Projekt Merlin je tajně spuštěn v roce 2000, rok před ukončením funkčního období amerického prezidenta Billa Clintona (*1946).

V rámci této operace má Clintonova administrativa s agenty Ústřední zpravodajské služby CIA Íránu skrytě poskytnout plány na výrobu jaderných zbraní a vypomoct jim tak s jejich s jaderným programem. Vše má přitom být pouze na oko…

Američané prý mají Íráncům dodat plány na zkonstruování zapalovacího mechanismu hlavice jaderné bomb, které záměrně obsahují chyby. Ve skutečnosti tak údajně chtějí rychle se rozvíjející íránský jaderný program zpomalit.

Již v září 1996, když je prezident Clinton tři roky u moci, mají agenti Ústřední zpravodajské služby začít pro projekt Merlin hledat vhodného ruského emigranta s vysokým technickým vzděláním v oblasti jaderné fyziky.

Kandidát, kterého CIA vybere, je nakonec nejmenovaný ruský vědec, který již pro CIA pracuje od roku 1994.

Tajná schůzka ve Vídni

Ruský fyzik má v roce 2000 na tajné schůzce ve Vídni předat pracovníkům tamního íránského úřadu velice důležité dokumenty.

Jsou to ony zmiňované detailní plány na zkonstruování zapalovacího mechanismu hlavice jaderné bomby, o kterých je obecně známo, že jsou jedny z nejvíce chráněných tajemství na světě. Plány však údajně nejsou tak docela přesné!

Má se v nich záměrně nacházet množství chyb, které mají íránské jaderné vědce zmást, mystifikovat a docílit přehodnocení jejich dosavadních výzkumů, výpočtů a závěrů.

To by mělo íránský jaderný program zpomalit, či dokonce zastavit na celá léta, možná i desetiletí – aspoň to si prý Američané myslí. Má tato extrémně nebezpečná operace naději na úspěch?

Oddělí zrno od plev

Poté, co ruský fyzik ve službách CIA předá Írancům ve Vídni chybné plány na zkonstruování zapalovacího mechanismu hlavice jaderné bomby, naplní se ty nejhorší obavy.

Chyby v nich jsou totiž prý až překvapivě snadno zjistitelné a jejich odhalení zběhlým íránským fyzikům nedělá sebemenší problém.

S identifikací chyb jim údajně zároveň pomůže i to, že dodané dokumenty od CIA porovnají s informacemi a plány, které získaly vlastním jaderným výzkumem.

Co je však ještě horší – íránští vědci dokážou oddělit zrno od plev a cenné informace, které plán od CIA rovněž obsahuje, extrahují a využijí.

Informace o přísně tajném projektu Merlin navíc nakonec v roce 2006 zveřejňuje americký novinář z amerického deníku New York Times James Risen (*1955) ve své knize Sate of War (Válečný stát).

Spekuluje se o tom, že zdrojem jeho informací je bývalý agent CIA Jeffrey Sterling, který je v současné době za podezření z vyzrazení detailů o projektu Merlin souzen.

„Projekt Merlin byl jednou z nejriskantnějších operací v historii USA. Plány dodané CIA do rukou Íránců jejich jaderný program nezpomalily. Skutečnost je bohužel taková, že ho naopak urychlily a posunuly o několik kroků dál,“ tvrdí Risen ve své knize.

Cíl vyhlásit Íránu válku?

Laiky i odborníky na projektu Merlin zaráží především jedna věc. Jak si CIA mohla dovolit udělat v plánech na sestavení mechanismu hlavice jaderné bomby tak laciné chyby, když moc dobře věděla o tom, na jak vyspělé úrovni íránský jaderný program je?

Nemohlo jim jít právě o to, aby Íránci „hrubky“v plánech odhalili? Právě to totiž tvrdí konspirátoři. Podle nich Američané v plánech udělali okaté chyby pouze proto, aby zamaskovali skutečný účel projektu Merlin.

Tím prý bylo pomoci Íránu vyvinout atomové zbraně, které by pak sloužily jako záminka k napadení země. Otázkou je, o kolik kroků projekt Merlin íránský jaderný program posunul dopředu.

O tom, jak daleko íránští jaderní vědci v současnosti jsou, koluje množství protichůdných informací. Pravdu tak zná pravděpodobně pouze samotný Írán. Když bude mít tato země své jaderné zbraně skutečně hotové, vyhlásí Američané Íránu válku?