21. září 1921: Expedice na Mount Everest vedená anglickým důstojníkem Charlesem Burym údajně na vlastní oči spatří yettiho.
Domů     Přísně tajné! Krušnohorští atomoví špióni
Přísně tajné! Krušnohorští atomoví špióni
od 17.10.2021
6.9tis
O tom, zda Sovětský svaz dožene zpoždění ve vývoji jaderných zbraní, se kdysi rozhodovalo i v podzemí Krušných hor. Zdroj foto: United States Department of Energy, Public domain, via Wikimedia Commons

V roce 1946 našli geologové Rudé armády v lokalitě německého Johanngeorgenstadtu uranovou rudu. Tento objev proměnil životní podmínky na německé straně Krušných hor. Přísné utajení a špiónská paranoia byly každodenní realitou!

Těžní věž nad šachtou uranového dolu. Zdroj foto: Geomartin, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons Německý horník při dobývání uranové rudy. Zdroj foto: Bundesarchiv, Bild 183-50115-0001 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons Dobový náborový plakát lákající k práci při těžbě uranové rudy. Zdroj foto: Norbert Kaiser, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons O tom, zda Sovětský svaz dožene zpoždění ve vývoji jaderných zbraní, se kdysi rozhodovalo i v podzemí Krušných hor. Zdroj foto: United States Department of Energy, Public domain, via Wikimedia Commons

Sovětský svaz se po druhé světové válce snažil rychle dohnat náskok Spojených států související s výrobou jaderné pumy. K tomu ovšem potřeboval uranovou rudu. Ta se těžila nejen na našem území, ale i v sousedním Sasku.

Uran pro atomové zbraně

Již v roce 1947 pracovalo v Sasku při těžbě uranu 43 000 lidí. Oproti nechvalně známým praktikám z našeho území, nebylo na německé straně Krušných hor využíváno  při těžbě uranu pracovní síly vězňů.

Podmínky v dolech však byly rovněž velmi složité, bezpečnost při práci byla na stupnici těžebních priorit až na posledním místě.

Těžní věž nad šachtou uranového dolu. Zdroj foto: Geomartin, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Těžní věž nad šachtou uranového dolu. Zdroj foto: Geomartin, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons

Od roku 1950 se těžba postupně rozvinula na plánovaný těžební provoz, který centrálně řídila společnost SDAG Wismut. Po roce 1945 příslušela centrální správa saské těžby uranu sovětské správě pod označením SAG Wismut.

Německý horník při dobývání uranové rudy. Zdroj foto: Bundesarchiv, Bild 183-50115-0001 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons
Německý horník při dobývání uranové rudy. Zdroj foto: Bundesarchiv, Bild 183-50115-0001 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons

Od roku 1953 pokračovala s menšinovou německou účastí jako SDAG Wismut. Těžba uranové rudy v režii SDAG/SAG Wismut překonala svým rozsahem a důsledky veškerou dosavadní hornickou činnost v Krušných horách.

Bylo odhadováno, že uranová ruda z Krušných hor pokrývala 60 procent sovětské poptávky. Po změně politického klimatu v roce 1990 zde byla těžba uranu ukončena.

Utajené popravy v Moskvě

Sovětské orgány se při těžbě právem obávaly západní špionáže. Měly k tomu důvod, protože z rozsahu těžby či kvality uranové rudy se dalo usuzovat, do jakých aktuálních otáček se dostává motor jaderného vyzbrojování Sovětského svazu.

Horníci z bývalé Německé demokratické republiky však přesto riskovali prodej uranové rudy zahraničním tajným službám.

Dobový náborový plakát lákající k práci při těžbě uranové rudy. Zdroj foto: Norbert Kaiser, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons
Dobový náborový plakát lákající k práci při těžbě uranové rudy. Zdroj foto: Norbert Kaiser, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons

Hrozily jim za to drakonické tresty včetně trestu smrti. Skuteční či domnělí viníci byli převáženi do sovětských vazebních věznic v Postupimi a dalších městech. Jejich tresty řešily sovětské vojenské soudy.

Tresty smrti byly vykonávány na území Sovětského svazu. Hovoří se o tajných popravách osmdesáti německých horníků v Moskvě. Rodiny popravených neměly ani tušení, co se s jejich blízkými stalo. Jejich osud je stále zahalen rouškou tajemství.

Foto: 1 - United States Department of Energy, Public domain, via Wikimedia Commons, 2 - Norbert Kaiser, CC BY-SA 4.0 , via Wikimedia Commons, 3 - Bundesarchiv, Bild 183-50115-0001 / CC-BY-SA 3.0, CC BY-SA 3.0 DE , via Wikimedia Commons, 4 - Geomartin, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons
Lokalita:
Související články
od 20.9.2026 4.8tis
Indiáni bojující za vlastní zemi, tvrdě pracující zemědělci, honáci dobytka, stavitelé železnice a množství ozbrojených band i strážců zákona. Období amerického Divokého západu je dodnes plné legend, mýtů a nejednoznačných historických osobností i událostí. Jaké záhady související s tímto chaotickým obdobím se dodnes nepodařilo rozluštit? [gallery ids="132994,132993,132992,132991,132990,132
od 19.9.2026 5.7tis
Srdeční pulz je mnohem víc než známka toho, že jsme naživu. V tradiční medicíně Dálného i Blízkého východu z něj prý léčitelé umí vyčíst zásadní informace o stavu vnitřních orgánů a odhalit zdravotní problémy dříve, než se vůbec projeví. Stačí jim k tomu údajně jen několik okamžiků a zkušené prsty položené na správném místě. Jak pulzní diagnostika funguje? A je vůbec spolehlivá? [gallery ids="1
od 18.9.2026 2.9tis
Noc, mlha nad Dyjí a mezi rozpadajícími se zdmi se objeví žena v bílých šatech. Pláče a vedle ní sedí černý pes. Tak vypráví jedna z nejpůsobivějších pověstí o Cornštejně. Za příběhem nešťastné ženy se přitom skrývá skutečná a mimořádně tvrdá historie. Hrad více než deset měsíců odolává vojsku krále Jiřího z Poděbrad a nakonec nepadá pod děly, ale hladem. A právě v tomto okamžiku se rodí legenda,
od 17.9.2026 3.3tis
Evita je dnes považována za jednu z nejvýznamnějších žen světové politiky. Její životní osudy jsou ale obestřeny také celou řadou dosud nevyjasněných otázek... První dáma Argentiny Eva María Duarte de Perón, známější jako Evita (asi 1919–1952), prochází ulicemi Buenos Aires. Náhle před sebou spatří starší vrásčitou ženu trpící leprou (infekčním onemocnění
od 16.9.2026 3.5tis
Wilhelm König nachází v roce 1938 v pouštních ruinách několik tzv. bagdádských baterií. To, jak podivuhodný nález se mu podařilo uskutečnit, však zjišťuje až po čase. O co vlastně jde? Archeolog objeví zvláštní malé objekty podobné hliněným vázám. Jenže zátka jinak obyčejné hliněné nádoby je propíchnuta měděným drátem. Uvnitř je navíc umístěna zkorodovaná
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz