Data z teleskopu ukazují, že se na exoplanetě K2-18b v souhvězdí Lva vyskytují určité chemické znaky, které jsou na Zemi spojovány s živými organismy.

Co přesně tento objev znamená a jak pravděpodobné je, že by na planetě vzdálené 124 světelných let mohl skutečně existovat život?

Na Vánoce roku 2021 americká vesmírná agentura NASA vypustila do vesmíru teleskop Jamese Webba, který dokáže například analyzovat složení atmosfér exoplanet a identifikovat podmínky vhodné pro život nebo přímo rozpoznat stopy života na konkrétní planetě.

A právě to se prý podařilo před několika měsíci, kdy se teleskop zahleděl do vzdálenosti 124 světelných let od Slunce k souhvězdí Lva na planetu obíhající kolem červeného trpaslíka K2-18.

Získaná data poukazují na přítomnost oxidu uhličitého, metanu a organické sloučeniny známé jako dimethylsulfid, která na naší planetě vzniká pouze jako produkt živých organismů. Jak pravděpodobné je, že se na planetě devětkrát větší než Země nachází život?

Chemické stopy života

Oxid uhličitý na Zemi vzniká různými procesy zahrnujícími mimo jiné dýchání a metabolické přeměny živých organismů. Metan může vznikat při geologických aktivitách, ale z 90% je produkován živými organismy.

A dimethylsulfid vzniká výhradně ve spojení s živými organismy, jeho významným zdrojem je například fytoplankton a některé mořské řasy. Vzniká rovněž při metabolismu bakterií.

Detekce oxidu uhličitého, metanu a dimethylsulfidu pohromadě na planetě mimo Sluneční soustavu je tím pádem velmi vzrušující zpráva.

Schyluje se konečně k objevení mimozemského života ve vesmíru? Aby vědci mohli začít hovořit o možném životě na K2-18b, je třeba blíže prozkoumat, jaké podmínky na planetě panují a zda tyto podmínky vůbec existenci forem života umožňují.

Světlo a voda

Při hledání mimozemského života se vědci zaměřují na takové planety, které obíhají kolem mateřské hvězdy v obyvatelné zóně podporující existenci vody v kapalné formě a kde na povrch dopadá dostatek světla a tepla.

Již dřívější pozorování K2-18b Hubbleovým teleskopem naznačilo vodní páry. V současné době se dokonce předpokládá, že se na planetě nacházejí rozsáhlé oceány. Na K2-18b navíc dopadá podobné množství světla jako na Zemi.

Hvězda K2-18 sice vyzařuje méně energie než naše Slunce, ale planeta je také mnohem blíže, čímž se rozdíl vyrovnává.

Má tedy vše, co je pro nalezení mimozemského života potřebné? „Všechny tyto indicie zdánlivě nasvědčují tomu, že K2-18b by mohla být místem, kde lze najít mimozemský život.

Není to však tak jednoduché, protože netušíme, nakolik jsou výsledky přesné,“ mírní vzrušení britský fyzik Ian Whittaker. Nyní je zapotřebí detailnějšího výzkumu, který by mohl přesněji určit, jak se to se životem na K2-18b ve skutečnosti má.

Je na Venuši život

Podmínky panující na Venuši jsou ztělesněnou představou pekla. Teploty přesahující 450 °C, extrémní atmosférický tlak téměř stokrát vyšší než na Zemi a vzduch tvořený převážně oxidem uhličitým, to rozhodně nezní jako místo pro život.

Studie zveřejněná před dvěma lety ovšem přichází s myšlenkou, že by se na Venuši mohl nacházet život „nepodobný ničemu, co jsme dosud viděli“. Ačkoliv povrch planety je skutečně neobyvatelný, jisté primitivní formy života by prý mohly existovat vysoko nad ním.

Tuto odvážnou myšlenku podporuje dosud nevysvětlená přítomnost čpavku v horních vrstvách atmosféry Venuše. Na Zemi je čpavek obvykle spojován s vodními formami života a na Venuši by prý mohl učinit atmosféru pro život o něco přívětivější.