24. května 1665: Umírá Marie od Ježíše z Agredy, známá pro svou schopnost bilokace.
Domů     Záhady historie
Prokletá hrobka Kazimíra IV. Jagellonského: Vědce zabila nebezpečná plíseň
Eva Soukupová
od Eva Soukupová 15.6.2020
5.0tis
Kazimírův hrob je prý prokletý, foto Wikimedia Commons
324
SDÍLENÍ
5.0tis
ZOBRAZENÍ

Skupina vědců získává povolení otevřít hrobku polského krále. To se jim ale stane osudným. Z dvanáctičlenné skupiny přežijí jen dva a o hrobce se začne tvrdit, že je prokletá. Ve skutečnosti však zabíjelo něco jiného než nadpřirozené síly.

Kazimírův hrob je prý prokletý, foto Wikimedia Commons Kazimír IV. Jagelonský, foto Wikimedia Commons Sídlo polských panovníků, foto Wikimedia Commons Aspergillus flavus, foto Wikimedia Commons
Kazimír IV. Jagelonský, foto Wikimedia Commons

Polský král a litevský velkokníže Kazimír IV. Jagellonský (1427–1492) je po smrti uložen do hradní hrobky v krakovském sídle panovníků, kde nerušeně leží až do roku 1973. Tehdy se při příležitosti restaurátorských prací na hrobce skupině vědců podaří získat povolení k otevření hrobu a prozkoumání ostatků krále.

K zahájení prací si vědci překvapivě zvolí smolné datum, Kazimírův hrob je otevřen v pátek 13. dubna 1973, uvnitř se nachází zcela ztrouchnivělá dřevěná rakev a to, co zbylo z rozloženého Kazimírova těla.

Otevření hrobu je přítomno dvanáct vědců, čtyři z nich během příštích několika dnů náhle umírají. A o pár let později jsou naživu už jen dva. Ani ti však nevyvázli zcela bez újmy, oba totiž dlouhé roky od otevření hrobu trpí závažnými zdravotními problémy.

Může za tyto nešťastné události smolné datum, nebo snad na hrobě panovníka leží smrtící kletba?

Sídlo polských panovníků, foto Wikimedia Commons

PLÍSEŇ ZABIJÁK

Jeden z přeživších je polský mikrobiolog Dr. Bolesław Smyk, kterého dalších pět let trápí problémy s rovnováhou. Smyk při mikrobiologických testech královských insignií odebraných z hrobky objeví stopy plísní a dokáže z nich identifikovat tři druhy – Aspergillus flavus, Penicillium rubrum a Penicillium rugulosum.

Tyto plísně jsou známé tím, že produkují aflatoxiny, které mohou být při styku s kůží či vdechnutí nebezpečné. V lepším případě člověku přivodí infekce, alergie či astma, pro náchylné osoby ale bývají dokonce smrtelné.

Právě tyto plísně jsou důvodem, proč se lidem se sníženou imunitou nedoporučuje navštěvovat hrobky a vědci, kteří se chtějí podílet na jejich výzkumech, musejí být dostatečně zdraví, aby se nestali další „obětí” domnělé kletby. Jsou právě plísně objevené v hrobce důvodem náhlého úmrtí vědců?

Aspergillus flavus, foto Wikimedia Commons

LEGENDA ŽIJE DÁL

Dnes se má za to, že hrob polského krále je přímo spojen s úmrtím nejméně patnácti osob, které se nějakým způsobem, ať už přímo na místě, nebo v laboratořích, podílely na jeho výzkumu. Většina odborníků sice považuje celou věc za objasněnou, ale průvodci Královským hradem a katedrálou na krakovském vrchu Vavel stále opakují příběh, v němž si Kazimír nepřeje být rušen ve svém věčném spánku a vědcům se takto mstí za vniknutí do hrobky.

Pochybnosti o tom, že by na vině byla výhradně jen plíseň, skutečně nejsou zcela neopodstatněné. Příčina úmrtí vědců se totiž velmi různí. Někteří umírají na infekce, jiní na mrtvici a další podlehnou rakovině.

Může i takové choroby nebezpečná plíseň způsobit? A bylo snad ve dvanáctičlenném týmu deset osob s narušenou imunitou? Zdá se to přinejmenším podivné.

Foto: Wikimedia Commons
Lokalita:
reklama
Související články
od Adriana Vojtíšková 24.5.2022 444
Šumperk, označovaný za „bránu Jeseníků“, má svou oběť honu na čarodějnice. Je jí Marina Schuchová (†1678), obviněná roku 1678 z čarodějnictví za to, že ukradla v kostele hostii.     Stará babská pověra totiž říká, že když přidáte krávě do krmení hostii, bude dojit víc mléka. Pověrčivá žebračka Schuchová z Vernířovic jde tedy na Květnou […]
od Mirek Brát 23.5.2022 1.6tis
Hrdinský odpor Finů, kteří dokázali ve čtyřicátých letech minulého století čelit mnohonásobné přesile sovětské Rudé armády, je všeobecně známý. Mnohé výkony finských vojáků jsou doslova zázrakem. Co udělá z civilisty supervojáka, který necítí bolest a únavu, nemá strach? Vlastenectví, vůle, vnitřní síla… A chemie! V průběhu zimní války klesaly teploty až ke čtyřiceti stupňům pod nulou. Finská […]
od Adriana Vojtíšková 22.5.2022 982
Legendární země, která je opředena monstrózním kultem tajemství jako málokterá jiná. Proudí z ní moře přírodního bohatství, materiálních pokladů i příběhů, jež vypráví o krajině bohům zaslíbené. Záhadou království Punt zůstává jeho poloha.      Na obchodní lodě jsou postupně nakládány kožešiny šelem, ebenové dřevo a drahé kamení. Vzácné zboží nemíří jen tak za ledajakým […]
od Mirek Brát 21.5.2022 2.3tis
I v moderní současnosti se objevují zcela nečekané nálezy upomínající na časy druhé světové války. Propast času, která nás dělí od těchto událostí, staví před badatele složité rébusy. Jeden takový se nachází dvacet osm metrů pod hladinou Jaderského moře. Jde o vrak střemhlavého bombardéru Junkers Ju-87„štuka“ (z německého výrazu  das Sturzkampfflugzeug). Letoun se na dně […]
od Jan Šedivý 20.5.2022 403
Americký generál George S. Patton (1885–1945) je kromě válečného umění zamilován i do teorie reinkarnace a věří, že v jednom ze svých minulých životů je římským legionářem. Své přesvědčení potvrdí v roce 1917 v malém severofrancouzském městečku Langres, kam poprvé v životě přijíždí na tankový výcvik. Ve chvíli, kdy mu místní styčný důstojník nabídne, že jej provede po městě, generál odmítne […]