3. prosince 1967: Američan Herbert Schirmer spatří v Nebrasce podivný oválný objekt s červenými světly, jak se vznese a odletí.
Domů     Přetvoříme Mars na novou Zemi?
Přetvoříme Mars na novou Zemi?
od 17.11.2022
3.2tis
Co všechno by obnášela terraformace rudé planety? Foto: Pixabay
323
SDÍLENÍ
3.2tis
ZOBRAZENÍ

Píše se rok 2112 a lidstvo prožívá své nejhorší okamžiky. Teplota Země se za posledních 100 let zvedla v průměru o 4 °C, což například přelidněnou Afriku učinilo z hlediska zemědělství zcela bezcennou.

Co všechno by obnášela terraformace rudé planety? Foto: Pixabay Zrovna útulno na Marsu není... Foto: Pixabay Procházka růžovým sadem by to zrovna nebyla... a to na hodně dlouho. Foto: Pixabay Nejdřív je nutné zvýšit na Marsu atmosférický tlak. Foto: Pixabay

Populace se ale naproti tomu stále rozrůstá a většina lidí na světě trpí hlady a žízní.

Ropa došla, zemního plynu zbývá na posledních pár desetiletí a do toho všeho svět bičují přírodní katastrofy nevídaných rozměrů způsobené změnami klimatu a neuváženou lidskou činností.

Co dál? Stěhování na Mars!

Ne vždy byl Mars chladnou pouští, jakou je dnes. Před miliardami let se na jeho povrchu pravděpodobně nacházely oceány kapalné vody. Vědci se navíc na základě snímkování planety domnívají, že na Marsu byla i síť řek.

reklama

Kromě vody měl mít Mars tehdy i vlastní hustou atmosféru, která jej chránila před kosmickým zářením a planetu oteplovala. Dnes je ale plynný obal našeho rudého souseda spíše k pláči, stejně jako pohostinnost jeho povrchu.

Mnohé poznatky, které dosud lidstvo prostřednictvím sond na Marsu nasbíralo, nasvědčují tomu, že někdejší podmínky na čtvrté planetě naší sluneční soustavy mohly kdysi vyústit až ve zrod života.

Na druhou stranu ovšem také víme, že klimaticky příznivá éra na Marsu netrvala dlouho.

Co způsobilo nynější nevlídnou podobu Marsu? Abychom se dopátrali odpovědi, vraťme se asi čtyři miliardy let zpátky do období zvaného odborně Noachian. Tehdy je Mars ve velkém bombardován cizími vesmírnými tělesy.

reklama

Zároveň na neklidné planetě probíhá intenzivní vulkanická činnost, jejíž zplodiny vytvářejí nad povrchem hustou atmosféru. Jenže pak přichází období Hesperian, během něhož vulkány Marsu utichají.

To je ovšem pro rudou planetu paradoxně likvidační, protože v tu chvíli začíná řídnout její atmosféra. Mars nemá dostatečně silné magnetické pole, aby si plynný obal pevně udržel, jako to umí třeba Země.

K tomuto handicapu se přidává takzvaný sluneční vítr – neviditelný proud částic vycházejících ze Slunce a pohybujících se rychlostí kolem 450 kilometrů za vteřinu. Ten postupně ve vlnách odnáší z Marsu atmosféru a na planetě klesá tlak i teplota.

Vinou poklesu tlaku vzniká zvláštní prostředí, v němž se voda vaří a odpařuje již při teplotě lehce nad bodem mrazu. Fatální změny podmínek pak zcela přetvářejí povrch Marsu až do jeho dnešní podoby.

Zrovna útulno na Marsu není... Foto: Pixabay
Zrovna útulno na Marsu není… Foto: Pixabay

Žádné šíření života ve vesmíru

Megalomanské plány na osídlení Marsu ovšem narážejí mimo jiné i na morální a legislativní odpor. Podle mezinárodní dohody Organizace spojených národů z roku 1967 je nežádoucí „roznášet“ pozemský život po vesmíru.

reklama

Dokonce i sondy, které se vydávají na své kosmické poutě, jsou pro jistotu sterilizovány, aby nedošlo k zavlečení mikroorganismů ze Země do cizího prostoru. Nikdo totiž nedokáže odhadnout, jaké následky by takové nepřirozené šarády mohly mít. Jenže – jak dlouho nás naše planeta ještě zvládne živit?

Dohody z 60. let minulého století ale samozřejmě nejsou tou nejzásadnější překážkou, která by člověku bránila v osídlení Marsu. Hlavním problémem je prostředí rudé planety. Současné podmínky na Marsu jsou pro život člověka zcela nevhodné.

Teploty na povrchu planety klesají průměrně asi na –63 °C. V nestabilní atmosféře je jen velice málo dýchatelného kyslíku a podle dosavadních zjištění na Marsu není žádná tekutá voda. Stávající atmosférický tlak by zde nechráněného člověka zabil do dvou minut.

Potíže přináší i slabé magnetické pole planety, které nedostatečně odráží škodlivé kosmické záření. Jenže to všechno je údajně teoreticky možné změnit. Jak? Tím se zabývá právě terraformace.

Procházka růžovým sadem by to zrovna nebyla... a to na hodně dlouho. Foto: Pixabay
Procházka růžovým sadem by to zrovna nebyla… a to na hodně dlouho. Foto: Pixabay

Budování nového světa

V první řadě by bylo nutné na rudé planetě zvýšit atmosférický tlak, který zde nyní dosahuje přibližně stejných hodnot jako na Zemi ve výšce 30 kilometrů nad mořem.

Toho by se údajně dalo docílit velmi drahým a komplikovaným dovážením plynů z Venuše, nebo přímo ze Země. Další alternativou je nasměrovat k Marsu cizí vesmírná tělesa, a zajistit tak cílené bombardování planety.

Při dopadech komet a podobných kosmických objektů se totiž uvolňuje velké množství plynů, jako je metan nebo oxid uhličitý, z nichž by se vytvořila prozatímní základní atmosféra, kterou už bychom pak uměle obohacovali dalšími žádoucími plyny.

Největším ternem by však bylo, pokud bychom na Marsu objevili nové rezervoáry zmrzlého oxidu uhličitého, tedy suchého ledu.

Zásoby zmrzlého plynu by totiž znamenaly, že materiál k vytvoření atmosféry lze získávat přímo na Marsu a není nutné jej dovážet, pouze se musí rozmrazit.

Přítomnost oxidu uhličitého již byla na Marsu potvrzena, není však jasné, v jakém množství se na planetě nachází.

Vzestup tlaku by sám o sobě vyvolal i zvýšení povrchové teploty Marsu, ale to nestačí. Další potřebné stupně k dobru bychom získali uměle navozeným skleníkovým efektem.

V tomto případě by se dalo využít poznatků o účincích oxidu uhličitého na atmosféru, které jsme nechtěně získali na Zemi. Na Marsu by se hypoteticky dala postavit obří zařízení určená jen k produkci tohoto plynu.

Částečně bychom tak simulovali někdejší vulkanickou činnost, která z Marsu paradoxně dělala příjemnější místo.

Nejdřív je nutné zvýšit na Marsu atmosférický tlak. Foto: Pixabay
Nejdřív je nutné zvýšit na Marsu atmosférický tlak. Foto: Pixabay

Jak udělat z ledu vodu?

Uvažujme tedy, že na Marsu už se nám podařilo upravit tlak i teplotu a máme hustou atmosféru, s níž lze pracovat. Jak ale nyní rozmrazíme masivní zásoby marsovského ledu, abychom získali použitelnou vodu?

K tomu by prý mohla dopomoci obří zrcadla umístěná na oběžné dráze Marsu a nastavená tak, aby zesilovala sluneční paprsky a soustředila je na ledové póly.

Další možností, jak zatopit pod ledovými oceány by údajně mohlo být poprášení povrchu ledu černým prachem, který by sám díky tmavé barvě intenzivněji přitahoval sluneční světlo. Je ovšem nad lidské síly nyní odhadnout, jestli by něco takového stačilo.

„Nestavíte Mars. Jenom ho zahřejete a pohodíte nějaká semena,“ vidí možnost terraformace optimisticky fyzik a planetární vědec Dr. Chris McKay z amerického Národního ústavu pro letectví a kosmonautiku (NASA).

Podle jeho názoru se v podstatě vše potřebné pro život nachází přímo na Marsu a je jen potřeba obnovit někdejší podmínky, abychom nehostinnou skálu proměnili v něco daleko přátelštějšího.

Po navození příznivějšího podnebí na Marsu bychom teoreticky měli začít s budováním rostlinných ekosystémů. Vše by ovšem probíhalo poněkud zdlouhavě a od nejnižších pater, tedy od sinic a lišejníků přes vyšší zelené rostliny až po stromy.

Cesta k lesům na Marsu by dle současných předpokladů botaniků trvala asi tisíc let. Na druhou stranu by byl ale tímto způsobem zajištěn přirozený zdroj kyslíku na rudé planetě.

Dlužno ovšem podotknout, že s množstvím rostlin bychom museli na Marsu nakládat vskutku opatrně, protože pro své dýchání spotřebovávají oxid uhličitý, který je na této potenciálně hostitelské planetě životně důležitý. Kyslíkové zdroje by tedy zřejmě bylo lépe hledat někde jinde.

Řítíme se do vlastní pasti?

Ve vesmíru je samozřejmě možné najít řadu míst, která by bylo mnohem snazší uzpůsobit pro potřeby života. Jde však o takzvané exoplanety, které jsou od naší sluneční soustavy vzdálené mnoho světelných let.

Zato Mars je v tomto ohledu relativně snadno dosažitelný. Jeho terraformace zní jako dobré nouzové řešení do budoucna, zřejmě nikdo dnes ovšem nedokáže zodpovědně určit, zda by takto odvážné plány mohly skutečně vyjít.

A i kdyby se nám podařilo vytvořit na Marsu alternativní obyvatelný svět, dokážeme předpovídat různé přírodní děje na neznámé planetě a reagovat na ně? Zatím jsme totiž dost dobře nezvládli pochopit ani přírodní zákonitosti Země.

Nelze proto vyloučit, že by se pracně budovaný nový domov mohl pro lidstvo snadno stát smrtící pastí. Stanou se naši potomci svědky toho, jak se Mars zazelená a stane se jim novým domovem?

Foto: Pixabay
Lokalita:
reklama
Související články
od 1.12.2022 2.3tis
V polovině října se na Twitteru objevilo video, které zaznamenává přelet dvou zářících světel neznámého původu nad San Diegem v americké Kalifornii. Mimozemské teorie na sebe po zveřejnění klipu nenechaly dlouho čekat. Zajímavé záběry, které tento podzim na sociální síti Twitter zveřejnila uživatelka vystupující pod přezdívkou magot_e_dead, ukazují něco, co vypadá jako dva jasné objekty pohyb
od 28.11.2022 3.1tis
Dobývání vesmíru se stalo symbolem studené války, v níž bojuje USA se Sovětským svazem o technologickou nadvládu. Podle všeho ale boje probíhají také uvnitř znesvářených táborů. Vzájemná nevraživost firem podílejících se na americkém vesmírném programu měla skončit obrovskou tragédií. Mise Apollo 1 skončila ještě dřív, než vůbec mohla začít. Bezprostředně
od 25.11.2022 2.3tis
Na starověké Krétě prý bylo na sto minojských měst a dalších lokalit, které mohou nyní dosvědčit zázraky minojské civilizace. Některé se změnily v turisty vyhledávané archeologické parky, jiné provázejí legendy o tajných vykopávkách a záhadných nálezech. Do druhé skupiny patří krétská lokalita Tsoutsouras a tamní jeskyně Eileithyia. Jeskyně Eileith
od 24.11.2022 3.3tis
Když se raketoplán Challenger odlepí 28. ledna roku 1986 od země, to, co následuje, si nikdo neumí představit ani v těch nejčernějších nočních můrách. Anebo může? Přesně v 11.38 se zažehnou motory, aby mohl Challenger konečně vzlétnout. Velká sláva ale trvá pouhých 73 sekund. Potom náhle raketoplán exploduje a rozpadne se. V kabině, která se roztříští o mořskou hladinu, zahyne celá posádka. [ga
od 23.11.2022 2.8tis
Stále aktivní vulkán Merapi na indonéském ostrově Jáva má pro místní obyvatele velký význam i jako mytické a spirituální místo. Není tedy divu, že záhadný jev, který se před rokem objevil na vrcholu hory, je stále předmětem diskuzí. O co  se jednalo? V květnu roku 2021 se jednomu pohotovému fotografovi podařilo exponovat snímek, který zachycuje pap