28. května 858 př. n. l.: Zatmění Slunce chápané jako zlé znamení přerušuje bitvu v dlouholeté válce mezi Lýdií a Médskou říší a vede k uzavření příměří.
Domů     Paranormální jevy
Přízraky na hradě Libštejn
Lucie Kubešová
od Lucie Kubešová 12.4.2021
4.7tis
Letecký snímek hradu Libštejn. FOTO: Emve79 / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
341
SDÍLENÍ
4.7tis
ZOBRAZENÍ

Hrad, respektive dnes jen jeho zříceninu, najdeme v Plzeňském kraji nedaleko obce Liblín. Vypíná se na svahu pravého břehu romantické řeky Berounky. Není pochyby o tom, že býval výstavní sídlo, jak je patrno i z dobového obrázku.

Letecký snímek hradu Libštejn. FOTO: Emve79 / Creative Commons / CC BY-SA 4.0 Údolí Berounky s hradem. FOTO: Huhulenik / Creative Commons / CC BY 3.0 Dobový obraz Libštejna. FOTO: Lubomír Herc / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

V dávných dobách nebyly sváry mezi jednotlivými panstvími ničím neobvyklým. Tak tomu bylo i mezi pány na hradě Libštejn a nedalekém hradě Krašov. Také jeho zřícenina je dnes romantickým místem nad řekou, ale tehdy tomu bylo jinak. Mezi hrady panoval svár o statek, který stál na pomezí obou panství.

SMRTELNÉ NEPŘÁTELSTVÍ MEZI LIBŠTEJNEM A KRAŠOVEM

Výbuch hněvu vypukl, když zmíněný statek nechal obsadit a přivlastnit si jej rytíř z Krašova. Na to odpověděl rytíř z Libštejna rovněž silou. Vyzbrojil svůj lid a v noci se přiblížil ke Krašovu. Nečekaným útokem, když rytíř nebyl přítomen, se zmocnil hradu, který vyloupil a jeho rodinu z Krašova odvedl na Libštejn. Tam hradní paní i s dětmi uvrhl do vězení v hlubokém sklepení.

Mezitím pán na Krašově hrad nechal opravovat a osnoval vysvobození rodiny. Asi po dvou letech se se svou družinou nenápadně přiblížil k Libštejnu. Jeden z jeho družiny přelezl hradby a zapálil dřevěnou střechu věže.

V nastalém zmatku byl hrad dobyt. Rytíř z Krašova s mečem v ruce vyzval rytíře z Libštejna, aby mu vydal ženu a děti. Ten jej zavedl ke dveřím do podzemí. Se slovy: „Tam máš, koho na mně žádáš“ ukázal do temného vězení.

Naskytl se jim strašlivý obraz. Ve vězení se válely jen kosti jeho drahé rodiny.

V hrozném hněvu poručil svým zbrojnošům, aby ihned zatkli a přivedli rodinu rytíře z Libštejna, aby ji rovněž uvrhl do vězení, aby zahynula stejnou smrtí. Libštejnský pán se vrhl na rytíře z Krašova, vyrval mu meč a probodl jej.

Chtěl uprchnout, ale krašovští ozbrojenci jej dostihli, zabili, stejně jako jeho rodinu. Těla vhodily do sklepení a zasypali vchod kamením.

Letecký snímek hradu Libštejn. FOTO: Emve79 / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

BLOUDÍCÍ DUCH RYTÍŘE Z LIBŠTEJNA

Přešly věky a na krvavý příběh by se jistě zapomnělo, kdyby lidé pod hradem občas nářek a sténání duší křesťansky nepohřbených obětí sváru. Hlavně v době Velikonoc se v noci v rozvalinách zjevoval mátožný duch mrtvého rytíře z Libštejna.

Jednou v tuto dobu opodál Libštejna oral mladý sedlák, zkroušen nedostatkem peněz na nového koně. Náhle před sebou spatřil postavu mohutného rytíře. Strachem ani nedýchal, ale duch k němu promluvil. Nabídl mu část pokladu, jestli ho doprovodí druhý den v noci na hrad.

Ale nesmí se ničeho leknout. Jen tímto způsobem prý může jeho duše nalézt věčný klid.

Dobový obraz Libštejna. FOTO: Lubomír Herc / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Kolem půlnoci jej čekal duch s osedlanými koňmi. Uháněli cestou k hradu a podél nich se začaly objevovat čím dál hroznější obludy. Sedlák to nevydržel a zkolaboval. Duch mu pravil: „Neobstál jsi, nedodržels mého varování a tak připravils mě o klid věčný a sebe o veliké štěstí.

Přijdu opět po roce a zkusíme spolu novou jízdu.“ Tak se i stalo. Tentokrát byl sedlák srdnatější a skuhrajících příšer kolem si nevšímal. Tak dojeli až na Libštejn. Tam jej duch vyzval, aby jej následoval do sálu s připraveným jídlem.

Při jídle mu vyprávěl příběh o boji s krašovským rytířem. A protože sedlák hospodařil pro zmíněný statek, vyzval jej duch, aby vykopal hrob pro něho a pro kosti ostatních mrtvých, kteří jen tak mohou dojít věčného klidu.

Když byl sedlák s prací hotov a uložil ostatky mrtvých do hrobu, pomodlil se za ně. Tu se v podzemí zjevila bílá postava libštejnské paní a vyzvala jej, aby si z pokladu ve zdi vzal tolik, kolik unese a vyvedla ho z hradu.

Když se vypotácel ze zřícenin, ve tmě únavou usnul. Ráno měl za to, že se mu zdál divoký sen, ale zlato a stříbro v kapsách ho utvrdilo, že to byla skutečnost.

Teď, když byl bohatý, pořídil si nové koně, najal si čeleď a svou prací zvelebil statek.

Foto: Wikipedia
reklama
Související články
od Mirek Brát 27.5.2022 415
Jiný kraj, jiný mrav. Pokud si myslíte, že Evropa je různými duchy celkem hojně osídlena, v takové Bangladéši se mezi různými duchy tak tak protáhnete. Říká se jim zde bhoot. Jsou to nadpřirozená stvoření, obvykle jsou to duchové zesnulé osoby. Víra v duchy je pevnou součástí kultury tamních hinduistických i muslimských komunit. Bhoot-manuál Odkazy na paranormální aktivity […]
od Jiří Nechanický 26.5.2022 777
Polorozbořené ruiny se ztrácejí ve tmě pozdního večera. Trosky pohltila příroda. Krvavé drama, k němuž tu došlo, dosud vyzařuje do okolí svou negativní energii. Tohle místo místní lidé považují za prokleté a vyhýbají se mu. Jiní sem naopak míří, aby odhalili pravdu. Na první pohled běžné domy, chaty a zahrady za sebou mají pohnutou historii. Dosud […]
od Eva Soukupová 25.5.2022 2.2tis
Vědci se již desetiletí pokoušejí najít způsob, jak ve zlomku vteřiny přenést objekt z jednoho místa na jiné. Zatímco věda tápe, některým lidem se teleportace přihodí zcela samovolně, aniž by o takový zážitek stáli. Britskému spiritistovi však spontánní teleportace velice pomohla.     Major Wellesley Tudor Pole (1884–1968) byl nejen ctihodným členem armády, který za […]
od Dalibor Vrána 25.5.2022 3.0tis
Mount Everest je se svými 8848 metry monstrem mezi všemi vrcholy, které v koutku duše touží setnout každý horolezec. Těla těch, kteří svůj boj prohráli, leží na svazích Everestu zmrzlá dodnes. Zůstávají k nim připoutány i jejich duše? V září 1975 si britští horolezci Dougal Haston (1940–1977) a Doug Scott (*1941) myslí, že nadešla jejich […]
od Dalibor Vrána 24.5.2022 2.8tis
Řada kultur v našich dějinách věřila a věří, že jsou zrcadla branou do říše duchů. Že jejich lesklá plocha představuje poslední hranici mezi světem živých a mrtvých. Můžeme v nich prý najít pravdu, ale i ztratit vlastní duši. Jen pověry? Nebo byste doma měli ta svá raději zakrýt, nestojíte-li o nezvanou, přízračnou návštěvu? Američanka Destiny […]