! Tyto teorie se však kvůli nedostatku dochovaného materiálu nepodařilo nikdy dostatečně podložit. Na Květině života fascinuje odborníky i veřejnost zejména to, že prostupuje všemi světovými náboženstvími.

Obrazec nalezneme ve výzdobě muslimských svatostánků, u hinduistických chrámů, nebo dokonce v tajném židovském učení kabala, kde je z něj odvozen posvátný symbol stromu života. Květina života má představovat celé univerzum, veškeré geometrické zákony a dění ve světě. Není zřejmě náhodou, že ji při bližším pohledu nalezneme všude kolem…

ŽIJEME V KVĚTINĚ?

Se vzorcem posvátného symbolu pracuje zřejmě už antický filozof Platón (427–347 př. n. l.) a později ho zkoumá i slavný renesanční umělec Leonardo da Vinci (1452–1519). I on si ve své době všímá neuvěřitelné moci tohoto obrazce.

Květinu života prý nalezneme dokonce v nás samých, konkrétně u embryonálního dělení buněk. Prochází tedy lidským tělem už od počátku jeho růstu? Obrazec se ale objevuje i v hudbě. Když porovnáme vzdálenost mezi kruhy a vzdálenosti mezi tóny a půltóny v hudební stupnici, zjistíme, že jsou totožné.

A ani říše flóry není pozadu. Vzorec tohoto symbolu totiž kopírují květiny. Můžeme nacházet stále další případy, v nichž se Květina života objevuje, ale také kultury, kde je využívána (např. asyrská, egyptská nebo indická).

Znali naši předkové její význam? Nebo snad mohl mít symbol nějaké magické vlastnosti? O jeho moci se dodnes vedou diskuze. Jak popisuje americký odborník na posvátnou geometrii Andrew Monkman:

„Věřím, že úplný Květ života je interdimenzionálním nástrojem, portálem, hvězdnou branou, oknem do toho, čemu někteří říkají meziprostor.“ Dozvíme se někdy, proč prostupuje celým světem? Dokážeme Květinu života využívat, jako to zřejmě svedli už naši dávní předci?

Michaela Vondrušková