Dechberoucí stavby jsou budovány s naprostou precizností a jejich stavba trvá dlouhé roky, aby v nich jednoho dne mohly spočinout faraonovy ostatky. Skutečně má ale pyramida sloužit pouze jako hrobka pro nejvýznamnějšího muže Egypta?

„Od konce 19. století zaznívají názory, že přinejmenším Chufeova pyramida je svatyní a má střežit vědecké poznatky zaniklé civilizace pro budoucí pokolení,“ míní badatel Zdeněk Krušina.

O rozsáhlých tajných prostorách uvnitř pyramid v Gíze se zmiňují i středověcí arabští kronikáři, ale podle nich sloužily trochu jinému účelu.

Předzvěst světové potopy?

„Egyptský mudrc Hermés četl ve hvězdách, že přijde potopa.

Tehdy dal stavět pyramidy a do nich nechal ukrýt poklady, učené spisy a všechno, o co se obával, že by mohlo zmizet nebo se ztratit,“ píše ve svém díle Hitat arabský kronikář al-Makrízí.

Ten se domnívá, že Velká (Chufuova) pyramida byla postavena ještě před potopou světa. K čemu měly tedy kolosální stavby posloužit? Tušili snad egyptští faraoni, že se blíží nějaké neštěstí?

Zamotá hlavu i Napoleonovi

Jehlanovité stavby z vápencových kvádrů motají hlavy lidem napříč dějinami. Jejich tajemstvím a krásou je fascinován i samotný Napoleon Bonaparte.

Napoleonovi se poštěstí setkat se s pyramidami tváří v tvář, když se na konci července 1798 ocitne v Gíze. Tady má dát za vyučenou rozpínající se britské moci. Bonaparte neodolá a musí takříkajíc pyramidu zažít na vlastní kůži.

„Dnes v ní strávím noc, o samotě,“ oznámí nekompromisně své družině a zmocní se jej zvláštní pocit neklidu a nadšení zároveň.

Otřesný zážitek

Slunce se pomalu ztrácí za písečnými dunami a mladý Korsičan se skutečně uchýlí i přes protesty některých svých mužů k Velké pyramidě. V Královské síni monumentální stavby stráví celou noc. Ráno jej muži netrpělivě vyhlíží. Napoleon si dává nezvykle na čas.

Konečně jej zahlédnou, ale jeho výraz ve tváři nechává tušit, že neprožil zrovna klidnou noc. „Podívej, jak je bledý,“ dloubne jeden z mužů do druhého a družině jen těžko unikne, že je jejich vůdce zsinalý strachem. O tom, co se v pyramidě odehrálo, ale Napoleon nikdy s nikým nepromluví.

Místo s tajemnou energií

Co Napoleon viděl nebo neviděl v Královské síni, si s sebou bohužel válečník vezme na onen svět. Svědectví na sobě nezávislá ovšem napovídají, že to nebyla samota v neznámém prostředí, co jím otřáslo.

Velmi zvláštní zkušenost popíše anglický cestovatel a mystik Paul Brunton, který v sarkofágu v Královské síni přespí v první polovině 20. století. „Byl to podivný jasnovidný stav.

Najednou jsem viděl, že se hluboko pod pyramidou nachází dokumenty o dřívějších generacích Atlantidy,“ popsal později Brunton.

Pyramidy jako nástroj mumifikace?

U podivných vidění či vizí ale tajemství pyramid zdaleka nekončí. Francouzský obchodník Antoine Bovis se postará o další pyramidální záhadu, když v roce navštíví Egypt coby turista a všimne si jisté skutečnosti.

V Královské hrobce má totiž objevit ostatky drobných zvířat, která jsou s největší pravděpodobností mrtvá již několik let, ovšem nepodléhají rozkladu, ba co víc, dokonce vypadají jako by byla mumifikována.

„To snad není možné, musí to být tím tvarem,“ probleskne Bovisovi hlavou, a jakmile dorazí domů, provede několik experimentů, aby se přesvědčil, zda tvar pyramidy a přesná orientace podle světových stran může skutečně zpomalovat hnilobný proces.

Zanedlouho dospěje k názoru, že tvar pyramidy způsobuje zpomalení nebo snad dokonce úplné zastavení procesu rozkladu a konzervaci organických látek.