Výpovědi účastníků námořních výprav, které se vrací do Evropy na sklonku 18. století a vypráví o podivných děsivých tvorech připomínající prehistorické veleještěry, berou tehdy všichni s rezervou…

Jenže podobné příběhy přinášejí i další očití svědci a lidé tak již nemohou předstírat, že v bažinách afrických a amazonských pralesů žádní takoví tvorové nežijí.

Postupem času se k nám do Evropy podobné zkazky dostávají i z těch nejvzdálenějších končin celého světa. Dinosaury údajně lidé vídají nejen v Africe či Jižní Americe, ale i na obrovských asijských pouštích a planinách. Přesto je ale potřeba se zeptat:

Lze skutečně přiřadit všechny tyto popisy dinosaurům? Dokázali snad tito veleještěři přežít vyhynutí svého vlastního druhu na konci období křídy (asi před 65 miliony let)?

Krvežíznivec z vajec

Obří plazi dusají poprvé zemskou půdu již ve středním triasu, konkrétně asi 236 milionů let nazpět. Protože dinosauři skutečně patří mezi plazy, jsou vejcorodí a jejich mláďata se líhnou z vajec, aby později dorostla vzrůstu až 50 metrů!

Přestože jsou skutečně obrovští a vypadají často hrozivě, nejsou prý povětšinou nebezpeční, protože až na výjimky jsou to býložravci. Ona krvelačná monstra, která požírala vše včetně ostatních dinosaurů, jsou jen Tyrannosaurus Rex či monstrózní Gigantosaurus.

Jejich přítomnost ale pravděpodobně skončila s obdobím křídy. Jiné dinosauří druhy ale možná skutečně přežily!

Jsou to opravdu oni?

Afričtí domorodci o tvorech připomínajících dinosaury hovoří již odpradávna. Ale teprve na přelomu 19. a 20. století dokážou tyto tvory, které prý v Africe stále vídají, popsat a věrohodně nakreslit. Takové případy známe z Gabunu či Konga.

„Zprávy o podobně vyhlížejícím, ještě mnohem větším živočichu, dosahujícím délky 20–30 metrů, přicházejí rovněž již od nejstarších dob z bažinaté hraniční oblasti mezi Brazílií a Bolívií.

Krk i ocas jsou prý u tohoto zvířete mimořádně dlouhé, což mu dodává hadovitého vzezření, o hada však jít nemůže, protože byly nalezeny také obří stopy s drápy,“ vypráví český kryptozoolog a cestovatel Ing. Jaroslav Mareš (1937-2021).

Domorodcům při jejich popisu přitom rozhodně nemohla posloužit žádná publikace o dinosaurech, neboť jejich svědectví v některých případech pocházejí ještě z doby, kdy ani „vzdělaní“ Evropané neměli o přesné podobě dinosaurů tušení. Kteří podivní tvorové tedy obývají, či donedávna obývali africké pralesy?

Zhmotnily se mýty?

Hlášení o záhadných veleještěrech z Afriky, ale i z jihoamerických hor dávají naději, že proslulí dinosauři ve skutečnosti nikdy tak docela nevyhynuli.

Tato fantastická myšlenka je však možná natolik třeskutá, že zoologové tuto možnost do dnešních dní nechtějí připustit. Ale co když se nejedná o dinosaury? Mnohé asijské či africké mýty hovoří o dracích, šupinatcích a ještěrech.

Nemohou to být právě oni, kdo žije v ústraní a šokuje badatele a cestovatele, kteří si je pak pletou s dinosaury? Obývají naši planetu přeživší dinosauři, anebo dosud zcela neznámí tvorové?