Možná už z dob keltského oppida „přežila“ největší zvíkovská záhada: Hlízová věž zvaná Markomanka. Ta je sice nezbytnou dominantou všech zobrazení hradního areálu, ale stála tu rozhodně dříve, než se ve středověku započalo se stavbou hradu.

V 19. století se leckdo domníval, že je pozůstatkem nějakého objektu z germánských dob, a protože v Čechách žil ve starověku kmen Markomanů, dostala věž tento název.

KDO ROZLUŠTIL NEZNÁMÉ RUNY?

Nejvíce vzrušují záhadology tajemné značky, které lze spatřit na kamenných kvádrech, z nichž je věž postavena. Hradní průvodce tvrdí, že se jedná o značky kamenické huti, která se na výstavbě podílela.

To bylo sice ve středověku běžné, ale nikdy se nevyskytovalo na jednom místě tolik značek a navíc jsou právě ty zvíkovské v našich zemích úplně neznámé. Nepodobají se žádným jiným, které ze středověkých objektů známe.

ZLÁ ENERGIE KORUNNÍHO SÁLU

Značky se nejvíce se podobají germánským runám. Jenže i když existuje několik runových abeced, zvíkovské runy se neshodují s žádnou z nich. Snad mohly odhánět zlé síly z těchto míst. Důvod by k tomu byl. Ve věži v tzv.

Korunní síni české byly nějaký čas uchovávány korunovační klenoty, dokud pro ně Karel IV. nevystavěl hrad Karlštejn. V místnosti, kde byly klenoty ukryty, se uprostřed podlahy nachází dlaždice, z které proudí negativní energie.

Citliví jedinci ji velice silně vnímají, má takovou sílu, že dokáže zlikvidovat i moderní techniku.

DÉMON A DNEŠNÍ TECHNIKA

Štábu televizi Prima, která zde natáčela díl seriálu Záhady a mystéria, se tu nevysvětlitelně vybíjely baterie k profesionální kameře, přestože byly právě vytažené z nabíječky.

Když se jeden člen štábu pokusil natočit střed klenby s řetězem na malou digitální kameru, opakovaně mu zcela vybledl obraz v hledáčku. Podobné problémy tu měli filmaři při natáčení pohádky Marie Růžička, kteří museli Hlízovou věž opustit bez natočených záběrů.

Obrazovky dvou jejich monitorů se jim zcela nevysvětlitelně, jakoby odshora zalily červenou barvou a nebylo možné je znovu zprovoznit.

PODIVNÁ SEBEVRAŽDA A TAJEMNÁ POSTAVA

Do souvislosti s filmováním na Zvíkově byla pak mnohými dávána i sebevražda hlavního hrdiny zmíněné pohádky Jiřího Kuldana a podivná smrt jejího režiséra Aleše Horala.

Záhadolog Arnošt Vašíček zase na Zvíkově natáčel jeden z dílů seriálu Strážci duší a náhodou se mu podařilo v jednom záběru zachytit na film i jakousi tajemnou postavu, které si na place nikdo nevšiml. Námětem tohoto dílu seriálu měla přitom být právě záhada Hlízové věže.