Tajemný tatzelwurm je údajně asi jeden metr dlouhé zvíře s válcovitým či spíše ještěrovitým tvarem těla. Tvor je údajně hnědý se zašpičatělým ocasem. U hlavy má mít malé přední končetiny a pravděpodobně se snad může jednat o druh jakéhosi plaza.

„Zavalité tělo, silný ocas a velká hlava, tak by se dal tatzelwurm popsat.

Ale takové tvory můžeme potkat spíš na suché a vyprahlé poušti, tedy za naprosto odlišných podmínek od vlhkých a mírných pohoří střední Evropy,“ podivuje se americký vědec Dr. Abner Mality (*1963).

Další badatelé, jako například britský kryptozoolog Karl P. N. Shuker (*1959), předpokládají, že tatzelwurm může být gigantický mlok, jehož výskyt v alpském prostředí je dobře známý.

Podivný alpský tvor (kryptid – živočich, jehož existence nebyla vědecky prokázána – pozn. red.) má údajně velmi ostré zuby. Právě jimi prý dokáže ublížit člověku.

Své o tom ví myslivec ze Štýrska v jihovýchodním Rakousku, který jedné noci roku 1908 zřejmě čelí útoku rozzuřeného tatzelwurma. S jeho příběhem tehdy přichází do redakce listu Grazer Tagblatt místní rada Anton von Drasenowitsch.

Hajný později vypovídá, že zvíře podobné hadu s dvěma prackami mu ze vzdálenosti zhruba tří metrů skočilo znenadání na obličej z houštiny.

Myslivec se naštěstí po stvoření několikrát pohotově ožene loveckým nožem, ale ostřím jen trochu poškodí tvrdou kůži tvora. Celou nepříjemnou událost odnese několika škrábanci ve tváři. Poté údajný tatzelwurm prchá a ukryje se v podzemní noře.

Proč se ztratila kostra?

Hlášení o výskytu tatzelwurma přichází později i z dalších horských oblastí Rakouska a Švýcarska. Podobný tvor se vyskytuje údajně také v italské části Alp.

„Tatzelwurm je znám i pod dalšími regionálními jmény – stollenwurm ve Švýcarsku, bergstutzen v Rakousku, nebo basilisco v Itálii,“ uvádí německý kryptozoolog Ulrich Magin (*1962) a upozorňuje na možný zmatek v jazykových termínech. Vždy má ale jít právě o tatzelwurma, kterému se

z nevysvětlitelných důvodů daří právě v Alpách. Jen zde jsou nacházeny také mršiny tajemného tvora. „Mrtvý tatzelwurm se ocitl v rukou člověka už vícekrát, bohužel se však nikdy nedostal do vědeckého ústavu.

V roce 1828 nalezl nějaký muž ze švýcarského kantonu Solura celou zachovalou mrtvolu ve vyschlém bahně. Než se však vrátil zpět s krabicí na přepravu, vrány měkké části zvířete vyklovaly. Kam se poděla kostra, kterou muž odnesl, nikdo neví.

Její stopy končí na univerzitě v Heidelbergu,“ prozrazuje český záhadolog a cestovatel Ivan Mackerle.

Leží pravda na svazích?

Verzi o smyšleném tvorovi občas podporují zkazky alpských obyvatel, kteří tvrdí, že obávaný tatzelwurm dokáže z místa skočit 8, 10, nebo dokonce 15 metrů! To ale zkušení kryptozoologové odmítají.

Nevylučují však, že by záhadný tvor nebyl podobného výkonu schopen například ze svahu. Jak známo, těch je v reliéfu Alp skutečně dostatečné množství. Právě ve svazích by se přitom mohl ukrývat samotný původ nepolapitelného tatzelwurma.

Výpovědi svědků přece uvádějí, že po svých útocích často mizí kdesi pod zemí. Pokud by šlo skutečně o svého druhu gigantického červa, mohl by podle některých odborníků právě v dutinách kopců přežívat a živit se vším, co najde.

Ale jak si potom vysvětlit jeho agresi vůči lidem? Nastává snad v období potravní nouze?