Geometrie je plná netušených tajemství a podivuhodných obrazců. Vzor, který se nazývá Květina života, má prý prostupovat celým naším okolím, stejně jako námi samými. Základních 13 kruhů, jež se protínají v dokonalé symetrii a tvoří vzor připomínající květinu, je podle milovníků mystiky základním principem všeho.
A skutečně, nacházíme ho i tam, kde bychom to ani v nejmenším nečekali!
Geometrický obrazec, který se skládá ze 13 a více kruhů, jež mají stejný průměr a vzájemně se protínají, má být symbolem posvátné geometrie. Střed kruhů tvoří vždy obvody kruhů sousedních, které mají stejný průměr a vzniká tak vzor podobný šestiúhelníku.
Tento nákres se nazývá Květina života a má být dokonalým symbolem. Pokud budeme stále přidávat další a další kruhy, můžeme obrazec prakticky nekonečně dlouho zvětšovat. Květ života nalezneme v přírodě v nejrůznějších podobách.
Objevuje se však také v umění a v náboženství, kde má představovat posvátné propojení všech bytostí s životem. Je údajně záznamem akáši, což má být princip, který v esoterice znamená „éter“, nositel všech informací lidstva a událostí, které se kdy odehrály.
Jak tato mystická „květina“ vlastně vznikla? A co ve skutečnosti představuje?
PŮVOD NEZNÁMÝ
„Myslím, že ji nazvali Květina života, protože jako květina vypadá a protože představuje zákony a proporce všeho živého i neživého, všeho, co se nějak projevuje,“ říká o obrazci duchovní učitel a spisovatel Drunvalo Melchizedek (*1941). Jeho vznik lze vystopovat v daleké historii. První vzorec Květiny života známe z období kolem roku 645 př. n. l. z jednoho z paláců asyrského krále Aššurbanipala (685 př. n. l.–627 př. n. l.), kde byl nalezen na sádrovcovém prahu.
Jisté prameny však naznačují, že se vzorcem se můžeme setkat už dříve, dokonce o několik tisíc let! Tyto teorie se však kvůli nedostatku dochovaného materiálu nepodařilo nikdy dostatečně podložit. Na Květině života fascinuje odborníky i veřejnost zejména to, že prostupuje všemi světovými náboženstvími.
Obrazec nalezneme ve výzdobě muslimských svatostánků, u hinduistických chrámů, nebo dokonce v tajném židovském učení kabala, kde je z něj odvozen posvátný symbol stromu života. Květina života má představovat celé univerzum, veškeré geometrické zákony a dění ve světě.
Není zřejmě náhodou, že ji při bližším pohledu nalezneme všude kolem…
ŽIJEME V KVĚTINĚ?
Se vzorcem posvátného symbolu pracuje zřejmě už antický filozof Platón (427–347 př. n. l.) a později ho zkoumá i slavný renesanční umělec Leonardo da Vinci (1452–1519). I on si ve své době všímá neuvěřitelné moci tohoto obrazce.
Květinu života prý nalezneme dokonce v nás samých, konkrétně u embryonálního dělení buněk. Prochází tedy lidským tělem už od počátku jeho růstu? Obrazec se ale objevuje i v hudbě. Když porovnáme vzdálenost mezi kruhy a vzdálenosti mezi tóny a půltóny v hudební stupnici, zjistíme, že jsou totožné.
A ani říše flóry není pozadu. Vzorec tohoto symbolu totiž kopírují květiny. Můžeme nacházet stále další případy, v nichž se Květina života objevuje, ale také kultury, kde je využívána (např. asyrská, egyptská nebo indická).
Znali naši předkové její význam? Nebo snad mohl mít symbol nějaké magické vlastnosti? O jeho moci se dodnes vedou diskuze. Jak popisuje americký odborník na posvátnou geometrii Andrew Monkman: „Věřím, že úplný Květ života je interdimenzionálním nástrojem, portálem, hvězdnou branou, oknem do toho, čemu někteří říkají meziprostor.
“ Dozvíme se někdy, proč prostupuje celým světem? Dokážeme Květinu života využívat, jako to zřejmě svedli už naši dávní předci?
Michaela Vondrušková
