Mount Everest by se dal s trochou nadsázky označit za nejvýše položený hřbitov světa. V průběhu let tu umírá přes 300 odvážlivců, přičemž těla většiny z nich tam nahoře, v Zóně smrti nad 8000 metry, zůstávají zmrzlá ve stejné poloze, v níž kdysi zemřeli…

Jejich pestrobarevné kombinézy prosvítají skrze sníh i poblíž tras, kterými stoupají jejich (dosud) živí následovníci.

Na severovýchodním hřebeni hory se proto popisované oblasti říká také Duhové údolí… Nepřekvapí tedy, že se to zde duchařskými historkami jen hemží. Tu nejznámější z nich vypráví nepálský Šerpa Pemba Dorje (*1982).

Ten se prohlašuje za světového rekordmana v rychlosti, s níž Everest zdolal (údajně se mu to povedlo za 8 hodin a 10 minut – pozn. red.). Jeho tvrzení je ovšem sporné.

Uznává ho nepálské Ministerstvo cestovního ruchu, ale odmítnutí přijde od nepálského nejvyššího soudu i Guinnessovy knihy rekordů. Podobně kontroverzní je rovněž jeho další tvrzení – prý se na Everestu setkal s duchy!

Hladové stíny

24. května 2004 míjí Dorje po svém údajném rekordním pokusu při sestupu v Zóně smrti skupinu umrzlých horolezců. Co následuje je scéna jak z hororu. Dorje si sedá na hromadu kamení ke krátké chvíli odpočinku, mrtvoly má na dohled.

Ale najednou jako kdyby se k němu začaly přibližovat… „Náhle se ke mně začaly blížit černé stíny, ale bez postav, které by je vrhaly!

Ty stíny ke mně natahovaly ruce, v prosebném gestu, abych jim dal něco k jídlu!“ Dorje je přesvědčený, že šlo o duše jedinců pohřbených ve sněhu před jeho očima. Dá se takovému svědectví věřit?

Nemohl být Dorje ovlivněn extrémními podmínkami, jež ve výšce nad 8000 metry nad mořem panují? Omrzliny, nespavost, oslepující záře sněhu, to vše má vliv na vnímání člověka.

Nebo obávaná akutní horská nemoc, při které hrozí kvůli nedostatku kyslíku vysokohorský otok plic či mozku. Přičemž varianta s mozkem způsobuje poruchu řeči i mentálních funkcí. Lidé se hůře rozhodují, ztrácí koordinaci, mají halucinace.

Zkrátka ztrácí kontakt s realitou. Nepotkala Dorjeho před setkáním s duchy právě takováto příhoda?