Má přes 60 kilometrů na délku a kolem 14 kilometrů v maximální šířce. Bodamské jezero je prostě nepřehlédnutelnou dominantou hned několika zemí střední Evropy.
A podle badatelů je to také místo, kde se dost možná psaly prastaré evropské dějiny. Nasvědčovat tomu má objev kamenných struktur na jeho dně. Proč se jim začalo přezdívat „Švýcarský Stonehenge“?
Na vlnách velkého jezera stojí speciální plošina, na které se mírně pohupuje zdánlivě obyčejný bagr.
Vypadá to až trochu bizarně, když se jeho radlice na dlouhém ramenu noří do průzračné vody, ze které následně vytahuje celé kupy bahna, kamení a nejrůznějších sedimentů usazených na dně.
Na vše bedlivým zrakem dohlíží archeologové, kteří si od prováděných prací slibují další posun ve věci zkoumání bodamského dna. Cílem je odkrýt dost, aby bylo možné pečlivěji zmapovat strukturu vrstev na dně jezera, a to až po očekávané skalnaté podloží.
Staňte se naším Premium čtenářem a odemkněte si tento i tisíce dalších skvělých článků.
Navíc od nás obdržíte i celou řadu hodnotných bonusů!
Zprávu ve tvaru "CTU CLANEK" odešlete na číslo 903 33 20.
