13. listopadu 1970: Bangladéš decimuje cyklon Bhola, který usmrtí až půl milionu lidí. Mnozí věří, že za to může smolné datum, je totiž pátek třináctého.
Domů     Příšera Dodekanéských ostrovů: Co uviděl ve vodě vyděšený rybář?
Příšera Dodekanéských ostrovů: Co uviděl ve vodě vyděšený rybář?
od 5.2.2024
3.3tis
Spekuluje se, že místem podivné události mohl být ostrov Rhodos v době, kdy byl ještě pod nadvládou Osmanů. Zdroj ilustračního obrázku: Wojsyl, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
343
SDÍLENÍ
3.3tis
ZOBRAZENÍ

I z oblasti Středozemního moře jsou občas hlášena pozorování údajně neznámých živočichů. Též v minulosti si zde lidé lámali hlavu na podivnými nálezy, které na břeh vyplavilo moře. Výjimkou není ani Dodekanéské souostroví.

Tato skupina řeckých ostrovů zahrnuje nyní i oblíbené turistické cíle jako Rhodos, Patmos a další.

Spekuluje se, že místem podivné události mohl být ostrov Rhodos v době, kdy byl ještě pod nadvládou Osmanů. Zdroj ilustračního obrázku: Wojsyl, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Už v dávné minulosti bylo Středozemní moře rybářským revírem. Je pravděpodobné, že občas „úlovek“ dokázal překvapit. Zdroj ilustračního obrázku: anonymous italian copist, Public domain, via Wikimedia Commons Souboj člověka s obřím hlavonožcem popsal i slavný spisovatel Jules Verne. Zdroj obrázku: Alphonse-Marie-Adolphe de Neuville, Public domain, via Wikimedia Commons Rybář Spyros prý spatřil obrovské přísavky… Zdroj ilustračního obrázku: steve_lodefink, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

Příběh, který mohl být spojen s pozorováním neznámého kryptida, se měl ve vodách Dodekanéského souostroví odehrát v prvních letech počátku dvacátého století. Neznámá je bohužel přesná lokalita, tj. který ostrov byl jejím dějištěm.

Už v dávné minulosti bylo Středozemní moře rybářským revírem. Je pravděpodobné, že občas „úlovek“ dokázal překvapit. Zdroj ilustračního obrázku: anonymous italian copist, Public domain, via Wikimedia Commons
Už v dávné minulosti bylo Středozemní moře rybářským revírem. Je pravděpodobné, že občas „úlovek“ dokázal překvapit. Zdroj ilustračního obrázku: anonymous italian copist, Public domain, via Wikimedia Commons

Hledání loviště

Vylíčení události se dochovalo v ústním podání. Zapsáno mělo být až mnohem později, snad koncem dvacátých let dvacátého století. Hlavním protagonistou byl rybář Spyros, který se snažil objevit místo, kde se shromažďují chutné ryby-smuhy.

Ty vyhledávají i zastíněná místa a ukrývají se též v podmořských jeskyních. Právě z tohoto důvodu Spyros velmi pečlivě zkoumal podobné lokality. Jednoho dne se v podvečerních hodinách ovšem jeho loďka zatřásla, jako by narazila na podmořské skalisko. Vzápětí však vyděšený rybář cítil, jak se trup plavidla začíná zvedat do výšky.

Rybář Spyros prý spatřil obrovské přísavky… Zdroj ilustračního obrázku: steve_lodefink, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons
Rybář Spyros prý spatřil obrovské přísavky… Zdroj ilustračního obrázku: steve_lodefink, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Díky čisté vodě záhy rozeznal pod vodou obrovskou temnou masu, ze které k hladině mířila chapadla „tlustá prý jako stehno dospělého muže“. Na jejich růžovém povrchu byly obrovské přísavky…

Souboj s příšerou

Šokovaný Spyros neváhal a do ruky vzal jedinou zbraň, kterou měl k dispozici – hák na dlouhé násadě, který používal při kotvení v přístavu. Vší silou bodal do chapadel šplhajících po bocích člunu. Ta se zmítala, až nakonec sevření trupu loďky povolilo.

Vysílený muž se vrátil zpět přístavu, kde o svém boji o život vyprávěl každému, kdo byl ochotný poslouchat. Snad jedna celá generace místních rybářů se pak skalnaté zátoce, kde k záhadnému útoku mělo dojít, důsledně vyhýbala. Co mohlo zaútočit na Spyrosův člun?

Souboj člověka s obřím hlavonožcem popsal i slavný spisovatel Jules Verne. Zdroj obrázku: Alphonse-Marie-Adolphe de Neuville, Public domain, via Wikimedia Commons
Souboj člověka s obřím hlavonožcem popsal i slavný spisovatel Jules Verne. Zdroj obrázku: Alphonse-Marie-Adolphe de Neuville, Public domain, via Wikimedia Commons

Chobotnice takových rozměrů ve Středozemním moři nežije. Přežil zde snad neznámý kryptid? Byl to čirý výmysl, nebo cílená snaha odradit ostatní od návštěvy zátoky?

Je totiž dost dobře možné, že Spyros zde objevil bohatou populaci smuhy, kterou tak usilovně hledal. A nechtěl se o ni s ostatními dělit, kdoví…

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 13.11.2026 803
New York ochromí série brutálních útoků a policie dlouhé měsíce marně pátrá po jejich pachateli. Když je David Berkowitz konečně dopaden, přijde s děsivým vysvětlením. Vraždit mu prý přikazoval démon, který promlouval skrze sousedova psa. Šlo o skutečné posednutí, nebo si chladnokrevný vrah jen připravoval cestu k léčebně? Mezi červencem 1976 a červen
od 12.11.2026 2.0tis
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 2.1tis
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
od 11.11.2026 2.9tis
Americký senzibil a amatérský vědec Edgar Cayce se celý svůj život zabývá výzkumem zážitků blízké smrti. Zajímá ho zejména to, co se s člověkem děje poté, co zemře. Jeho teorii o oblastech posmrtného života a znovuzrození nyní po letech znovu rozebírají vědci. Jak podle Cayce vypadá posmrtný život? Může být na jeho teorii něco pravdy? Sp
od 11.11.2026 3.0tis
Zvoní. Příliš dlouhá hodina na jedné z amerických základních škol na Long Islandu právě skončila. Za bouřlivého jekotu svých spolužáků ze třídy vychází také zhruba osmiletý chlapec jménem Antonio.  „Jdeme si hrát na hřiště. Půjdeš s námi?“ zeptá se ho jeden z jeho kamarádů. „Hned jsem u vás,“ odvětí Antonio, ale místo toho se vydá na toaletu. Tam se posta
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
21stoleti.cz
Konec přestupné sekundy. Čas dostane celou hodinu navíc
Představte si, že se blíží půlnoc, hodiny ukazují 23:59:59 a místo očekávaného nového dne se na okamžik zastaví. Přesně to se občas děje. Vědci totiž musí napravovat drobné nepřesnosti v otáčení Země
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
epochalnisvet.cz
Venuše: Ráno Jitřenka, za soumraku Večernice
Pro dávné civilizace představuje důležitý orientační bod. Ráno vychází krátce před Sluncem, večer zapadá těsně po něm. Ve starověku v ní lidé vidí bohyni, pozdější alchymisté ji spojí s kovem a novodobí spisovatelé v ní spatřují možný domov budoucnosti. Jejich naděje však vědci rychle zchladí.   Venuše patří k nejjasnějším objektům na obloze díky mimořádně
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
historyplus.cz
Zvrhla se nacistická expedice do Tibetu v pitku?
Z letadla vystupuje urostlý, opálený muž. Vítá ho sám Heinrich Himmler. Zatímco Hitlerovi přiváží vedoucí výzkumné expedice z Tibetu psa a roucho duchovního, Himmler prahne po jiných darech…   Na téhle expedici mu hodně záleželo. Heinrich Himmler (1900–1945) si vzal totiž do hlavy, že Tibet je kolébkou árijské rasy. Teď bylo potřeba to jen dokázat. Proto si
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
epochaplus.cz
Hrůza v Texas City: Exploze, které nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz