Příchod židů do Čech má prý předpovídat už kněžna Libuše. Na smrtelné posteli k sobě nechá zavolat svého syna Nezamysla a prozradí mu, co vidí ve svých snech.
Vypráví, jak se jí zdálo, že v době vlády jeho vnuka do země přichází zapuzený a utiskovaný národ, který si má zasloužit vlídnost a pohostinné přivítání. A skutečně. Když v 9. století na knížecí stolec nastoupí Hostivít, u Prahy se objeví skupina lidí, která pochází z dalekých krajin.
Muži z družiny k němu promluví: „Jsme z malého národa a jmenujeme se podle svého praotce. Žili jsme klidně a spokojeně daleko od všech koutů světa. Putovali jsme dlouhé dny bez klidu a odpočinku, lesní houštiny nám byly ložem, kámen byl naší poduškou a nebe naší jedinou střechou.
Jsme klidní a pokojní; dopřej nám klidu a dovol nám, abychom se usadili ve tvé zemi. Je dost veliká, aby nás přijala za vlastní, a tvůj národ je dobrý a věrný.“ A protože Hostivít ctí památku své prabáby, dovolí, aby se skupina v zemi usadila.
ŽIDÉ V ČECHÁCH
S tím, jak léta plynou, skupina se rozšiřuje a už jí nestačí vymezené místo na levém břehu Vltavy. Ve chvíli, kdy nastoupí na trůn Bořivoj I. (852/853–889), je proto židům vyhrazen prostor na druhé straně řeky.
A dalo by se říci, že tady končí legenda a začíná skutečná historie. Putování židů započíná s druhým rozbořením Chrámu v roce 70. Od té doby židé putují po celém světě a dostávají se pochopitelně i do střední Evropy.
Podle historických pramenů se mají do této oblasti dostat někdy v období 10. století. První věrohodná zmínka pochází z roku 965 od cestovatele Ibrahima Ibn Jakuba, který udává: „Město Frága (Praha) je vystavěno z kamene a vápna a je největším městem co do obchodu.
Přichází sem z města Kráková Rusové a Slované se zbožím. A z krajin Turků muslimové, židé a Turci rovněž se zbožím a obchodními mincemi. Ti vyváží od nich otroky, cín a různé kožišiny.“ Je přitom jasně doloženo, že první z židovských osad je založena na levém břehu Vltavy v okolí dnešního Újezdu.
Druhá pak pod Vyšehradem.
UZAVŘENÝ SVĚT
Během první křížové výpravy roku 1096 však dojde k obrovským masakrům potomků Abrahamových. Křižáci vraždí a drancují, neboť si myslí, že je nutné všude pozabíjet „vrahy Kristovy“, bez ohledu na místo. Zuří nejen ve Svaté zemi (Izraeli), kterou chtějí očistit od bezvěrců, ale také po cestě do ní. V Praze přitom zaniknou židovské osady a dojde k vytvoření jedné jediné. Ta stojí na pravém břehu Vltavy.
A její uzavřenost, odlišnost a tajuplnost dají vzniknout nejen svébytné kultuře, ale také množství legend, které se mají v jejích synagogách, hřbitovech a uličkách odehrát.
