Návštěvníci Muzea Paula Gauguina na Tahiti se blíží k dvojici působivých domorodých soch.„Nedotýkat se!“ vykřikne průvodkyně. Nejde o zákaz, který má chránit umělecká díla, ale samotné obdivovatele. Pouhým dotykem totiž prý na sebe mohou přivolat pohromu.
A co teprve, kdyby se sochu snažili přemístit? To by se údajně vystavili nebezpečí smrti!
Kdo někdy pobýval na nevelkém ostrově Raivavae v Tichém oceánu, který je součástí Francouzské Polynésie, musí potvrdit, že jde o malý ráj. Na nebi se celé týdny neobjeví ani mráček, ze země tu raší bujná vegetace a pláže se noří do průzračného moře.
Svého času tu stála také dvojice kamenných monster. Opravdu nebylo radno s takzvanými sochami Tikiho hýbat?
Z okultního pohřebiště
Už od rána se Teru Tane (†1933) chová roztěkaně a není schopen chvíli postát či posedět na jednom místě. Odpoledne dokonce zajde na místo zvané Marae, které je něco jako okultní pohřebiště. Má totiž dilema.
Právě v Marae, které mu patří, stojí dvojice soch boha Tikiho, kterých se rozhodování týká.
„Skulptury jsou sytě rudé, přes dva metry vysoké a mají velkou výraznou hlavu,“ uvádí badatel Philippe Mazellier. V roce 1933 připluje na ostrov loď Dennison, jíž velí kapitán Stephan Higgins (†1933).
Vykládání a nakládání zboží se protahuje a zkušený lodivod se proto pro ukrácení času vydá na obhlídku ostrova. Při toulkách po Raivavae narazí také na sochy Tikiho, které ho nesmírně zaujmou.
Těžce zaplacený obchod
„Odkoupím je od vás,“ nabídne Higgins překvapenému Teru Tanemu. Toho by v životě nenapadlo, že je možné sochy zpeněžit. Zná ale lidové zkazky o tom, že jsou prokleté. Vezme si proto den na rozmyšlenou.
„Kletba se snad, pokud já vím, týká jen hýbání,“ řekne Tanemu jeho manželka. Vzhledem k tomu, že má rodina v té době hluboko do kapsy, domorodec nakonec s kapitánovou nabídkou souhlasí. Oba bůžky za slušné peníze Higginsovi prodá.
Vymíní si ovšem, že se transportu nebude nijak účastnit. Tak se i stane. Kamenná monstra na loď odtáhne šest námořníků. Teru Tane a jeho žena ale obchod tvrdě zaplatí. Pár týdnů po odplutí Dennisona jsou s podivným děsem ve tváři nalezeni mrtví.
Loď jde ke dnu
Kajutou se rozlehne zděšený výkřik. Kapitána totiž od chvíle, kdy sochy koupil, trápí zlé sny. Bůžkové v nich ožívají, snaží se ho chytit a rituálně připravit o život. „Odplata se přiblížila,“ varují ho ve snu.
Zřejmě i proto se Higgins rozhodne darovat sochy tahitskému etnografickému muzeu. Jakmile na ostrov dorazí, nechá kamenné obry odtáhnout do galerie. Kletba si ho přesto záhy najde. O pár dní později totiž v přístavu Papeete za záhadných okolností umírá.
Loď Dennison se tak na moře vydá už s jiným kapitánem. „Za jasného počasí a bez viditelné příčiny šla zakrátko ke dnu. Ani jeden z námořníků, kteří se sochami manipulovali, tragédii nepřežil,“ uvádí Mazellier. Mohly za to vážně ony sochy?
