Podobně jako mnoho jiných významných vrchů je i „brdský olymp“ Plešivec (654 m n. m.) opředen řadou pověstí. Mnoho z nich vypráví o čarodějnicích, obrech, nebo čertech. Jde pouze o náhodu?

Zbytky pravěkého hradiště, které se zde nachází (s rozlohou 57 hektarů je jedním z největších v českých zemích – pozn. redakce), přičítala lidská představivost obrům.

O viklanu, který stál na jihovýchodním úpatí, se zase říkalo, že s ním dokáže pohnout pouze věrná žena. Nevěrnice se prý mohla snažit, jak chtěla, a kámen nerozviklala. V 19. století do něj bohužel uhodil blesk a posunul ho, takže už se neviklá.

OBLÍBIL SI HO SAMOTNÝ ĎÁBEL?

Poblíž plešiveckého vrcholu však najdete i mnoha mýty opředenou Čertovu kazatelnu! Souvisí její název s temnou minulostí kopce? Na Plešivec totiž prý zalétají drak i ďábel.

Na kopci prý také zdržuje strážný duch brdských vrchů Fabián, slétají se sem čarodějnice a na dně Smaragdového jezírka na severním úpatí se ukrývá hadí žena se smaragdovýma očima.

LIKVIDACE LOUPEŽNÍKŮ V 19. STOLETÍ!

Další pověst hovoří o loupežnících, kteří si zde zřídili skrýš nazývanou Masné krámy. V okolních obcích kradli dobytek, který na Plešivci zabíjeli a pak pokoutně nabízeli. Jejich řádění učinila přítrž až jinecká národní garda, která celou tlupu pochytala.

Je i tato pověst jen půvabnou povídačkou? Zdá se, že ne. Národní gardisté z Jinců totiž opravdu v roce 1848 zlikvidovali bandu lupičů a pytláků, jen se tak nestalo na Plešivci, ale přímo v obci. Jsou nakonec i další plešivecké pověsti odrazem skutečnosti?

Zůstalo snad na místě pradávného hradiště, které plnilo jistě i kultovní funkci, něco, co není tak úplně z tohoto světa?