12. listopadu 2014: Na kometě 67P přistává modul Philae přivezený sondou Rosetta. Jde o průlom v dobývání vesmíru.
Domů     Příšera Dodekanéských ostrovů: Co uviděl ve vodě vyděšený rybář?
Příšera Dodekanéských ostrovů: Co uviděl ve vodě vyděšený rybář?
od 5.2.2024
3.3tis
Spekuluje se, že místem podivné události mohl být ostrov Rhodos v době, kdy byl ještě pod nadvládou Osmanů. Zdroj ilustračního obrázku: Wojsyl, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
343
SDÍLENÍ
3.3tis
ZOBRAZENÍ

I z oblasti Středozemního moře jsou občas hlášena pozorování údajně neznámých živočichů. Též v minulosti si zde lidé lámali hlavu na podivnými nálezy, které na břeh vyplavilo moře. Výjimkou není ani Dodekanéské souostroví.

Tato skupina řeckých ostrovů zahrnuje nyní i oblíbené turistické cíle jako Rhodos, Patmos a další.

Spekuluje se, že místem podivné události mohl být ostrov Rhodos v době, kdy byl ještě pod nadvládou Osmanů. Zdroj ilustračního obrázku: Wojsyl, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Už v dávné minulosti bylo Středozemní moře rybářským revírem. Je pravděpodobné, že občas „úlovek“ dokázal překvapit. Zdroj ilustračního obrázku: anonymous italian copist, Public domain, via Wikimedia Commons Souboj člověka s obřím hlavonožcem popsal i slavný spisovatel Jules Verne. Zdroj obrázku: Alphonse-Marie-Adolphe de Neuville, Public domain, via Wikimedia Commons Rybář Spyros prý spatřil obrovské přísavky… Zdroj ilustračního obrázku: steve_lodefink, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons

Příběh, který mohl být spojen s pozorováním neznámého kryptida, se měl ve vodách Dodekanéského souostroví odehrát v prvních letech počátku dvacátého století. Neznámá je bohužel přesná lokalita, tj. který ostrov byl jejím dějištěm.

Už v dávné minulosti bylo Středozemní moře rybářským revírem. Je pravděpodobné, že občas „úlovek“ dokázal překvapit. Zdroj ilustračního obrázku: anonymous italian copist, Public domain, via Wikimedia Commons
Už v dávné minulosti bylo Středozemní moře rybářským revírem. Je pravděpodobné, že občas „úlovek“ dokázal překvapit. Zdroj ilustračního obrázku: anonymous italian copist, Public domain, via Wikimedia Commons

Hledání loviště

Vylíčení události se dochovalo v ústním podání. Zapsáno mělo být až mnohem později, snad koncem dvacátých let dvacátého století. Hlavním protagonistou byl rybář Spyros, který se snažil objevit místo, kde se shromažďují chutné ryby-smuhy.

Ty vyhledávají i zastíněná místa a ukrývají se též v podmořských jeskyních. Právě z tohoto důvodu Spyros velmi pečlivě zkoumal podobné lokality. Jednoho dne se v podvečerních hodinách ovšem jeho loďka zatřásla, jako by narazila na podmořské skalisko. Vzápětí však vyděšený rybář cítil, jak se trup plavidla začíná zvedat do výšky.

Rybář Spyros prý spatřil obrovské přísavky… Zdroj ilustračního obrázku: steve_lodefink, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons
Rybář Spyros prý spatřil obrovské přísavky… Zdroj ilustračního obrázku: steve_lodefink, CC BY 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by/2.0>, via Wikimedia Commons

Díky čisté vodě záhy rozeznal pod vodou obrovskou temnou masu, ze které k hladině mířila chapadla „tlustá prý jako stehno dospělého muže“. Na jejich růžovém povrchu byly obrovské přísavky…

Souboj s příšerou

Šokovaný Spyros neváhal a do ruky vzal jedinou zbraň, kterou měl k dispozici – hák na dlouhé násadě, který používal při kotvení v přístavu. Vší silou bodal do chapadel šplhajících po bocích člunu. Ta se zmítala, až nakonec sevření trupu loďky povolilo.

Vysílený muž se vrátil zpět přístavu, kde o svém boji o život vyprávěl každému, kdo byl ochotný poslouchat. Snad jedna celá generace místních rybářů se pak skalnaté zátoce, kde k záhadnému útoku mělo dojít, důsledně vyhýbala. Co mohlo zaútočit na Spyrosův člun?

Souboj člověka s obřím hlavonožcem popsal i slavný spisovatel Jules Verne. Zdroj obrázku: Alphonse-Marie-Adolphe de Neuville, Public domain, via Wikimedia Commons
Souboj člověka s obřím hlavonožcem popsal i slavný spisovatel Jules Verne. Zdroj obrázku: Alphonse-Marie-Adolphe de Neuville, Public domain, via Wikimedia Commons

Chobotnice takových rozměrů ve Středozemním moři nežije. Přežil zde snad neznámý kryptid? Byl to čirý výmysl, nebo cílená snaha odradit ostatní od návštěvy zátoky?

Je totiž dost dobře možné, že Spyros zde objevil bohatou populaci smuhy, kterou tak usilovně hledal. A nechtěl se o ni s ostatními dělit, kdoví…

Zdroje informací a fotografie
Lokalita:
Související články
od 12.11.2026 702
Vypadají jako dílo obřího soustruhu, jenže vznikají dávno před příchodem Evropanů do Ameriky. V džunglích Kostariky se nacházejí stovky téměř dokonale kulatých kamenných koulí, z nichž některé váží více než 20 tun. Kdo je vyrábí, jak dokáže opracovat tak obrovské balvany a proč je rozmísťuje do podivných sestav? Archeologové postupně odhalují jejich tajemství. Některé otázky však zůstávají otevřen
od 12.11.2026 852
Na naší planetě najdeme několik velmi známých anomálních zón. Bermudský trojúhelník je z nich asi nejpověstnější. Podobná oblast se nachází také v dnešním Rusku, konkrétně na hranicích Sverdlovské oblasti a Permského kraje. Tato anomální zóna dostala pojmenování M - trojúhelník, Molyobkinský trojúhelník či Permský trojúhelník. Rozprostírá se na levém břehu řeky Sylvy mezi obcemi Molyobka a Kam
od 11.11.2026 2.2tis
Americký senzibil a amatérský vědec Edgar Cayce se celý svůj život zabývá výzkumem zážitků blízké smrti. Zajímá ho zejména to, co se s člověkem děje poté, co zemře. Jeho teorii o oblastech posmrtného života a znovuzrození nyní po letech znovu rozebírají vědci. Jak podle Cayce vypadá posmrtný život? Může být na jeho teorii něco pravdy? Sp
od 11.11.2026 2.3tis
Zvoní. Příliš dlouhá hodina na jedné z amerických základních škol na Long Islandu právě skončila. Za bouřlivého jekotu svých spolužáků ze třídy vychází také zhruba osmiletý chlapec jménem Antonio.  „Jdeme si hrát na hřiště. Půjdeš s námi?“ zeptá se ho jeden z jeho kamarádů. „Hned jsem u vás,“ odvětí Antonio, ale místo toho se vydá na toaletu. Tam se posta
od 10.11.2026 2.9tis
Co když je možné přimět oblohu, aby pršelo přesně tehdy, kdy člověk potřebuje? Na počátku 20. století se taková představa nezdá být úplným šílenstvím. V době nadšení z technických vynálezů se objevují samozvaní meteorologové, kteří slibují ovládat počasí pomocí chemických směsí, dýmu a tajemných přístrojů. Charles Mallory Hatfield (1875–1958) není žádný univerzitní profesor ani uznávaný meteoro
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tuzemská věda ocenila další České hlavy
21stoleti.cz
Tuzemská věda ocenila další České hlavy
Česká hlava by se mohla nazývat „domácí nobelovkou“ – jde o největší ocenění, které tuzemský vědec může získat. Už od roku 2002 jsou ceny udělovány pro nejlepší české patenty, objevy a vynálezy Na
Patent tiskařce udělil sám císař
epochalnisvet.cz
Patent tiskařce udělil sám císař
„Tak vy chcete privilegium dvorské tiskárny?“ ptá se úředník dvorské kanceláře elegantně oděné dámy. „Zklamu vás. Tisk dvorských a místodržitelských zakázek má na starosti Urban Baltazar Goliáš. Císař je s ním spokojen.“   Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 klesá počet obyvatel českých a moravských zemí přibližně na 1,3 milionu. Vytrácí se zejména
Vzbouřil se Řím po Synodě mrtvých?
historyplus.cz
Vzbouřil se Řím po Synodě mrtvých?
Církevní shromáždění nejvýznamnějších biskupů vyslýchá papeže, obviněného z mnoha zločinů. Obžalovaný je sice v síni přítomen, ale nemůže se bránit. Je totiž už devět měsíců mrtvý. Svatý otec má být nestranný a nade všemi. Papež Formosus (asi 816–896), zvolený 6. října 891, má ale o pontifikátu jiné představy. Komu posadí na hlavu korunu Svaté říše římské? O
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
epochaplus.cz
Proč je v jednom bytě útulno a v druhém jako na nádraží? Tajemství psychologie prostoru
Dva obýváky, stejná sedačka, stejný konferenční stolek, dokonce i totožná televize. A přesto se v jednom člověku okamžitě rozhostí příjemný pocit, zatímco v druhém má chuť zkontrolovat odjezdové tabule a pokračovat někam dál. Útulnost totiž nekupujeme v obchodě s nábytkem. Vzniká ze hry světla, barev, materiálů, zvuků a také lidské psychiky. někdy rozhoduje i zdánlivá
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz