reklama
1. října 1958: Začíná fungovat americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, známý jako NASA.
Domů     Neobjasněné události
Proč vlastně stárneme? Odhalte tajemství dlouhověkosti!
Lenka Kospertová
od Lenka Kospertová 27.6.2018
4.7tis
288
SDÍLENÍ
4.7tis
ZOBRAZENÍ

Bolesti kloubů, úbytek svalů, ale také zapomnětlivost či poruchy zraku. Nepříjemné projevy stáří se s přibývajícím věkem nevyhnou nikomu. Lze tomu vůbec nějak zabránit? Vědci tvrdí, že ano, nejdůležitější ale je, přijít na to, proč vlastně stárneme. To je totiž tak trochu záhada.

Zestárnout se nechce žádnému člověku a i když je elixír nesmrtelnosti stále jen fikcí z pohádek, alespoň nějaký účinný přípravek proti nepříjemným důsledkům narůstajícího věku by se určitě hodil. Zvlášť, když stále slyšíme, jak věda a technika postupují mílovými kroky kupředu.

Proč si tedy nemůžeme koupit pilulky proti stáří? Hlavně proto, že důvod stárnutí je stále tak trochu záhadou i pro skutečné odborníky. Ne, že by vědci vůbec netušili, proč lidé stárnou. Spíš naopak. Teorií je celá řada a každý vědecký tým tvrdí, že jejich je ta revoluční a správná.

Další vědci jsou opatrnější a říkají, že stárnutí je komplikovaný proces, na kterém se podílí celá řada různých faktorů. Která strana převládá? Nejvíce se odborníci shodují v tom, že za stárnutí mohou buňky a geny. Naše těla dokáží obnovovat svou tkáň.

Například se nám obnovuje kůže, střevní sliznice se zcela vymění zhruba jednou za 3 dny, krev třikrát za rok. Proč tedy vypadáme stále starší? A naše orgány opotřebovanější? Obměňování totiž zajišťuje neustálé kopírování buněk.

To ale není nekonečné a navíc při něm vznikají chyby. Tkáň se tak postupně opotřebovává. Podle jiné teorie může vlastně za stáří a smrt kyslík, tedy látka, kterou k životu nutně potřebujeme. Při jeho dýchání se ale do těla uvolňují takzvané volné radikály, tedy toxické reaktivní formy kyslíku.

Ty dokáží narušovat stavbu buněk, nebo je rovnou usmrtit. Studie kanadské McGillovy univerzity ale ukazuje, že volné radikály dokáží lidský organismus i posilovat. Při pokusech na myších se vědcům několikrát podařilo jejich život prodloužit.

Jak? Například zjistili, že život myší prodlužuje nedostatek potravy, nebo také neplodnost. První případ souvisí s tím, že se organismus stal kvůli nouzi odolnějším. Druhý s tím, že geny zodpovědné za plodnost ve vyšším věku způsobují rychlejší stárnutí.

Těžko ale očekávat, že by lidé kvůli prodloužení života podstoupili hladovění nebo se stali neplodnými.

Ani experimenty s myšmi nebyly úspěšné.

Zní to jako scénář ze sci-fi, nicméně tohle je skutečnost. Francouzští genetici již v roce 2011 odebrali vzorky tkáně lidí starších 100 let a v laboratorních podmínkách se jim je podařilo „omladit“. Jak?

Chemicky je přeprogramovali tak, že se vrátily do zárodečné podoby kmenových buněk. Pokud by se ale stejnou technikou postupovalo u celého člověka, jeho organismus by nedokázal pracovat. Měl by pak stejně nevyvinuté buňky stejně jako lidské embryo. Jednoduchý a účinný lék proti stárnutí je zatím jen hudbou budoucnosti a vede k němu ještě dlouhá a komplikovaná cesta.

Ať už jde o pokusy s růstovým hormonem, nebo o výzkum bílkoviny zvané sirtuin, která dokáže opravit poruchy genetického kódu. I přesto máme i dnes několik možností, jak stárnutí zpomalit. Najdete je na další stránce.

Účinný lék na stárnutí je stále v nedohlednu.

Že by na legendách s upíry a jejich nesmrtelnosti díky krvi bylo něco pravdy? Poslední výzkumy v USA totiž ukazují, že transfúze krve mladých myší do těl těch starých mělo za následek zmírnění projevů stáří.

Nová krev jim posílila srdce a také zlepšila paměť a schopnost učení. „Samotná transfúze mladé krve ale nestačí. Je potřeba docílit specifických biologických podmínek, aby se účinky dostavily,“ upozorňuje Lida Katsimpardiová z Harvardského institutu kmenových buněk v Bostonu.

Dvojice myší totiž měly při experimentu propojený krevní oběh. Blahodárné účinky ale mělo i podávání mladé krevní plasmy pomocí injekcí.

Foto: Wikipedia.org, newsandpromotions.com
Štítky:
reklama
Související články
od Eva Soukupová 1.10.2022 803
Rozlehlé severoamerické jezero údajně obývá tajemný tvor podobný legendární Lochnesce. Skupině badatelů se nyní podařilo získat důkaz, že ve vodách Champlainu možná skutečně žije cosi velkého. Podvodní sonar totiž zachytil neznámý objekt odpovídající popisu takzvaného Champa. Výzkumná skupina pátrající po jezerním monstru, které má údajně obývat jezero Champlain na americko-kanadské hranici, před několika dny zveřejnila […]
od Mirek Brát 30.9.2022 1.7tis
Neidentifikovatelné zvuky na moři jsou hlášeny z mnoha oblastí světa. Nejde však o fenomén moderní doby, který bychom mohli například spojovat se zásadním rozmachem námořní dopravy. Jedno takové hlášení totiž pochází již z roku 1867 z pobřeží Nikaraguy. Událost se týkala parníku Royal Mail Danube. Loď právě kotvila poblíž Greytownu, známého též jako San Juan […]
od Eva Soukupová 30.9.2022 1.7tis
Dlouhou dobu se jí daří unikat před svými pronásledovateli, kteří by ji nejraději viděli na hranici jako ostatní čarodějnice. Její pobyt u anglického města Warrington, odkud také nakonec nepozorovaně zmizí, provází řada zlověstných příběhů, v nichž se mění ve chlupatou bestii podobnou vlkodlaku a zabíjí lidi i dobytek.     Historie malebného města Warrington na […]
od Dalibor Vrána 30.9.2022 1.9tis
Belgický plukovník Remy van Lierde (1915–1990) patří k největším stíhacím esům 2. světové války, za hrdinství je i několikrát vyznamenán. Do dějin záhad se zapíše roku 1959, kdy během vojenské mise v Kongu spatří v džungli něco, čemu nemůže uvěřit… Je to obrovský, tmavě zelený had s bílým břichem, měřící minimálně 15 metrů! Van Lierdemu […]
od Adriana Vojtíšková 29.9.2022 2.4tis
Krásný pták, velký asi jako orel, jehož peří září purpurovou a zlatou barvou, přilétá do svého hnízda. Usedá, skládá křídla, klopí hlavu a najednou zahoří jasnými plameny.     Zbude po něm jen hromádka popela jako smutná vzpomínka na někdejšího velikána. Jenže ostatky se rázem začnou probouzet. Co se to děje? Z popela vstává nový […]